Hlavní obsah

Maláčová: Ženám musíme pomoci s platy i důchody

Právo, Karolina Brodníčková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Nová ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) se chce na ministerstvu (MPSV) soustředit na nerovnost v platech mezi muži a ženami. V rozhovoru pro Právo zmínila, že se hodlá zabývat také přípravou důchodové reformy.

Foto: ČSSD

Nová ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD)

Článek

Z pozice vysoké úřednice jste bez varování skočila do pozice ministryně. Na starost budete mít po pondělním jmenování resort s širokou agendou. Jaká je to pro vás změna?

Agenda je opravdu široká, ale mám výhodu, že jsem doposud zodpovídala za rodinnou politiku a politiku stárnutí. Obě agendy jsou o daních, dávkách, veřejných službách, sociálním a zdravotním systému, školství. Řekla bych, že jestli mě něco mohlo dobře připravit na funkci ministryně, tak je to právě obor rodinné politiky a politiky stárnutí.

Jak jste se dověděla o své nominaci? Tušila jste, že by nabídka mohla přijít?

Bylo mi to naznačeno. Pan předseda Hamáček si mě pozval, vysvětlil mi situaci a dal mi čas na rozmyšlenou.

Ale dověděla jste se to ten samý den, co rezignoval ministr Krčál?

Ano, ono to logicky vyplývá ze sledu událostí.

Jste členkou Oranžového klubu ČSSD. Ten se uvnitř strany zabývá právy žen. Budete chtít prosazovat na ministerstvu rovnost pohlaví apod.?

V Česku máme jednu z nejvyšších nerovností v platech a mzdách žen a mužů. Je to 22 procent. U průměrné mzdy to činí přes sedm tisíc Kč měsíčně. To je otázka, kterou musíme dostat na úroveň tripartity. Nerovnost v platech nás posouvá do nerovnosti důchodů.

Měli bychom směřovat k průměrnému důchodu 15,5 tisíce

Ženy se dožívají o pět až šest let déle než muži, jsou tudíž, protože mají nižší penze a poslední roky života stráví samy, víc ohroženy chudobou. Můžeme mluvit o tom, že chudoba ve stáří má v České republice ženskou tvář.

A co zavedení kvót v obsazování veřejných funkcí?

Kvóty jako takové podporuji. Myslím si, že je to osvědčený instrument. Když se v Německu zaváděly kvóty ve vedení firem, tak vznikly doprovodné programy, které řešily zapojení žen do veřejného a pracovního života. Ale není to agenda MPSV. Já se chci soustředit na nerovnosti v platech, mzdách a důchodech.

Jedním z prvních úkolů bude zřejmě hledání pomoci pro bývalé klienty H-Systemu, kteří neuspěli u soudu a do měsíce se mají vystěhovat ze svých domovů. Už jste řekla, že Úřad práce by mohl vyplatit mimořádnou dávku 50 tisíc korun. Ale co dál?

V první řadě bych chtěla říci, že se klientům H-Systemu stala strašná lidská nespravedlnost. V tuto chvíli zvažujeme, co dál bychom mohli udělat. Je to velmi složitá situace. Je to tak obrovská událost, že by to mělo být i předmětem jednání vlády.

Na ministerstvu jsou prázdné židle některých odborných náměstků. Máte už jasno, jak pozice obsadíte a jaký tým si přivedete?

Personální stabilizace bude jedním z nejdůležitějších úkolů. Chybí tu polovina odborných náměstků, ale i mnoho řadových expertů. Nějakou představu mám, v příštích dnech a týdnech se vše bude ujasňovat a doufám, že ministerstvo se nám podaří stabilizovat co nejdříve, protože máme před sebou celou řadu náročných reforem.

Oslovíte pro spolupráci své předchůdce a stranické kolegy, Petra Krčála nebo Michaelu Marksovou?

Petru Krčálovi jsem spolupráci v poradenském sboru nabídla. Spolupráci s bývalou ministryní v tuto chvíli neplánuji.

Odboráři na ministerstvu mají stávkovou pohotovost, jak jste řekla kvůli „drsnějšímu chování“ bývalé ministryně Jaroslavy Němcové (ANO). Jak to vzniklo?

Jakmile budu jmenovaná ministryní, tak bych se s odborovými organizacemi chtěla setkat. V červnu napsaly obsáhlý dopis státnímu tajemníkovi. Za hlavní důvod označily způsob, jakým probíhalo zadávání práce. Zaměstnancům chodily úkoly mimo pracovní dobu, třeba v šest ráno nebo v deset večer. Na jejich splnění měli třeba dvacet minut nebo čas od deseti večer do sedmi do rána. I když šlo o poměrně složité věci.

Když budu mluvit ze své zkušenosti, úkolů byly často desítky, a i když jsme je v šibeničním termínu zvládli splnit, tak se potom třeba týdny nic nedělo. Ale probíhaly tu i neustálé audity a kontroly ke všemu, panovala tu základní nedůvěra.

Němcová podala také několik trestních oznámení kvůli IT zakázkám. Údajně by se mohla dotknout i vás osobně.

Nemám informace o trestním oznámení, seznámím se s ním, až budu ministryně. Spekulace, které jste psali v Právu, byly na základě informace od bývalého politického náměstka Blašky. Paní Němcová to potom popřela. Trestní oznámení se má týkat sekce, které je můj odbor součástí. Jakmile to bude možné, tak audit, který byl ukončen teprve minulý týden, zveřejníme, a ať si každý udělá obrázek sám. Podle mého názoru a podle názoru odborníků na MPSV tam žádná závažná zjištění nejsou.

Po setkání s prezidentem Milošem Zemanem jste řekla, že budete požadovat navýšení rozpočtu MPSV o 8,5 miliardy korun. Máte na takový boj s ministryní financí za ANO Alenou Schillerovou a premiérem Babišem dost ostré lokty?

Vyjednávání je o argumentech. Ekonomika je ve výborné kondici, naše požadavky jsou dobře odůvodněné. Chceme, aby lidé, kteří pracují, měli podíl na dobrém hospodářském výsledku země. Jsme v situaci, kdy se snažíme zlepšit úroveň sociální politiky po reformách pravicové vlády Petra Nečase (ODS) a exministra Jaromíra Drábka (TOP 09). Myslím, že máme dobrou pozici pro jednání.

Premiér Babiš by chtěl, aby v roce 2021 dosahoval průměrný důchod 15 tisíc korun. Je to reálné?

Jestli mají plnit důchody svou funkci, tak ekonomové hovoří o tom, že se mají pohybovat na hladině 60 procent mediánové mzdy (pro 1. čtvrtletí 2018 činí medián 25 674 korun), což by při současné hladině bylo 15,5 tisíce. Takže je to částka, ke které bychom měli směřovat.

Je to samozřejmě otázka zdrojů, ale důchody musí chránit před chudobou lidi, kteří celý život pracovali, podíleli se na budování ekonomiky. V současné době panují obavy ze stáří. Dobrá hladina důchodů bude mít nejdůležitější funkci v tom lidem tu obavu ze stáří odebrat.

Vy chcete k důchodům v září svolat mimořádnou schůzi…

Po dohodě s panem předsedou Hamáčkem se chci pokusit o to, aby se konala mimořádná schůze Sněmovny dříve, než je 11. září plánovaná řádná schůze, abychom měli včas rozhodnutí Sněmovny a aby zvýšené důchody platily od ledna 2019.

Zvýšení by bylo o tisíc korun?

Základní výměra důchodů by se měla zvednout z devíti na deset procent (průměrné mzdy v zemi). Potom máme dva návrhy. Vládní verze je, že by měli dostat tisíc korun navíc všichni důchodci nad 85 let, senátní je, že by tisíc korun měli dostat ti, kteří pobírají důchod 25 let.

K jaké verzi se kloníte?

V tuto chvíli, hlavně z procesního hlediska, k té vládní verzi.

Jak chcete za tři roky zvednout průměr důchodů až na 15 tisíc, když jejich průměr se dnes pohybuje kolem 12 tisíc?

Začneme schválením té novely. Potom je to předmětem důchodové reformy, která je součástí programového prohlášení. Je to samozřejmě také otázka státních příjmů.

Vláda chce vytvořit speciální důchodový účet oddělený od státního rozpočtu. Má to smysl? Není to jen kosmetická změna?

Myslím, že je to technikálie, která bude muset být dobře promyšlena, ale není to samo o sobě důchodová reforma.

