Hlavní obsah
Foto: Profimedia.cz

Nejčastější řešení konfliktů? V Česku facka

Facka je nejčastějším způsobem, kterým Češi řeší své spory či se snaží někomu ublížit, někoho potrestat či ponížit, dokázat mu svoji nadvládu. Muži fackují ženy, ženy muže. Fackují se ale i politici mezi sebou.

Foto: Profimedia.cz
Nejčastější řešení konfliktů? V Česku facka

Podle sociologické sondy sdružení Rosa, která se zabývá domácím násilím, facka patří dlouhodobě k nejčastější formě vzájemného útoku v domácnostech. Facky například loni dostávaly opakovaně ženy v 58 procentech případů fyzického napadení.

„Během pěti let trvajícího sledování byly facky skutečně nejčastější formou napadení,“ potvrdila Právu jedna z autorek studie, socioložka Martina Hronová.

Tradiční forma neverbální komunikace

„Facka je v Česku tradiční forma neverbální komunikace. Je to způsob řešení konfliktu, projevem zoufalství a neschopnosti řešit konflikt jinak, znakem agrese. Je také projevem neschopnosti či nechuti problém či konflikt verbalizovat, pojmenovat,“ říká psycholožka Kateřina Irmanovová.

Facky jsou nejčastějším způsobem napadení i mezi politiky. Historicky první politickou facku měl údajně dostat vůdce husitů Prokop Holý od spolubojovníka.

Facku použil bývalý místopředseda vlády Miroslav Macek vůči poslanci Davidu Rathovi, fackovali se i soc. dem. politici Jozef Wagner a Václav Grulich, aféra zvaná podsedická facka vstoupila do historie.

Facka se přitom již třicet let nepovažuje v Evropě za výchovné či legitimizované gesto, ale za projev hulvátství a primitivismu.

Roste brutalita dospívajících dívek

„Varujícím trendem posledních let je ale i nárůst bití pěstmi a kopání, bití v těhotenství, ale i vyhrožování či použití zbraně,“ upozorňuje Hronová. Fackou to začíná, bitím končí, doplňuje Irmanovová.

Facku proto považují psychologové za vstupní bránu k dalšímu násilí. Když si žena či muž nechá líbit fackování, je možné bez „rizika“ přistoupit ze strany agresivního partnera k tvrdšímu nátlaku.

Alarmující je, že na facku jakou součást partnerské komunikace si zvykají a za poměrně běžnou ji považují teenageři. Každá desátá studentka a každý dvacátý student zažil podle studie Rosy v prvních vztazích už fackování od partnera či partnerky.

Teenageři však tyto projevy jako násilí nevnímají a berou facku jako určitou normu chování. Roste i brutalita jednání dospívajících dívek. „Ženám ale v pozdější době, tedy když mají rodinu a děti, tento typ jednání vadí,“ říká socioterapeutka Zdena Prokopová.

Vliv na to, že si mladí lidé nechávají líbit fyzické útoky a facky, má výchova, to, co mladí lidé viděli doma, co tvořilo součást soužití jejich rodičů, shodují se psychologové.

„Na 72 procent mužů, kteří se už v dospělém věku dopouštějí násilí vůči partnerkám, pochází z disfukčních rodin, kde docházelo k napadání. Stejně tak pochází z rodin, kde se nějaká forma napadání a násilí vyskytla, 20 procent obětí, které jej alespoň ze začátku snášejí, aniž by podnikly radikální kroky jej zastavit či z takového svazku odejít,“ cituje ze studie Rosy socioterapeutka Marie Macháčková.

I za mnoha případy šikany ve třídě stojí domácí násilí v rodině žáka. Děti, které jsou svědky násilí doma, považují násilí za běžný způsob komunikace a efektivní prostředek k dosažení svého cíle.

Pozor, je trestná!

„Facka přitom může být i přestupkem či trestným činem,“ říká advokátka Soňa Sedláčková.

„Záleží na razanci, souvislostech a následku. Přestupkem se může stát, pokud někdo chce například někoho potupit, zesměšnit. Závažným trestným činem je ve chvíli, kdy například násilný rodič udeří plnou silou malé dítě či partnerku a způsobí jim vážnou újmu na zdraví,“ uvedla Sedláčková.

Trestným činem může být i tehdy, pokud se třeba stane prostředkem k dosažení konkrétního cíle, jako jsou loupež, vydírání, znásilnění, kuplířství či násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci.

Anketa
Řešíte konflikty fyzickým útokem?
Ano
11.1 %
Ne
88.9 %
Celkem hlasovalo 21721 čtenářů.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků