Článek
Dosud zatím nikdo neoznámil, že by se chtěl Nečasovi ve dnech 2. až 4. 11. postavit, ale o post předsedy se přesto hraje.
Po rebelii šestice poslanců rozhodne o vedení ODS výsledek krajských a senátních voleb i osud daňového balíčku a tím také vlády samotné.
Pospíšil promýšlí
Mnozí členové ODS se nicméně shodují, že i kdyby Nečas vládní i stranické křeslo obhájil, rozhodně už nemůže počítat s tím, že by mu delegáti kongresu, stejně jako před dvěma roky, kývli na všechny místopředsedy, na které ukázal.
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba už v Právu oznámil, že se bude ucházet o post prvního místopředsedy ODS, který dosud drží šéfka Sněmovny Miroslava Němcová. Ta chce křeslo obhájit.
Kuba naposledy v úterý popřel, že by chtěl kandidovat proti Nečasovi. V minulosti ale nevyloučil, že by v případě Nečasova pádu šel do boje o předsedu. „Rád bych se podílel na řízení strany z pozice místopředsedy nebo prvního místopředsedy,“ zopakoval Kuba v ČT.
Někteří občanští demokraté doufají, že ODS by mohla ovládnout Plzeňský kraj, kde je volebním lídrem vyhozený ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Úspěch by ho posílil i v ambici obhájit křeslo stranického místopředsedy. „Uvidíme, nevylučuji to,“ řekl v úterý na otázku Práva, zda do toho půjde.
Zájem o místopředsednictví projevil i Nečasův spojenec, pražský primátor Bohuslav Svoboda. Kandidaturu oznámil také jeho rival, poslanec koketující s rebely Boris Šťastný.
Ministr Blažek s kandidaturou váhá
Další z místopředsedů – Pavel Blažek – se nechal slyšet, že by rád kandidoval, ale podle něj bude záležet na brněnském regionu, odkud pochází. Jistá zatím není kandidatura dalších místopředsedů – Pavla Drobila a Alexandra Vondry.
Drobil v úterý Právu řekl: „Jako volební manažer ODS spoluodpovědný za výsledek voleb do krajských zastupitelstev a Senátu tuto otázku teď vážně neřeším.“
Vondra, stejně jako Blažek na dotaz Práva neodpověděli. Vondrova kandidatura bude záviset na výsledku voleb na Litoměřicku, kde obhajuje senátní mandát.