Článek
Očekává se, že ke krajským volbám by mohla přijít necelá třetina voličů, účast v senátních volbách bývá nižší
V Praze, které se krajské volby netýkají, si voliči ve třech obvodech vybírají alespoň senátory. Například v Praze 5 se účast pohybovala od deseti do 20 procent, v Praze 9 od 13 do 15 procent, některé okrsky ale hlásily až čtvrtinovou účast.
Ve středních Čechách odvolilo od 14 do 25 procent voličů. Menší byla účast na Mělnicku, Nymbursku, Berounsku a Kolínsku, necelá pětina voličů přišla na Příbramsku, Benešovsku, Kladensku a Kutnohorsku. V Mladé Boleslavi hlasovalo zhruba čtvrtina oprávněných voličů.
Středočeský hejtman Petr Bendl volil s manželkou Tamarou v Lánech na Rakovnicku.foto: ČTK/Jan Hrouda
Kandidát na post středočeského hejtmana David Rath se synem Filipem volil v Hostivicíchfoto: Právo/Lukáš Táborský
V Ústeckém kraji přišli v prvních hodinách po otevření volebních místností k volebním urnám především senioři. „Jsem příjemně překvapená účastí. V procentech to nedokáži odhadnout, ale určitě přišlo zatím více lidí, než před dvěma lety při parlamentních volbách,“ řekla Právu zapisovatelka 8.volebního okrsku v Lounech Jiřina Strnadová.
Za necelé čtyři hodiny odvolilo v 7. volebním okrsku v Teplicích na pětadvacet oprávněných voličů. „Účast je zatím velmi slušná, “ pochvaloval si předseda komise Miroslav Luštinec.
Výsledky mohou zahýbat velkou politikou
Volby do krajů se konají jednou za čtyři roky. Samosprávy jednotlivých regionů rozhodují spolu s obecními zastupitelstvy o bezprostředním dění v kraji. Typickými tématy předvolební kampaně proto bylo zajištění zdravotní péče, dostupnost vzdělání, stav komunikací či životního prostředí. Krajská samospráva začala fungovat od 1. ledna 2001.
Vítězství či prohra přitom může výrazně zahýbat i s pozicí největších hráčů velké politiky – premiéra a předsedy ODS Mirka Topolánka, šéfa ČSSD Jiřího Paroubka či předsedy lidovců Jiřího Čunka.
Předseda ČSSD Jiří Paroubek ve volební místnosti. Jeho hlavní protivník, předseda ODS a premiér Mirek Topolánek, půjde volit až v sobotu.foto: Právo/Petr Horník
Ve třinácti krajích, v nichž se letos volby konají, se o přízeň voličů ucházít přes 8200 kandidátů, přičemž šanci na zvolení má 675 z nich. Do voleb je nominovalo 55 stran a hnutí. Na volebním lístku mohou voliči zakroužkovat až čtyři kandidáty, kterým chtějí dát preferenční hlasy. Lístek se vkládá do šedé obálky.
Předseda zelených Martin Bursíkfoto: Právo/Milan Malíček
| Některé z kompetencí krajů: |
|---|
| - vlastní majetek a samostatně s ním hospodaří |
| - provádí státní správu |
| - vydává své předpisy v souladu se zmocněními, vyplývajícími ze zákona |
| - ukládá pokuty, které jsou jeho příjmem |
| - předkládá návrhy zákonů |
| - schvaluje plány územního rozvoje |
| - stanoví rozsah dopravní obslužnosti a stará se o silnice 2. a 3. třídy |
| - rozhoduje o školství, zdravotnictví a sociálních otázkách na svém území |
Koalice si udrží v Senátu většinu bez ohledu na výsledek
Senát, horní komoru parlamentu, dlouhodobě považuje řada lidí za zbytečný, což se projevuje i ve volební účasti. V pátek budou volební místnosti otevřené od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14.
Pokud nebude uzákoněna přímá volba, budou senátoři zvolení v letošních volbách za necelých pět let volit i příštího prezidenta, který na Hradě vystřídá Václava Klause.
Současná vládní koalice si v horní komoře udrží v případě jakéhokoliv volebního výsledku i nadále nadpoloviční většinu, kterou v současné době disponuje ODS. Ve volbách do Senátu usiluje o 27 křesel 200 kandidátů. Navrhlo je 35 stran a hnutí.
Pokud žádný z kandidátů nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu hlasů, dochází na druhé kolo, do nějž postupuje dvojice, která získá nejvyšší počet hlasů. Ve druhém kole rozhoduje o zvolení prostá většina platných hlasů. Lístek se jménem vybraného kandidáta voliči vloží do žluté obálky.