Hlavní obsah
Vyjížďka v Karviné Foto: Dvůr Olšiny

Nedělme Evropu na starou a novou

Válka proti Iráku prý rozdělila Evropu na starou a novou. Novoevropany okřikoval před časem francouzský prezident Jacques Chirac, ale naopak je chválil Bílý dům. Bush dokonce řekl, že Polsko je nejbližším spojencem USA. Blairovu Velkou Británii přestal zřejmě za spojence počítat, tak mu splývá s USA.

Vyjížďka v Karviné Foto: Dvůr Olšiny
Nedělme Evropu na starou a novou

Spor mezi britskou vládou a většinou EU, v níž se prosazuje Německo, Francie, Belgie a Řecko, je jistě vážný, avšak ke krizi EU nepovede. Jinak se to má s proamerickými postoji osmi kandidátských států (Maltu a Kypr teď neuvažuji). Před jejich připojením se klade dokonce otázka, jak dopadne. Vždyť o něm budou rozhodovat v západní Evropě i občané, často přímo v referendech.

Budou nás chtít? Naši připravenost na tolerantní multikulturní soužití postavené na právu hodnotí podle postojů vlád, ne obyvatelstva. O tom, co si o válce v Iráku myslí Češi či Estonci vědí zrovna tak málo, jako my víme o postojích Portugalců nebo Irů.

Rozhodující proto může být, že žádná vláda kandidátských zemí nenazvala útok na Irák agresí, neřekla, že útočná a preventivní válka je nepřijatelná, neboť je podle mezinárodního práva zločinem. Neřekla, že Bushova vláda porušila článek 2 Charty OSN a že oslabila, ne-li ochromila, světovou kolektivní bezpečnost. Za toto mlčení Špidlovy vlády nás budou soudit evropské národy už letos a napřesrok.

Ale ani významné politické síly často nenazývají věci pravými jmény, ve východní i západní Evropě. U nás tvoří výjimku KSČM. Lze však připustit, že česká vláda se tancem mezi vejci s americkou agresí z vlád přistupujících zemí nejméně ztotožnila. Ve východní Evropě, od Pobaltí, přes visegrádské země až po Balkán, se USA opírají o sice slábnoucí, avšak stále prestižní antikomunismus a o strach z Ruska. Odpovídá to manichejskému, černobílému vidění světa, který je vlastní Bushovu morálnímu a náboženskému fundamentalismu a jeho vládě.

Mravní úpadek, jenž postihl USA příchodem republikánů po demokratech, tak brzdí zpracování a překonání důsledků čtyřicetileté stalinistické diktatury. Pomáhá konzervovat primitivní a iracionální postoje, pramenící z nevědomostí či vlastního selhání v minulosti. Přestat je svádět na jiné, odlišné národnosti či víry, a postavit se na vlastní nohy bývá problémem pro občana i společnost.

Bushovy USA potřebují nepřítele, vtělené zlo. Postupně jimi byli lidé různých, ba nesouměřitelných vin - Miloševič, Usáma bin Ládin a Saddám Husajn. I v naší části Evropy mají antikomunisté své symboly zla všech zel, tu Miloševiče, Lukašenka či Putina. A ti nejtvrdší považovali za zloduchy Walesu, Mečiara, někteří i Havla. Tím se nezastávám ani Lukašenka, ani Putina či Mečiara, snažím se jen pochopit rozdíl mezi uvažováním ve všech souvislostech a černobílým pohledem na svět, který ovšem není žádným americkým vynálezem.

Dělení na starou a novou Evropu není důsledkem rozrůzněnosti postojů k řešení irácké krize. Do značné míry ho vypěstovaly právě USA, už v době, kdy se rozhodly rozšířit NATO o deset nových členů. Učinily tak i za cenu praktického rozpuštění NATO, na něž se kvůli pokračujícímu upevňování a rozšiřování EU a její nepříjemné emancipaci mohly čím dál tím méně spoléhat. Během irácké krize se americké snahy proti evropskému sjednocení a emancipaci projevily naplno.

Sjednocovací proces toto rozpolcení Evropy snad přežije. Ohrožen je ale další vývoj EU. Posíleny budou představy o Evropě pouhého volného trhu a volné koordinace silných členských států, které u nás zastávají ODS a její člen Václav Klaus. Naděje na konfederální a možná v budoucnu i federální Evropu, založenou na decentralizaci, subsidiaritě a místní a regionální samosprávě, je i kvůli postojům vlád kandidátských zemí k válce proti Iráku nyní slabší než před válkou.

Uznání, že prezident republiky Václav Klaus v souladu se svým přesvědčením prosazuje spíše evropské než americké přístupy k Iráku, a paradoxně tím podporuje společnou zahraniční politiku budoucí Evropské unie, kterou odmítá, je jen slabou náplastí na bolest, jíž naše část Evropy trpí.

PRÁVO 26. března 2003

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků