Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Někteří neplatiči získali pocit nedotknutelnosti

Chroničtí dlužníci mají dnes větší šanci vybřednout ze své situace. Zdá se ale, že některým uvolnění legislativních pravidel spíše dodalo kuráž hodit závazky za hlavu. Najdou se i tací, kteří neváhají stěžovat si, když se jim věřitel připomene se svou pohledávkou.

Ilustrační foto Foto: Ondřej Kořínek, Novinky
Někteří neplatiči získali pocit nedotknutelnosti

Svědčí o tom záznam hovoru na informační linku Asociace inkasních agentur, kdy si jistá dlužnice velmi důrazně stěžuje na postup jisté inkasní agentury, že je neetický.

„V čem spočívá to nátlakové jednání?“ ptá se v telefonátu šéfka asociace Jana Tatýrková. „Pořád mi volají,“ odpovídá stěžovatelka. „A to se s nimi bavíte a oni vám později zase zavolají?“ zajímá se Tatýrková. „Ne, nezvedám to,“ říká bez zaváhání žena a uznává, že peníze danému věřiteli dluží.

„Volají vám nějak brzy nebo naopak pozdě?“ zajímá se dál Tatýrková. „Ano, ráno mě budí.“ „A v kolik hodin je to?“ „V devět,“ reaguje bez zaváhání dlužnice.

O tom, že by případně pracovala na nočních směnách, a tedy dopoledne potřebuje spát, či o tom, že by vůbec pracovala a snažila se alespoň část dluhu hradit, se nezmiňuje ani v dalších minutách hovoru.

Dlužníci jsou asertivnější

„Za dobu mého desetiletého působení v oblasti pohledávek vnímám změnu charakteru stížností,“ řekla Tatýrková Právu.

„Dříve se jednalo o stížnosti zejména skutečně na etické postupy, dnes neplatiče obtěžuje už jen to, že jim někdo zavolá nebo zašle upomínku,“ dodala Tatýrková.
Podle ní je to způsobeno nespočtem legislativních změn, které se snaží o to, aby se neplatiči mohli vyvázat z dluhové pasti.

Tatýrková říká, že pro mnohé je to spíše signál k tomu, že svým závazkům nemusí vůbec dostát. „A naopak věřitelům, kteří se snaží získat úhradu za své služby či zboží, nepomůže vůbec nikdo,“ poznamenala.

Méně nových

Zastánci velkých odpustků pro dlužníky namítají, že věřitelé si mají lépe ohlídat, komu půjčují peníze, a že neplatiči, kterých jsou stále statisíce, musejí dostat v životě druhou šanci. Jenže v praxi se na řadě případů ukazuje, že mnozí dlužníci bez velkých osobních potíží žijí z melouchů a o „návrat z šedé zóny“ se nijak zvlášť nesnaží. Někteří už za sebou mají jeden osobní bankrot, tedy oddlužení, respektive odpuštění velké části dluhů z moci soudní, a zase padají do exekucí a zase druhým neplatí.

Chová-li se věřitel, především jednotlivec, vůči dlužníkovi zcela v souladu se zákony, bývá reálně bezmocný, a to i když má v ruce soudem uznanou pohledávku, exekuční titul. Ze statistik exekutorů, analýz inkasních agentur a údajů registru Solus vyplývá, že počet nových dlužníků v meziročních srovnáních klesá.

Neplatičů ubývá

Řeší se tedy stále dokola především titíž chroničtí neplatiči s větším počtem exekucí, kterých je podle odhadů kolem čtvrt milionu.

„Díky dobré ekonomické situaci se počty neplatičů snižují. To, že se ve správě inkasních agentur meziročně navýšil počet pohledávek, souvisí s tím, že dochází k úhradám i velmi starých dluhů a věřitelé tyto staré dluhy předávají inkasním agenturám k opětovnému vymáhání,“ říká Radek Laštovička, prezident Asociace inkasních agentur.

Inkasní agentury loni zpracovaly 1,46 milionu nových pohledávek v objemu 23,5 miliardy korun; věřitelům se vrátilo osm miliard. Průměrná výše pohledávky, řešená inkasní agenturou, činí 16 tisíc korun. Počet pohledávek se meziročně zvýšil o 210 tisíc kusů.

„Domnívám se, že systém od poskytování úvěrů až po insolvenci je nastaven funkčně a neplatičům skýtá dostatek možností, jak své dluhy vyřešit. Bylo by ovšem vhodné jasně limitovat výši nákladů vymáhání, které se v mimosoudním inkasu přenášejí na dlužníky. Pak bude možné ještě více pohledávek úspěšně vyřešit bez nutnosti soudu, exekuce a insolvence,“ míní Laštovička.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků