Hlavní obsah
Josef Mynář žije s transplantovanými játry již 35 let Foto: Miroslav Homola, Právo

Nejdéle žijící muž s cizími játry porušil zákaz a sjel černou sjezdovku

Pětatřicet let starý zákaz lékařů, aby skončil s lyžováním, letos poprvé porušil jednasedmdesátiletý Josef Mynář z Tišnova během pobytu v rakouských Alpách. A hned se pustil na černou sjezdovku. Muž, který byl prvním pacientem v tehdejším Československu, který podstoupil transplantaci jater, lyžovat nezapomněl a na svah se prý brzy vrátí znovu.

Josef Mynář žije s transplantovanými játry již 35 let Foto: Miroslav Homola, Právo
Nejdéle žijící muž s cizími játry porušil zákaz a sjel černou sjezdovku

„Na ten kopec mě sice trochu vmanévrovala rodina, ale přiznám se, že když jsem tam nahoře nad sjezdovkou stál, ani mě nikdo nemusel přemlouvat a až jsem se divil, jak mi to šlo a jak nádherné to byly pocity,“ vyznal se muž, kterému před pětatřicet léty po zjištění rakoviny kompletních jater nedával nikdo na další život šanci. Tedy až na tým lékařů v Brně, kteří se dlouhodobě věnovali pokusům s transplantací jater na zvířatech pod vedením profesora Vladimíra Kořístka.

„A právě k profesoru Kořístkovi mě převezli na konci roku 1982 hned poté, co mě v Úrazové nemocnici zjistili, že mám na játrech tříkilový nádor. Transplantace se pak uskutečnila o pár týdnů později, 2. února. Takže to je i termín oslavy mých druhých narozenin, které mám v rodném listě druhého října,“ říká se smíchem dobře vypadající penzista se spoustou koníčků. Nejraději má myslivost, které zasvětil celý život, vysokohorskou turistiku, jízdu na kole a od letošního roku opět sjezdové lyžování.

Hrozně jsem si přál, abych je mohl vidět vyrůstat
Josef Mynář o dětech, které jej motivovaly vrátit se po transplantaci do běžného života

„Měl jsem štěstí nejen na vynikající odborníky, ale i na to, že se brzo našel vhodný dárce. Ovšem život s darovanými játry přece jen měl různá omezení a mezi nimi byl i někdejší zákaz jízdy na lyžích. Snad proto, aby se nová játra v těle neutrhla či jinak neporanila při pádu,“ dodává Josef Mynář.

Motivovaly jej děti

Jak doplnil profesor Jan Černý, který transplantaci před 35 léty prováděl, štěstí měl pan Mynář i v tom, že ačkoli byla jeho játra kompletně zasažena nádorem, naštěstí neměl metastáze do dalších částí organismu. Jak dlouho však s novými játry tento pacient, který absolvoval ve východním bloku transplantaci jako první člověk, může žít, to se nikdo neodvažoval tipovat. I odhad na několik let se zdál příliš troufalý.

„Nejprve jsem si říkal, že mi není pomoc a pomalu se smiřoval se smrtí. Když jsem se však probral, první myšlenka mě hned zavedla k dětem. Starší syn měl tehdy deset, dcera devět a mladší syn měl pět. Hrozně jsem si přál, abych je mohl vidět vyrůstat ještě v pubertě a vyprovodit je ze světa dětství. A ono se to podařilo. Tehdy mě ani ve snu nenapadlo, že po operaci budu mít ještě čtvrté dítě, dceru, která se narodila v devadesátém roce,“ vzpomíná bývalý železničář, který je dnes nejdéle žijícím člověkem s transplantovanými játry v Evropě. Na celém světě je pouze několik desítek lidí, kteří s transplantovanými játry žijí déle než 30 let.

Mimo dětí pro něj byla velkou motivací i příroda. „Jako vášnivý myslivec a člověk, který rád chodí do lesa, jsem třeba sázel u nás v lese i mladé stromky. Ty jsem si také přál vidět aspoň trochu povyrůst. No a teď chodím do toho už pětadvacetiletého lesa na houby,“ dodává.

Odhady dožití byly velmi opatrné

Pan Josef je nejen živoucí ukázkou umu českých lékařů, ale i velkou nadějí pro další transplantované. Tak ho třeba chápou dvě dívky, které absolvovaly transplantaci jater na nynějším Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně (CKTCH).

„Je to velká vzpruha poznat takového člověka,“ říká Katka Bravencová, která nová játra dostala po náhlém a kompletním kolapsu svých poté, co ji Wilsonova choroba, která napadá mladé lidi v plném zdraví a která způsobuje nadměrné množství mědi v organismu, přivedla z plného života až na samotný okraj smrti. „Také už to opatrně zkouším na kole a doufám, že brzo přibudou i další aktivity,“ dodává.

Josef Mynář s dalšími pacientky po transplantaci jater. Lucií Štrublovou (vlevo) a Kateřinou Bravencovou

Foto: Miroslav Homola, Právo

„Brněnské centrum má za sebou už 694 transplantací. Poslední, která se uskutečnila v neděli, byla shodou okolností kombinovaná transplantace jater a srdce najednou, což je druhý výkon tohoto druhu za třicet let. Na našem pracovišti se provádí zhruba třicet transplantací srdce za rok, padesát až šedesát ledvin a kolem padesáti ročních transplantací jater, přičemž délka operace se ani za těch 35 let od prvních nezměnila. Je to kolem čtyř až šesti hodin,“ uvedl ředitel CKTCH  Petr Němec.

Devadesát procent pacientů s darovaným orgánem se po zákroku dožívá jednoho roku, pěti let pak 80 procent a deset let žije 72 procent pacientů, což jsou čísla, která brněnské pracoviště staví nad evropský průměr.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků