Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Policie ČR

Nejvyšší soud: restituční zákon má přednost

Kolegium Nejvyššího soudu ve čtvrtek v jednom restitučním sporu rozhodlo, že při jeho řešení mají přednost restituční zákony před občanským zákoníkem. Restituční zákon, tedy zákon o půdě, je speciálním předpisem občanského zákoníku, což je při řešení tohoto případu určující.

Ilustrační foto Foto: Policie ČR
Nejvyšší soud: restituční zákon má přednost

Rozhodnutí se týkalo dovolání ženy, které byl v roce 1969 vyvlastněn majetek na základě rozhodnutí Městského národního výboru v Kolíně. "Pokud se žalobkyně domáhá ochrany vlastnického práva pomocí občanského zákoníku, není to v tomto konkrétním případě možné. Existuje totiž speciální předpis, který byl právě kvůli případům tohoto druhu vydán," upřesnil mluvčí Nejvyššího soudu Aleš Pavel.

Žádný precedent

Dnešní rozhodnutí naznačuje, jak budou posuzovány nejasné restituční kauzy Františka Oldřicha Kinského či Ernsta Harracha, kteří chtějí dostat zpět rodový majetek zabavený na základě Benešových dekretů po druhé světové válce.

Jak však mluvčí Pavel zdůraznil, nejde o stejné případy. "Nejvyšší soud nemá zatím s kauzou Kinského nic společného. Nebylo podáno ani jedno dovolání, které by se kauzy týkalo,"  řekl mluvčí a dodal, že zatím nejde mluvit ani o precedentu.

"Rozhodnutí bude závazné pro tu konkrétní kauzu, ale obecnou platnost získá teprve tehdy, pokud se dostane do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. A aby se rozhodnutí dostalo do této sbírky, musí se s názorem devítičlenného velkého senátu ztotožnit většina z pětadvaceti soudců celého občanskoprávního kolegia," vysvětlila ve včerejším rozhovoru s Právem předsedkyně Nejvyššího soudu Eva Brožová.

Žádají miliardové majetky

V restitučních kauzách Kinský a Harrach nejde o Benešovy dekrety, na jejichž základě byl Němcům a kolaborantům po válce zabavován majetek. Právní zástupci tvrdí, že v obou případech byly dekrety aplikovány tak nezpůsobile, že Kinského a Harrachův majetek vlastně po válce na republiku vůbec nepřešly, nebyly tedy zabaveny a oba je jen chtějí převzít.

Kinského advokát onemocněl

Jeden z Kinského sporů s Lesy České republiky, který se měl konat v pátek v Litoměřicích, bude zřejmě odročen kvůli nemoci advokáta Kinského Jaroslava Čapka.

Šlechtické rody žádají o majetek

Colloredo-Mansfeldové:

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v květnu 2003 o vrácení východočeského zámku Opočno Kristině Colloredo-Mansfeldové. Nebyl důkaz o tom, že její otec ztratil československé občanství a kolaboroval s nacisty. Památkáři chystají dovolání k Nejvyššímu soudu.

Už v roce 1996 získal další člen rodu, Jeroným, zámek v Dobříši na Příbramsku a další nemovitosti. Ve věci rozhodl až Ústavní soud.

Walderode:

Pozemkové úřady i soudy několikrát odmítly vydání majetku v odhadované hodnotě 3,5 miliardy korun poslednímu potomku rodu, Karlu Des Fours Walderode. Po jeho smrti v roce 2000 se majetku domáhá rakouská občanka Johanna Kammerlanderová. Právník rodiny Felix Nevřela se obrátil na Nejvyšší správní soud. V červenci pak podal u Okresního soudu v Semilech žalobu na vydání zámku Hrubý Rohozec a dalšího majetku.

Harrachové:

Třiaosmdesátiletý potomek rodu Ernst Harrach, který trvale žije v Rakousku, žádá o vydání zámku Hrádek u Nechanic na Královéhradecku a dalších rozsáhlých pozemků. Harrach neuspěl s restituční žádostí, kterou loni zamítl Ústavní soud.

Nyní se majetku dožaduje u Okresního soudu v Hradci Králové na základě dědického práva.

Salmové:

Šlechtický rod Salmů vlastnil do konce druhé světové války rozsáhlý majetek na jižní Moravě. Nejvyšší správní soud v Brně řeší nejdůležitější otázku - zda byl poslední majitel Hugo Salm československým občanem, rozhodnutí padne na podzim.

Soud v Hradci Králové již před lety nechal Salmům vydat lesy a půdu na Blanensku, nyní tyto případy leží u Ústavního soudu. Právě jeho rozhodování bude záviset na verdiktu Nejvyššího správního soudu.

Kálnoky:

Koncem roku 2001 získal Alexander Kálnoky zpět zámek v Letovicích na Blanensku a okolní pozemky. O vrácení majetku žádal od roku 1992, pozemkový úřad ale jeho požadavek dvakrát zamítl. Kálnokymu byl jako maďarskému občanovi majetek zkonfiskován v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Brněnský krajský soud ale zjistil, že Kálnokyho nároky jsou oprávněné.

Zdroj: ČTK

"Z důvodů mé hospitalizace jsem požádal litoměřický soud o odročení," řekl ve středu odpoledne Čapek s tím, že zatím nemá tušení, kdy bude zdravotně v pořádku.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Související články

Výběr článků