Hlavní obsah

Mezi botami z pochodu smrti je i obuv zavražděných vůdců slovenského povstání

Právo, Aleš Fuksa

Jen pramálo informací mají vojenští historikové o skutečném skonu dvojice vůdců Slovenského národního povstání, československých brigádních generálech Jánu Golianovi a Rudolfu Viestovi.

Foto: Aleš Fuksa, Právo

Vědec Petr Hlaváček ukazuje obuv, kterou na sobě měl vězeň koncentračního tábora při pochodu smrti u Tachova.

Článek

Podle jedné z verzí měli strávit poslední dny svého života v německém koncentračním táboře pro prominentní vězně ve Flossenbürgu, kde měli být ke konci druhé světové války popraveni. Nikdy však nebyly objeveny jejich ostatky. Nyní je ale možné, že shoda náhod přivedla partu odborníků na novodobou archeologii k významnému objevu.

Koncentrační tábor Flossenbürg byl nejen místem pro prominentní vězně německých nacistů, ale v závěru války rovněž jedním z posledních táborů, kam Němci směřovali nechvalně proslulé pochody smrti, které jen na území Česka absolvovalo minimálně osmdesát tisíc vězňů.

Podle zjištění skupiny plzeňských archeologů, kteří mapují jednotlivé pochody, je nyní pravděpodobné, že jeden z pochodů může do jisté míry souviset i s dvojicí elitních brigádních důstojníků.

Foto: Aleš Fuksa, Právo

Vědec Petr Hlaváček ukazuje obuv, kterou na sobě měl vězeň koncentračního tábora při pochodu smrti u Tachova.

Archeologové před časem odkryli jámu po hromadném hrobu v lokalitě Stará knížecí huť u Tachova, kde již v roce 1946 došlo k exhumaci 37 obětí jednoho ze sedmi tachovských pochodů smrti. Všechny ostatky byly poté převezeny na pietní místo do nedalekého města. V jámách, které byly po exhumování těl opět zasypány, však zůstala řada důležitých artefaktů, především obuv vězňů.

Mezi botami z pochodu smrti je i luxusní obuv

Archeologům se nyní podařilo vyzdvihnout patnáct párů obuvi vězňů z pochodu smrti. Zlínského vědce a světoznámého odborníka na historii obuvi Petra Hlaváčka, který začíná tyto boty zkoumat, však zarazil fakt, že mezi klasickou obuví vězňů se objevila i luxusní obuv, která mohla patřit vysoce postavenému československému armádnímu důstojníkovi. „Znamenalo by to, že v pochodu mohl být i některý vězeň s dřívějším výjimečným postavením. Existovala totiž vojenská konvence, která od určité hodnosti vojákům povolovala nosit i ve vězení uniformy,“ přiblížil Hlaváček.

Obuv je nyní ve zmrzlém stavu a pokryta hlínou. Vypadá to, že by tam mohly být ještě zbytky kostí
Jiří Nenutil

Jiří Nenutil z právnické fakulty plzeňské univerzity, který se zaměřuje na pochody smrti a znovuodhalil hrob ve Staré knížecí huti při hranicích s Německem, však Právu potvrdil, že vězeň, jehož luxusní obuv objevil, nemusel pochod smrti absolvovat.

„Od našich německých přátel jsme získali informaci, že do této lokality k místu, kde lidé z pochodu smrti přespávali, přijel v dubnu 1945 od koncentračního tábora nákladní automobil s mrtvými těly a četa pracovních vězňů z tábora vykopala hluboký hrob, to nebylo pro pochody smrti obvyklé. Je proto možné, že se Němci snažili zakrýt stopy po popravených vojenských důstojnících uvězněných ve Flossenbürgu tím, že těla přihodili k vězňům pochodu smrti,“ naznačil Nenutil.

Tento badatel se domnívá, že pár této vycházkové obuvi by mohl patřit jednomu ze dvou vůdců Slovenského národního povstání. „Je možné, že zastřelené generály jen Němci naložili na korbu a převezli je k místu hromadného hrobu, které bylo jen deset kilometrů od tábora,“ uvedl Nenutil.

V dochované obuvi je zřejmě i část kosti

Od úterního večera zkoumá nejen tento pár, ale i dalších čtrnáct párů obuvi vězňů zlínský vědec Petr Hlaváček. „Obuv je nyní ve zmrzlém stavu a pokryta hlínou. Vypadá to, že by tam mohly být ještě zbytky kostí. Pokud se to potvrdí, bude snazší dohledat osud a osobnost daného člověka podle DNA,“ potvrdil světově uznávaný vědec.

V první fázi však bude zkoumat délku bot a další parametry. „Pak se pokusíme zjistit ergonomické proporce jedince. Existuje vztah mezi tělesnou výškou a délkou nohy, což se dá poměrně přesně určit. Tam je tolerance plus minus dva a půl centimetru. Tato zjištění pak můžeme porovnat ve vojenském archivu s osobními kartami konkrétních vojenských důstojníků,“ dodal Hlaváček.

Pokud by se podařilo zlínskému vědci a skupině archeologů potvrdit, že se jedná o jednoho z dvojice vůdců Slovenského národního povstání, mělo by to pro vojenské historiky obrovský význam.

„Když se podaří dohledat vzorek DNA, je možné jej porovnat s příbuznými obou generálů. Jsem v tomto skeptický, ale na druhou stranu by bylo zajímavé, pokud by se potvrdilo, že tento pár obuvi patřil Golianovi nebo Viestovi. A k tomu v době, kdy budeme slavit sedmdesáté výročí Slovenského národního povstání,“ poznamenal Peter Šumichrast, zástupce ředitele Vojenského historického ústavu Slovenské republiky.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám