Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Menší lékárny doplácejí na praxi SÚKL

Už se vám někdy stalo, že menší lékárna nespadající pod řetězce neměla požadovaný lék a lékárník vám řekl, že ho nemá, protože mu ho distributor nedodá? Tak to jste v praxi poznali obcházení zákona o léčivech, které by měl kontrolovat Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Ten totiž po výrobcích léků nevymáhá rovný přístup ke všem distributorům a lékárnám, jak ukládá zákon, protože zákon je podle něj nevymahatelný. Zákon o léčivech byl novelizován v roce 2017 a 2019.

Ilustrační foto Foto: Jaroslav Soukup, Novinky
Menší lékárny doplácejí na praxi SÚKL

Novely si kladly za úkol vyřešit nerovné podmínky při dodávkách léčiv. Uzákonily, že si každá lékárna, byť i malá venkovská, může od kteréhokoliv distributora objednat léky a distributor je povinný jí je dodat. Zároveň distributorovi vzniká právo vynutit si dodávku těchto lékárnou poptaných od farmaceutické firmy.

V opačném případě hrozí jak výrobci, tak distributorovi pokuta.

Velké farmaceutické společnosti společně s některými distributory léčiv na tuzemském trhu to ale odmítají respektovat, čímž znevýhodňují menší lékárny, protože jim některé léky nedodávají nebo je poškodí vyšším doplatkem.

Slepý, nebo nechce vidět?

V minulosti si na tyto praktiky stěžovala na SÚKL a podávala podnět pro zahájení správního řízení kvůli možnému porušení zákona například společnost Pharmos, která provozuje lékárenský velkoobchod.

V dokumentech z 10. prosince 2019, které má redakce Práva k dispozici, zástupci firmy popsali konkrétní případ, kdy farmaceutická firma nedodala Pharmosu poptávané léky, čímž měla společnost porušit právě zmíněné ustanovení zákona o léčivech.

Ústav podnět v dopise z 23. března 2020, pod nímž je podepsaná ředitelka SÚKL Irena Storová, zamítl s tím, že k žádnému přestupku nedošlo. Storová se v zamítavém dokumentu, který má redakce Práva taktéž k dispozici, odvolává na dopis legislativního náměstka ministra zdravotnictví Radka Policara adresovaný řediteli Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakubu Dvořáčkovi ze 4. prosince 2017, tedy tři dny poté, co začala účinkovat první ze dvou novel zákona, která nařizuje firmám poskytnout léky po žádosti ze strany distributora nebo lékárny.

„Držitelé rozhodnutí o registraci mají svobodu se rozhodnout, zda budou distribuovat léčivé přípravky sami, nebo prostřednictvím distributorů. Soudní dvůr Evropské unie (ESD) pak ve své rozhodovací praxi uznal, že dokonce i držitelé rozhodnutí o registraci, kteří mají dominantní postavení na trhu, ... mohou odmítnout dodávky, které mají ,neobvyklý charakter‘,“ napsal například Policar s odvoláním na některé unijní judikáty.

Může se tak snadno stát, že žádost jakékoliv odlehlejší venkovské lékárny o léky pro nemocné, kteří by k nim měli mít ze zákona rovnocenný přístup kdekoli v republice, je posouzena jako „neobvyklá“ a nevyhoví se jí.

Náměstek Policar používá ve svém stanovisku ve prospěch farmaceutických firem i tak nehorázný argument, že dodržování zákona, který stanoví povinnost zajistit dodávky léků všem distributorům a lékárnám, které o to požádají, je „omezením základní svobody fungování Evropské unie“, tedy volného pohybu zboží a trhu. S tímto odůvodněním se šéfka SÚKL Storová ztotožnila a podnět Pharmosu zamítla.

Tento postup kritizuje například expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál. „Pan legislativní náměstek Policar vydal zcela v rozporu se zákonem dokument, ve kterém tvrdí, že parlamentem řádně schválený zákon je nevymahatelný a jakoby tu není. Díky tomu SÚKL nedbá na vymáhání této záležitosti a je to tak, jako kdyby žádná novela zákona nebyla,“ uvedl Dostál.

„Považuji to za tristní, protože SÚKL v jiných případech zkouší stíhat i velmi sporné věci, jako třeba údajné porušení regulace reklamy na ivermektin ve vztahu k reportážím vaší společnosti. Přitom tato záležitost, která představuje zásadní problém pro malé lékárny a jejich klienty a je již roky popsána v zákoně včetně pokuty, tak ta je nechává chladnými,“ okomentoval pro Právo počínání SÚKL Dostál.

SÚKL: Paragraf je nevymahatelný

Stanovisko SÚKL zaslala Právu jeho mluvčí Klára Brunclíková. „Kontroverzní paragraf zákona o léčivech se do zákona dostal formou poslaneckého pozměňovacího návrhu i přes negativní stanovisko regulačních autorit včetně ministerstva zdravotnictví a Úřadu na ochranu hospodářské soutěže.

Tento paragraf jednak porušuje principy hospodářské soutěže stanovené evropskými právními předpisy, jednak je napsán natolik nekonkrétně, že je v důsledku neaplikovatelný, a tudíž nevymahatelný vůči regulovaným subjektům,“ uvedla.

SÚKL si je podle ní vědom, že v některých konkrétních případech může mít pacient problém získat svůj léčivý přípravek v lékárně, kterou si svobodně zvolí. „Tento problém ale zmiňovaný paragraf neřeší,“ dodala Brunclíková.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků