Na Hradčanském náměstí stojí model legendárního letounu Spitfire

Lidé si mohli u symbolu bitvy o Británii připomenout hrdinství 2500 Čechoslováků, kteří se během druhé světové války připojili k britskému Královskému letectvu (RAF).

„Když skončila válka, tak jsme si mysleli, že pojedeme Praze na pomoc, už jsme měli (na letadlech) namalované naše znaky, všechno bylo připravené. Bohužel ti Rusáci nás tady nechtěli, a tak se to oddalovalo, až se to oddálilo do ztracena,“ vzpomínal v pátek na dobu před 70. lety brigádní generál Emil Boček.

Českoslovenští letci se z Británie do vlasti nevydali okamžitě po skončení druhé světové války v květnu, ale až v srpnu 1945. Čtyřiapadesát letounů Spitfire z Británie vyrazilo 7. srpna a do Prahy měly dorazit ještě týž den.

Mezipřistání v Německu se ale kvůli mlze a špatnému počasí protáhlo na několik dní, a letci se tak do vlasti dostali až 13. srpna, kdy v pozdních večerních hodinách přistávali na ruzyňském letišti.

Na dobu po návratu vzpomínal i další z veteránů, plukovník Pavel Vranský. V národě tehdy podle něj bylo cítit nadšení z konce války a obrovská touha po znovuvybudování vlasti.

Ta ale po několika letech vyprchala, když se v únoru 1948 ujali moci komunisté. Změna režimu se silně dotkla i řady hrdinů z bitvy o Británii, kteří strávili léta ve vězení nebo pracovních táborech.

Právě ostudné pronásledování válečných veteránů v pátek ve své zdravici připomněl i ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Všem Čechoslovákům, kteří byli členy RAF, vyjádřil hlubokou úctu a obdiv. Poznamenal také, že nikdy nebude možné beze zbytku splatit dluh, který vůči nim společnost má.

„Bojovali za to, abychom zde mohli takto být, bojovali za to, aby země byla svobodná, bojovali za to, aby lidé mohli otevřeně hovořit, co si myslí, bojovali za to, aby náš stát byl samostatný,“ řekl ve svém projevu kardinál Duka.

Model stíhačky zůstane na Hradčanském náměstí do této soboty do dvou hodin odpoledne.