Hlavní obsah
Tůně a vodní plochy lužního lesa pod Lanžhotem zrodily miliony komárů Foto: Milan Vojtek, Právo

Lužní lesy ovládli krvežízniví komáři

Bez repelentu ani ránu. Kdo chce na jihu Moravy vyrazit do přírody, bez prostředku na odpuzování komárů je ztracený. A nestačí se nastříkat před cestou, ošetření je nutné opakovat. Některé přípravky mají dokonce jen mizivý efekt.

Tůně a vodní plochy lužního lesa pod Lanžhotem zrodily miliony komárů Foto: Milan Vojtek, Právo
Lužní lesy ovládli krvežízniví komáři

„V tradičních komářích lokalitách je kalamitní stav. Od Břeclavi na soutok Dyje a Moravy podél rakouské hranice, v Kančí oboře u Břeclavi, od Lednice k Novým Mlýnům v lokalitě Horní les, kolem Hodonína a dál přes Tvrdonice k Lanžhotu je v lesích kolem Moravy všude vysoký až kalamitní stav komárů,“ uvedl specialista na problematiku komárů Krajské hygienické stanice Brno Oldřich Šebesta.

V tradičních komářích lokalitách je kalamitní stav, jedinou zbraní jsou repelenty
Oldřich Šebesta, hygienik

Plošný zásah proti komářím larvám nemá smysl. Komáři se vylíhli a samičky útočí na vše, co se v zamořené oblasti objeví. Do lužního lesa se bez repelentu vypraví jen největší odvážlivec.

Daňci v lužním lese pod Lanžhotem nyní stín lesa nevyhledávají, jsou tam terčem komárů

Foto: Milan Vojtek, Právo

„Aktivita samiček komárů dosáhla vrcholu. Je možné zaměřit se jen na ochranu lidí. Hlavní roli hrají repelenty. V této souvislosti bych zmínil poněkud opomíjené prostorové repelenty. Nepoužívají se na pokožku, ale vystříká se jimi prostor. Na několik dnů komáry vyženou. Dají se použít na zahradní slavnosti, pro kempy, restaurace a podobně,“ při­pomněl odborník možnost ochrany.

Šebesta hlídá i šíření nepůvodních druhů komárů. „Exotické druhy komárů k nám přivážejí především turisté. Většinou je přivezou při návratu z jihu, zejména z Itálie. Na ně je zatím brzy, nejdříve se musí ve svém původním regionu namnožit. Navíc letos je přece jen turistika omezená koronavirem, a tak je v tomto směru riziko menší,“ míní expert.

Líheň v sudech pro závlahu

Jedno nebezpečí podle něj trvá dál a může narůstat. Je jím riziko šíření západonilské horečky. Jejím nositelem může být obyčejný komár pisklavý. „I když je především ornitofilní, tedy ptactvo napadající, útočí i na člověka. Problémy mají zejména státy jižně od nás, ale zjistili jsme případy i na našem území,“ říká Šebesta.

Častým domovem přenašečů jsou nádoby a nádrže, v nichž lidé zadržují vody na závlahy. Že se lidé snaží shromažďovat vodu, je správné. Problém je ve chvíli, kdy ji při dostatku dešťů nespotřebují. V nádržích, sudech a podobně se líhnou komáři.

Odborník radí, že dešťovou vodu je třeba hlídat. Vylít, případně zakrýt a ošetřit přípravkem na larvy, či je vychytat sítkem. Líhní komárů se mohou stát i dnes podporované podzemní nádrže na dešťovou vodu.

„Záleží, jak je přístupná a jak je voda v nádrži teplá. Pokud jsou dobré podmínky, pak se tam množí komár obtížný. Je agresivnější než pisklavý. Pokud jsou tedy podzemní nádrže dobře přístupné, je třeba i tam hlídat vodu a ošetřit ji,“ radí Šebesta.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků