Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Kšeft s pamlsky ve školách skončil. Žáci je ale kupují jinde

Pamlsková vyhláška jim zavřela krám. Přesolené brambůrky, čokolády nebo kolu si už ve škole děti nepořídí. Pokud po nich touží, musí si je koupit v obchodě po cestě do školy. Bufety s nezdravou stravou školy buď zavřely, nebo si našly nové dodavatele. A podobně je tomu s automaty.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Kšeft s pamlsky ve školách skončil. Žáci je ale kupují jinde

„Bufet jsme zrušili, protože nájemce jeho provoz ukončil. Automat jsme neměli,“ popsal Právu ředitel ZŠ a MŠ Brno v Blažkově ulici Petr Kapounek.

Podle něj nyní děti pravděpodobně začaly chodit na svačinu do přilehlého obchodu. „Pokud na nezdravou stravu měly nějaký návyk, tak to začaly hledat jinde,“ dodal.

Podobně to dopadlo v pražské ZŠ Petřiny. „Automaty jsme nikdy neměli. Vzhledem k tomu, co bylo v jejich nabídce, jsme si je nepořizovali, protože jsme zastánci zdravé výživy,“ řekla Právu ředitelka školy Jana Kindlová.

Kdo chce kolu a chipsy, jde do obchodu

Bufet ale škola zrušila, protože se se svým sortimentem nevešel do norem. Podle Kindlové je vyhláška příliš přísná. Děti jsou tak odkázány na svačiny z domova nebo na nákup mimo školu. „Je pravda, že to láká k nákupu nezdravých potravin, které si koupí po cestě,“ uvedla.

Zato v ZŠ Pardubice-Polabiny se bufet rušit nemusel, pouze se našel nový dodavatel, který byl ochoten se vyhlášce uzpůsobit. „To, co je zakázané, neprodáváme. Do bufetu nám dodávají potraviny dodavatelé, kteří vyrábějí racionální stravu. Je tam hodně zeleniny, omezený obsah cukru atd.,“ řekla Právu ředitelka Jana Lokvencová.

Některé děti sice chodí na škodlivé potraviny do obchodu, ale to prý chodily i dříve, když žádný bufet nebyl: „Když si někdo chce koupit celozrnnou housku s mrkví, tak si ji koupí u nás. Kdo chce kolu a chipsy, jde do obchodu.“

Bufetů se ujaly školní kuchařky

Většina škol však vyhlášku, která vešla v platnost v září roku 2015, vůbec řešit nemusela. Malé školy velmi často neměly ve svých prostorách ani bufet, ani automat.

Jednou z nejzarputilejších bojovnic za zdravou stravu je nutriční terapeutka Margit Slimáková. Podle ní se třeba v Jihočeském kraji dotkla vyhláška jen 20 procent škol. „Děti nadále studují a nic se neděje. Za našich dob tam taky nebyl bufet ani automat. Takže ten rámus byl přehnaný,“ řekla Právu.

„Randál dělali hlavně prodejci potravin, potravinářská komora, protože z toho mají přímý ušlý zisk. Především si však tím prodejem ve školách vychovávali budoucí zákazníky, což moc dobře věděli,“ uvedla.

Podle ní školy nikdy neměly suplovat prodejny coby odbytiště velkoprodejců. Někteří dodavatelé pamlsků dokonce dávali vedení škol peníze za distribuci jejich výrobků.

Ne vždy však musel prodej potravin ve školách skončit. V řadě škol si ho vzala pod patronát školní jídelna, která se musí také řídit přísnými předpisy o zdravé stravě. Kuchařky třeba chystají hotové svačiny.

„Existují i systémy, které dovážejí potraviny do škol a vejdou se do daných mantinelů. Časem to bude úplně běžné,“ slibuje si Slimáková.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků