Hlavní obsah
Snímek mozku se zvýrazněnou oblastí malého mozku Foto: Profimedia.cz

Muž, kterému vysychal malý mozek, zemřel

Téměř před šesti lety Petra Adama postupně učinilo nepohyblivým vzácné onemocnění, se kterým si lékaři nevědí zatím rady. Začal mu vysychat malý mozek, který ovládá svalové napětí. Výsledku pokusné léčby v Číně pomocí kmenových buněk, na které postupně sbíral peníze, se už nedožil. Zemřel minulý týden v úterý. Právo o tom informovala jeho žena.

Snímek mozku se zvýrazněnou oblastí malého mozku Foto: Profimedia.cz
Muž, kterému vysychal malý mozek, zemřel

Téměř před rokem, na konci loňského května, Právo informovalo o šestačtyřicetiletém uměleckém kovářovi Petrovi Adamovi z Hradce Králové, kterému začal vysychat malý mozek, což ho vyřadilo z normálního života. [celá zpráva]

Adam společně se svou obětavou manželkou vyzkoušel kde co, až se nakonec rozhodli pro medicínský pokus s využitím kmenových buněk v Číně s následnou léčbou v Izraeli. Věřili v zázračný obrat: že kmenové buňky pomohou nemoc zastavit a že lidově řečeno doroste, co zmizelo.

Původně jsme uváděli, že se experimentální terapie nedočkal, pravda ale je, že léčbu zahájil. S pečlivými přípravami rodině pomáhali i soukromí přispěvatelé, Adamův zaměstnavatel, fandili jim čtenáři. Bohužel Petr Adam uplynulé úterý zemřel. Blízké a Právo o tom informovala jeho manželka Alena.

Malý mozek neboli mozeček (lat. Cerebellum)
část mozku mezi týlními laloky hemisfér. Jeho hlavní funkcí je ovládání svalového napětí kosterního svalstva, zajišťování koordinace pohybů a udržování rovnováhy 

Ještě před šesti lety byl přitom Petr chlap jako hora. Umělecký kovář, opravář karoserií, motorkář, táta, který se věnoval dceři a s manželkou vybudoval zázemí v rodinné řadovce.

Účinná léčba neexistuje

Doktoři pořádně nevědí, proč tak mladému muži začal mozeček mizet. Jedná se o poměrně vzácné onemocnění, pro laika s nesrozumitelným názvem spinocerebelární ataxie.

„Je to onemocnění, které má četné a různé projevy. Každý z nich může být považován za onemocnění samo o sobě,“ řekl Právu neurolog a ředitel Polikliniky na Národní v Praze Martin Jan Stránský.

Podle ně jde o vzácnou a dědičnou nemoc, která postihuje převážně mozeček a míchu, a to na základě špatně regulovaných či formovaných genetických proteinů. Nemoc pokračuje vlastním tempem, bohužel mnohokrát s fatálním důsledkem.
„Neexistuje známá účinná léčba nebo léčení. Onemocnění může ovlivnit každého v jakémkoliv věku. V mnoha případech lidé nevědí, že nosí příslušný gen,“ dodal Stránský.

Mozeček se nachází mezi týlními laloky hemisfér a jeho hlavní funkcí je ovládání svalového napětí kosterního svalstva, zajišťování koordinace pohybů a udržování rovnováhy.

„On měl všechno v těle v pořádku, kromě malého mozečku, který mu vysychal,“ vysvětlila paní Adamová. Už loni vyprávěla, že nejhorší je rychlost, s jakou se stav muže zhoršuje.

Nemoc udeřila nenápadně. Před šesti lety se Adamovi zamotala hlava a on spadl ze žebříku z malé výšky do sněhu. Nic se mu nestalo. Pak se závratě dostavovaly stále častěji, přidala se únava. Nastoupila špatná motorika nohou i rukou, objevilo se brnění. Ambulantní lékař si zprvu myslel, že Adam přehání. Ten ale záhy potřeboval chodítka a pak vozík, ztrácel sluch i zrak.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků