Hlavní obsah
Vrtulník záchranářů Eurocopter EC-135 Foto: Alex Švamberk, Novinky

Leteckou záchranku zajistí v příštích letech DSA a ATE

Leteckou záchrannou službu bude od příštího roku do roku 2028 v šesti krajích zajišťovat společnost DSA a ve dvou Air Transport Europe (ATE). Po jednom stanovišti bude mít armáda a policie. Za provoz záchranky stát firmám zaplatí 3,8 miliardy korun. Výsledky tendru zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví.

Vrtulník záchranářů Eurocopter EC-135 Foto: Alex Švamberk, Novinky
Leteckou záchranku zajistí v příštích letech DSA a ATE

Zakázka byla rozdělena do čtyř dílčích po dvou stanovištích. „Bylo vícero zájemců, ale tito nabídli nejlepší cenu, a tím pádem uspěli. Pokud to dobře půjde, budeme mít dobře zajištěnou leteckou záchranku zkušenými provozovateli za velmi dobrých i cenových podmínek,” řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Více podrobností před uzavřením smluv sdělovat nechtěl.

DSA nyní létá v Hradci Králové, Liberci a Ústí nad Labem, nově jí přibudou základny v Českých Budějovicích, Jihlavě a Brně. ATE k současné základně v Olomouci přibude Ostrava. V Plzni a v jihočeské Bechyni leteckou záchrannou službu v současné době provozuje armáda, v Praze a v Brně policie. Od roku 2021 zůstane armádě jen Plzeň a policii Praha.

Z pěti na šest by se měl od příštího roku zvýšit počet stanovišť, kde je posádka v pohotovosti nepřetržitě. Ostatní v Jihlavě, Liberci, Ústí nad Labem a Olomouci budou fungovat jen mezi 07:00 a 20:00. Každý provozovatel by měl mít podle zadávací dokumentace na starosti jednu základnu s nepřetržitým provozem a jednu základnu s denním provozem.

Kraji požadované nové základny ve Zlínském a Karlovarském kraji nevzniknou. Neuspěl ani Liberecký kraj s požadavkem, aby na jeho základně sloužila jako dosud posádka pro speciální záchranné akce. V případě potřeby přiletí z Prahy, Ústí nad Labem nebo Hradce Králové.

Nynější premiér Andrej Babiš (ANO) přitom coby ministr financí v roce 2016 navrhl, že leteckou záchranku by měl do tří let provozovat stát. „Je lepší, aby stát měl vlastní kapacitu letecké záchranné služby,” tvrdil Babiš, který často a rád kritizoval tehdejšího ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD). Současný šéf resortu Vojtěch plán na státní záchranku odpískal, neboť analýzy ukázaly, že by se systém prodražil.

Současné roční náklady na osm základen provozovaných soukromníky odhaduje ministerstvo na 363 milionů korun, zhruba 45 milionů na jedno stanoviště. Armáda podle dřívějších informací provozuje své základny za 60 milionů korun na rok, policie za 58 milionů korun.

Smlouvy před podpisem

Nynější tendr ministerstvo vypsalo loni v říjnu, v současné době běží podle ministerstva lhůta pro odvolání neúspěšných účastníků. Až po jejím skončení bude moci resort podepsat s úspěšnými smlouvy.

Podle ministra Vojtěcha přibude základen s provozem 24 hodin denně. Zároveň vznikla metodika pro fungování stanovišť. „Metodiku jsme vydali z toho důvodu, že v ČR jsou vrtulníky provozovány několika různými provozovateli, a bylo tedy nezbytné vytvořit jednotná pravidla pro všechny. Jsem přesvědčený o tom, že to povede ke zvýšení kvality a bezpečnosti této služby,” dodal ministr.

Podle ministerstva zdravotnictví připadá v ČR na jedno stanoviště letecké záchranné služby 1 055 000 obyvatel, v Rakousku 343 000 obyvatel a v Polsku 2 226 000 lidí. Záchranářský vrtulník vzlétá k pacientovi asi ve třech procentech nejzávažnějších případů. Jde například o vážné dopravní nehody, zástavy srdce, popáleniny nebo úrazy v nepřístupném horském terénu. Menší část práce leteckých záchranářů tvoří převozy pacientů mezi nemocnicemi.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků