Článek
Obrana chce od české firmy ERA pořídit dva komplety pasivních sledovacích systémů DPET, jejichž základem jsou radiolokátory Věra NG. Za komplety má zaplatit 1,245 miliardy korun bez DPH (asi 1,5 miliard Kč s DPH).
Když před rokem úřad informaci o zakázce předkládal vládě, uváděl jako předpokládanou cenu 780 milionů korun. Obrana už dříve uvedla, že tato částka vycházela ze starého průzkumu a neodpovídala reálné ceně. Na ministerstvu proto skončil jeden z úředníků.
Obrana se spletla, radary od Omnipolu budou stát dvakrát víc. Celkem 1,5 miliardy
Výslednou hodnotu zakázky ministerstvo opakovaně hájí tím, že ji ověřil nezávislý znalecký posudek, podle něhož je v čase a místě obvyklá.
☑️Mezi systémy pořizovanými nyní pro AČR a nákupem pro agenturu NATO před šesti lety je podstatný rozdíl v požadovaných parametrech, složení a tedy logicky i v ceně. pic.twitter.com/8yYX30vxRm
— Ministerstvo obrany (@ObranaTweetuje) January 30, 2020
Metnar ve čtvrtek na tiskové konferenci řekl, že nákup dvou kompletů DPET je v pořádku, a to z hlediska ceny i procesu pořízení. Uvedl, že pokud má někdo důkazy o tom, že tomu tak není, měl by je předat policii. Jediným pochybením podle něj bylo, že vládě byl předložen starý posudek, který nezohlednil další části nakupovaného systému. „V budoucnu k tomu nesmí docházet,” řekl.
U radarů jsme chybovali, přiznal Metnar a propustil úředníka
Úřad také zdůvodnil, proč NATO před šesti lety pořídilo radary od firmy ERA jen za 433 milionů korun bez DPH. Podle ministerstva jsou nyní pořizované nejmodernější pasivní sledovací systémy, které jsou od dodávek Severoatlantické alianci odlišné. Opata řekl, že armáda chce systém, který může být bojově nasazen ve vzduchu, na moři i na zemi. NATO poptávalo pouze systém pro přehled situace ve vzduchu.
Vysvětlit okolnosti zakázky požaduje premiér Andrej Babiš (ANO) i poslanci ze sněmovního branného výboru, který se nákupem radarů bude zabývat příští týden ve středu.