Malá domů: Nájmy za poslanecké kanceláře plní stranické pokladny

Mnohdy jde o budovy, které strany vlastní, a tak peníze z nájmů hrazených Sněmovnou jsou pro ně vlastně takovou malou domů. Zákon to nezakazuje a etický kodex, který tuto praxi měl před časem zatrhnout, nikdy nebyl přijat.

Všech 33 komunistů úřaduje v objektech vlastněných stranou. Jen za dva povolební měsíce loňského roku si tak KSČM přišla na 1,9 miliónu korun.

Stejnou možnost využila téměř polovina z padesáti soc. dem., kteří tak přihráli své straně statisíce korun. Například v plzeňském sídle ČSSD mají kancelář dva její poslanci. Milan Chovanec a Igor Jakubčík tím loni straně pomohli 96 445 korunami.

Také poslanci dalších stran úřadují na stejné adrese jako jejich strana, která však ne vždy je vlastníkem domu. A nejsou to jen ČSSD, KSČM, TOP 09 a ODS, které tuto možnost využívají nejméně druhé volební období.

Stejně postupují i poslanci stran, které se ve Sněmovně teprve zabydlují, jako třeba navrátivší se lidovci či poslanci ANO nebo Úsvitu. I když u ANO a Úsvitu se nabízí otázka, co bylo dřív – zda se kontaktním místem strany nestala právě až Sněmovnou placená poslanecká kancelář.

Není výjimkou, že na jedné adrese sídlí i více poslanců. Tak např. TOP 09 má jedno ze svých kontaktních míst na Malostranském náměstí, kde úřaduje pět jejích poslanců. V Brně sdílejí stejnou adresu tři poslanci ANO.

V několika případech jde přímo o stranickou centrálu. Jako třeba občanští demokraté, kdy v pronajaté centrále zvané Albatros v Praze 4 sídlí tři její poslanci. V pražském Charitasu na Karlově náměstí úřadují dva lidovci. Z komunistů zvolili kancelář v ulici Politických vězňů dva zákonodárci.

Celkem vyplatila Sněmovna jen za dva poslední měsíce loňského roku za pronájem kanceláří 7,1 miliónu korun. Většina poslanců přitom využívá možnosti sjednat si pronájem za plnou sazbu, která se podle velikosti města pohybuje od 14 200 do 33 200 korun měsíčně, nejvíc je to samozřejmě v Praze. Peníze nedostává od Sněmovny poslanec, ale přímo majitel objektu.

Praxe, kdy poslanci přihrávají peníze do pokladny své strany, se nezamlouvá politologovi Jiřímu Pehe. „Je to taková kulišárna, jak pomoci své straně. V pořádku to rozhodně není,“ řekl Právu.

Poslanci ale v tom, že peníze jdou straně, žádný problém nevidí. „Není to nic proti ničemu. Podstatné je, aby kancelář plnila funkci, tedy, aby tam lidé trefili,“ hájí kancelář v sídle strany místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

„Stranické objekty mají tu výhodu, že se tam lidé naučili chodit, že tam můžete operativně věci zajišťovat. Máte tu kontakty na lidi z nižších zastupitelských stupňů, informační servis, pořádají se tu právní porady. Svým způsobem je spojené příjemné s užitečným,“ vysvětlil Právu.

Kancelář má zde i jeho kolegyně Marta Semelová. Oba přihráli straně od voleb do konce roku po 70 632 korunách. Podle Dolejše by byl větší problém to, kdyby si někdo zřídil kancelář v soukromém objektu nebo v rodinném domku, jak to bývalo zvykem. To by sněmovní peníze za nájem šly přímo rodině či přátelům.

Ani lidovecký poslanec Ivan Gabal nevidí problém, že má kancelář v Charitasu, který vlatní KDU-ČSL. Sněmovna za ni zaplatila loni straně 41 860 Kč. ”Jsem středočeský poslanec, a tak bylo logické, že jsem zvolil kancelář v Praze,“ podotkl. „Když vidím její zařízení, tak mi cena nepřipadá jako špatně vynaložené prostředky,“ řekl Právu.

Poslanecké kanceláře v budovách, které vlastní ČSSD, hájí také šéf klubu Roman Sklenák. Podle něho je podstatné, zda cena za pronájem odpovídá obvyklé ceně v místě. „Kdyby si poslanec pronajal kancelář v jiném objektu, tak by finance ve stejné výši čerpal také. Podle mě nejde o bezdůvodné obohacování,“ řekl Právu.

Ani korunu nečerpalo od Sněmovny loni 41 poslanců, nejvíce – 19 – jich bylo z ANO. Část z nich ani žádnou kancelář v té době ještě neměla. Někteří ji nemají uvedenou na stránkách Sněmovny dodnes. Například Andrej Babiš, Jiří Zlatuška či Vlastimil Vozka (všichni ANO), šéf ODS Petr Fiala a jeho stranický kolega Pavel Blažek.