Vy chcete připravit důchodovou reformu v pravém slova smyslu?

Existuje pro ni již pracovní skupina, kterou vytvořil pan premiér. MPSV se do ní samozřejmě aktivně zapojí. Neexistuje důležitější věc, na které musí být co nejširší konsenzus, než je důchodová reforma.

Já osobně se domnívám, že by měla také řešit problematiku důchodů žen. Je velká nespravedlivost, že ženy berou o pětinu nižší důchod, protože často zůstanou doma, aby pečovaly o své děti, a kvůli starosti o rodinu se nemohou vrátit do své původní pozice nebo vezmou hůř kvalifikovanou pozici. To bychom měli systémově vyřešit.

Jak? Příplatek k důchodu za každé vychované dítě?

To je jedna z cest. Ale pohybujeme se na velmi tenkém ledě ústavnosti. Musí to být velmi dobře promyšleno. Ale v souvislosti s důchodovou reformou bychom se měli zabývat i systémem dlouhodobé péče. Máme pětinový poměr osob starších 65 let v celkové populaci, nicméně v roce 2030 už to bude čtvrtina a v roce 2050 to bude třetina. V roce 2050 dokonce budeme mít každého desátého obyvatele staršího 85 let. Musíme diskutovat o tom, jak zajistit dlouhodobou péči nad rámec dnešního systému.

Otevřete debatu o zvýšení věku odchodu do důchodu?

Minulá vláda zavedla strop na 65 letech. V tuto chvíli by to nemělo být předmětem diskuse. I když máme výbornou kondici na trhu práce, tak jsou dvě skupiny obyvatelstva, které mají problém se strukturální nezaměstnaností. Jsou to ženy s malými dětmi a skupina obyvatel 55 plus. Pokud mají starší lidé problém se zaměstnaností, tak bych tuto otázku neotevírala.

Kauza H-system je tak obrovská událost, že by měla být i předmětem jednání vlády

Budete se snažit motivovat zaměstnavatele, aby přispívali zaměstnancům na důchodové připojištění?

Podnikové fondy jsou jedna z cest, kterou zmiňuje pan premiér. Stojí za to nechat si v této oblasti vypracovat různé alternativy řešení. Je to fungující věc i v jiných zemích.

Jak se mají podle vás lidé jinak připravovat na důchod? Spořit si?

Spoření je vždy dobrá a důležitá věc, ale když se podíváme na mzdy a náklady na bydlení v ČR, tak je otázka, jaká část obyvatel je schopná si šetřit na důchod.

Vláda chce umožnit některým profesím dřívější odchod do důchodu. Kterých by se to podle vás mělo týkat?

Zmiňují se například horníci či personál v oblasti péče. MPSV oblast mapuje, bude důležitá spolupráce s ministerstvem zdravotnictví, které má k dispozici zdravotnické statistiky. Příprava dobrého technického návrhu je ale otázka alespoň dvou let.

Prezidentovi jste dala pracovní verzi Strategie stárnutí. Co to je?

Když to shrnu, u nás je celá debata ohledně stárnutí společnosti redukovaná na důchody. Ale změna, které bude společnost čelit, je širšího rázu. Je to o sociálních službách, výdajích na zdravotnictví, bydlení, bezbariérovosti prostoru, systému dlouhodobé péče, mezigenerační solidaritě. Senioři mají strach z izolace a samoty. Ve strategii se snažíme všechny tyto věci podchytit, zmapovat a navrhnout opatření na příštích pět let tak, aby se společnost na tuto změnu připravila.

Za úkol byste měla mít také konec zneužívání dávek. Jak toho hodláte docílit?

Jde zejména o dávky na bydlení. Máme problém s obchodem s chudobou. Chtěla bych začít s kontrolami, aby úředníci byli více v terénu a měli jsme větší přehled. Protože se k tomu ministerstvo pro místní rozvoj nemá, tak bychom chtěli vypracovat cenové mapy, které by nám poskytly vodítko k tomu, jaké ceny jsou za bydlení adekvátní. To by byly první kroky, které bychom podnikli ve spolupráci s místní samosprávou.

ČSSD požaduje růst platů státních zaměstnanců o 10 procent, Babiš o 6 procent a ne plošně. Co s tím, jste ochotni ustoupit?

To by byla špatná vyjednávací taktika, kdybychom avizovali ústup. (smích) Prosazujeme růst platů 10 procent plošně a 15 procent pro učitele.

Další rozpor mezi ČSSD a ANO je v názoru na minimální mzdu. Vy a odbory chcete růst z 12 200 korun o 1500 korun, ANO o tisíc.

Stát má dva nástroje, jak tlačit na růst mezd v celé zemi, a to navýšením minimální mzdy a navýšením platů ve veřejné sféře. Víme, že když roste minimální mzda, tak roste průměrná mzda. Je to výborný způsob ve fungující ekonomice a rekordní zaměstnanosti, jak nechat prospívat všechny občany této země na výborném hospodářském výsledku. Za poctivou práci má být férová mzda.

Podniky si stěžují na nedostatek zaměstnanců. Vyhověla byste jejich požadavku na dovoz desítek tisíc pracovníků z ciziny?

Pořád máme rezervy na trhu práce. Jsou to matky malých dětí, které by chtěly do práce. Průzkumy říkají, že matky už ročních dětí by chtěly alespoň na částečný úvazek. A potom máme skupinu ve věku nad 55 let, která má problém se strukturální nezaměstnaností.

Ve vládním prohlášení jsme navrhli zavést takzvané sdílené pracovní místo, kdy například dopoledne pracuje matka na rodičovské dovolené, odpoledne senior. To funguje např. na Slovensku.

Chtěli bychom zavést systém národního financování dětských skupin. Již dnes jsou úspěšné. Máme zhruba 800 dětských skupin a prosazuje se trend, že skupiny zakládají zaměstnavatelé, aby nalákali zaměstnance. Hovořím o tom z vlastní zkušenosti, i my máme na MPSV tři dětské skupiny a výborně to funguje.

Jak se vám líbí, že parlament zrušil povinnost školek přijmout už dvouleté dítě od roku 2020?

Nemyslím si, že to bylo správné, a co mě překvapilo, bylo, že se to zrušilo bez alternativního řešení. Tak by stát neměl postupovat. Dnes je problém získat místo ve školce pro tříleté dítě, i když už tento rok by měla platit garance.

Soukromé školky jsou strašně drahé, vycházejí v průměru na 8 až 12 tisíc korun, pro většinu rodin je to nedostupné. Navrhneme systém národního financování dětských skupin a mikrojeslí, aby vznikla nabídka služeb a rodiče si mohli vybírat. Chceme také zvednout rodičovský příspěvek.

O kolik? Hovoří se o růstu o 40 tisíc na 260 tisíc korun, nebo o růstu o 80 tisíc na 300 tisíc korun…

Programové prohlášení říká 300 tisíc, ale protože jsme chtěli navýšit rodičovský příspěvek co nejdříve, zvolili jsme dvoufázový postup. Příští rok navýšíme na 260 tisíc a poté na 300 tisíc korun.

Rodičům samoživitelům by mělo být vypláceno zálohované výživné. Podle jakých kritérií?

Cílem je, aby děti, které mají nezodpovědného rodiče, se kvůli výpadkům placení alimentů nepropadaly do chudoby. Pracujeme s návrhem, který byl vypracován za paní exministryně Marksové, a chceme spolupracovat i s ministerstvem spravedlnosti.

Měl by stát hradit výživné po omezenou dobu, nebo zkrátka do doby, než začne platit rodič?

Dokud nebude spolehlivý příjem pro dítě od rodiče.

Jste manželkou Aleše Chmelaře, tajemníka Úřadu vlády pro evropské záležitosti. Seznámili jste se díky politice, nebo na studiích?

Ne, my se potkali v Bruselu, kde jsme oba pracovali.

O vašem muži se hovořilo jako o kandidátovi na ministra zahraničí. Vlastní účastí ve vládě jste mu v této kariéře zřejmě zabránila. Nezlobí se?

Když jsem dostala nabídku, tak první, co jsem udělala, bylo, že jsem zavolala svému manželovi. Bez jeho podpory bych ji nepřijala.

Vás i manžela premiér Babiš chválí. To je nezvyklé v kontextu s tím, že jste členy ČSSD…

Já myslím, že za dobře odvedenou práci by se mělo chválit.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám