Hlavní obsah
Příprava na přepravu kontejneru Foto: Miroslav Homola , Právo

Kontejner uchová jaderný odpad 60 let

Je vysoký přes čtyři metry a včetně horního víka bude mít hmotnost úctyhodných 120 tun. V útrobách tohoto „drobečka“ se zaručenou těsností se může použité palivo z jaderných elektráren skladovat šedesát let.

Příprava na přepravu kontejneru Foto: Miroslav Homola , Právo
Kontejner uchová jaderný odpad 60 let

Tak vypadá jeden ze skladovacích kontejnerů pro jadernou elektrárnu v Dukovanech. Jde o mohutné transportní a skladovací zásobníky, z nichž první se v současnosti dokončuje ve výrobní hale plzeňské společnosti Škoda JS, a. s.

Jedná se o originální, v Plzni kompletně vyvinuté výrobky, které nahradí dosud používané kontejnery z Německa. Škoda JS jich má podle objednávek ČEZ vyrobit pro jadernou elektrárnu v Dukovanech zatím 33 kusů a pro Temelín dalších 58 kusů.

Kontejnery se odlišují především množstvím palivových souborů, které v nich budou uloženy. V případě Dukovan v nich budou skladovat 84 palivových kazet paliva VVER 440, v Temelíně, kde jsou články objemnější, poputuje do jednoho kontejneru 19 palivových souborů VVER 1000.

Chyba se nepřipouští 

„Těleso kontejneru je svařeno z ocelových výkovků a je v něm neutronové stínění ve formě polyetylenových tyčí,“ popsal Právu u jednoho z vyráběných kontejnerů zástupce firmy David Pavlis.

Bylo to ve chvíli, kdy do stěny budoucí ocelové schrány vyvrtával stroj jednu z více než čtyři metry hlubokých děr, ve kterých budou zasunuty stínicí tyče. V další hale zase obří soustruh obráběl z jednoho ocelového kusu několik tun těžké víko kontejneru. Chyba se nepřipouští.

Každá operace, každý díl má svůj rodokmen, mimo jiné v podobě čárového kódu s kompletně zdokumentovaným průběhem každé výrobní operace. Během ní se navíc nepřetržitě provádějí další kontroly.

„Zatímco Němci kontejnery vyrábějí z lité oceli, pro nás v Plzni vyvinuli kontejnery, které jsou vlastně mohutným výkovkem z oceli, jenž se skládá ze dvou svařených částí,“ řekl Právu vedoucí projektového týmu ČEZ pro sklady a vyhořelé palivo Jan Coufal.

Spektákl s vrtulníkem nahradil počítač 

Zatímco dříve byly na modelech kontejneru prováděny náročné zkoušky, jako třeba pád z devíti metrů na nepoddajnou podložku nebo pád bokem na kovový trn, dnes se obdobné zkoušky podle Coufala provádějí počítačově.

„V Německu před lety taková zkouška s pádem zmenšeniny kontejneru z vrtulníku patřila mezi líbivou podívanou. Je však třeba říci, že současné počítačové simulace jsou mnohem reálnější a umožňují i mnohem podrobnější prověrky,“ poznamenal Coufal. Počítačové zkoušky podle něj dokážou modelovat i více situací.

I pro laika je při pohledu na svařovací automat zjevné, o jak náročnou a speciální výrobu jde. Na pracovišti se nejdříve oba kusy k sobě svaří ručně, tedy sestehují, a až poté je svaří automat. Kontejner se přitom pomalu otáčí pod svařovací hlavou, z níž se odvíjejí kilometry svařovacího drátu. Svařování přibližně tři centimetry širokého svaru, který stěny spojí, trvá čtyři dny. Už svařený kontejner pak ještě několik dnů postupně chladne.

Dodávky kontejnerů jsou rozloženy do let 2021 až 2035. Zatím se předpokládá výroba dvou až šesti kontejnerů ročně. Než bude vybudováno podzemní úložiště v některé z vytipovaných lokalit, budou kontejnery uloženy přímo v elektrárnách.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků