Hlavní obsah

Lázně Kyselka se už zachránit nepodaří, tvrdí šéf KMV Alessandro Pasquale

Právo, Jakub Svoboda

Lázně Kyselka, které byly kdysi považovány za jedny z nejhezčích v Evropě a neodmyslitelně jsou od 19. století spojeny se jménem Mattoni, se zachránit už určitě nepodaří. V rozhovoru pro Právo to řekl generální ředitel Karovarských minerálních vod (KMV) Alessandro Pasquale.

Článek

„Domnívám se, že dnes už je zcela vyloučené, aby se lázně podařilo v nějaké podobě obnovit,“ řekl Pasquale.

Jeho firma není vlastníkem památkově chráněného lázeňského komplexu budov v Kyselce. Vlastní ale sousedící stáčírnu a o záměrech majitelů bývalých lázní, firmy C.T.S. DUO, je Pasquale dobře informován.

Ministerstvo pro místní rozvoj podle něj vlastníka lázní varovalo, že stát v rámci změn ve zdravotním systému přestane tuzemské lázně podporovat. „A otvírat v takové situaci nové lázně, by byl asi holý nesmysl,“ konstatoval šéf KMV.

Některé budovy zůstanou, vznikne muzeum

Smysluplný rozvoj, na kterém je jeho společnost připravena se finančně podílet, lze podle Pasquala zajistit už jen tak, že se část zchátralých budov zbourá. „Jde o chráněné území jako celek, ne všechny budovy v Kyselce jsou historicky cenné,“ upozornil.

O selektivní přístup k jednotlivým objektům se opírá i nový plán na celkovou revitalizaci Kyselky. „Majitelé lázní teď o něm jednají nejen s námi, ale i Karlovarským krajem a ministerstvem kultury. Některé domy se určitě zachránit dají, například Mattoniho vila, která má nespornou hodnotu,“ je přesvědčen Pasquale.

V některém z revitalizovaných objektů podle něj vznikne muzeum připomínající historii značky Mattoni, shromáždili jsme už za tímto účelem řadu předmětů. „Budeme se snažit o to, aby se Kyselka stala v budoucnu oblíbeným výletním místem,“ slibuje.

Ministerstvo kultury letos v dubnu nabídlo vlastníkům lázní pomoc, když nechalo zpracovat dva posudky a nevyloučilo ani možnost čerpání státních dotací. Po jednání se zástupci ministerstva a Karlovarského kraje Petr Dostál z C.T.S. tehdy připustil, že pokud by kraj zajistil záchranu chátrajících památkově chráněných objektů Kyselky, jeho společnost by je byla ochotna na kraj převést.

Netransparentní privatizace

Za devastaci bývalých lázní v Kyselce, která se nachází v malebném údolí řeky Ohře nedaleko Karlových varů, může podle Pasqula především jejich neúspěšná privatizace po roce 1990.

„Na začátku devadesátých let byly lázně ve slušném stavu, fungovaly. Poté byly objekty prodány lidem, u nichž bylo naprosto jasné, že nejsou schopni lázně opravit a zajistit jejich další rozvoj,“ připomněl Pasquale anabáze s dřívějšími investory.

Jeho rodina získala stáčírnu, z privatizace lázní ale byla vyloučena. „V té době jsem ve firmě ještě nepůsobil, ale z doslechu vím, že celý proces byl velmi netransparentní,“ uvedl.

Jako první získal lázně po roce 1990 podnikatel Karel Franta z Prahy. Ten je předal do rukou Němce Friedericha Beckera, který byl později stíhán za podvody. Za trestné činy byl pak odsouzen i jeho nástupce Udo Markard. Od něj koupil zpustlou Kyselku Dagestánec Šamil Chalitujev a podle ČTK do ní sliboval investovat stamilióny. Zbankrotoval ale dřív, než slibovaný projekt stačil uskutečnit.

Kradla se i měď ze střech

Prodej bývalých dětských lázní se poté konal formou licitace. Úspěšný byl až napotřetí, a to v lednu 2006, kdy C.T.S. Duo za ně zaplatila 16,5 miliónu korun. Na zajišťovací práce zdevastovaných objektů od té doby vynaložila přes devět miliónů korun.

Lázně během této doby rychle chátraly a nyní se nacházejí v žalostném stavu. „Nejen z vnějšku, ale i zevnitř, vybavení domů a místností demolovali squatteři. Někdo dokonce kradl i měď ze střech. Kde byla tehdy policie?“ ptá se Pasqual.

Až do roku 2006, kdy lázně získal současný vlastník, firma C.T.S. Duo, s nimi prakticky nikdo nechtěl nic dělat. C.T.S. podle Pasquala provedlo nezbytné opravy, jejich původní plány na revitalizaci lázní s pomocí investorů a dotací EU však zhatila hospodářská krize. „Vedle otázky financování bylo ale vždy velkým problémem získat souhlas úřadů, zejména památkářů,“ řekl Pasquale.

S firmou C.T.S. i obcí Kyselka mají KMV podle jeho slov „dobré sousedské vztahy“. C.T.S nedávno prodala výrobci minerálek i některé pozemky okolo svých budov, když podle Pasquala potřebovala peníze na nutné zabezpečení objektů.

Tvrdá kritika úřadů od ombudsmana

Kyselku proslavil na přelomu 19. a 20. století Heinrich Kaspar Mattoni jako výrobce stejnojmenné minerální vody a velký investor do tamních lázní. Více než sto let po jeho smrti se obec rozvíjí a stáčírna je jedním z nejlépe prosperujících podniků v zemi. Bývalé lázně ale s největší pravděpodobností míří k demolici.

Zřejmě zcela zbytečně. Jak už před časem upozornil bývalý ombudsman Otakar Motejl, Kyselka by nezchátrala, kdyby hlavně státní a krajské úřady řádně plnily v posledních dvou desetiletích své povinnosti.

„Stav památkově chráněných objektů v Kyselce je smutným dokladem toho, jak mohou dopadnout památkově chráněné stavby, přidá-li se k nečinnosti vlastníka i nečinnost státu a jeho orgánů,“ uvedl už v říjnu 2009 Motejl.

Nadějí na záchranu lázní se nechce ještě vzdát například Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR. Pod její petici, která vyzývá orgány státu, aby zastavily devastaci lázní, se podepsalo už téměř 14 tisíc lidí.

„Na revitalizaci se chceme podílet“

V roce 1990, než ji koupila italská rodina Pasqualů, produkovala stáčírna zhruba 15 miliónů lahví Mattoni ročně. „Nyní celá naše skupina za rok produkuje více než 700 miliónů lahví. Moje rodina podnik zprivatizovala s tím, že jej následně dál postupně rozvíjela. Reinvestovali jsme téměř všechno, co jsme vydělali. Rozvoj firmy KMV a jejích značek nás stál hodně peněz, času a úsilí,“ upozornil Pasquale, který firmu převzal zhruba před třemi lety po svém otci Antoniovi.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Alessandro Pasquale

Současně zdůraznil, že jeho firma, která kromě Mattoni vlastní třeba i značky Magnesia, Dobrá voda, Aquila a Poděbradka, je připravena se na financování plánované revitalizace Kyselky podílet.

„Opakovaně jsme naši připravenost jasně deklarovali a příslušné úřady o tom dobře vědí. Rádi bychom ale viděli, že naše investice bude mít nějaký smysl a že se k ní připojí ještě i někdo jiný, nejlépe nějaká státní instituce,“ dodal Pasquale.

Reklama

Výběr článků

Načítám