Hlavní obsah

Komunistická poslankyně Semelová velebila u Gottwaldova hrobu "vítězný únor"

Zhruba stovka lidí, vesměs starší generace, se v pátek účastnila pietního aktu u hrobu někdejšího komunistického prezidenta Klementa Gottwalda na pražských Olšanech. Připomněli si "vítězný únor", který otevřel cestu čtyřicetileté vládě KSČ. Shromáždění trvalo necelých dvacet minut a skončilo zpěvem Internacionály.

Komunistická poslankyně Semelová velebila u Gottwaldova hrobu "vítězný únor"

Očekávání, že obdivovatelé Klementa Gottwalda hodlají páteční akcí u jeho hrobu zahájit kampaň, jejímž cílem bude zásadně změnit politiku KSČM, kterou kritizují, se nenaplnila. Shromáždění z poklidu vyrušil jen antikomunistický aktivista Jan Šinágl. Přinesl si rudý transparent na jedné straně se srpem a kladivem, na druhé s hákovým křížem a střídavě ho obracel. Diskutoval s účastníky pietní akce, kteří mu hrozili trestním oznámením za propagování fašistického symbolu. On jim naopak trestním oznámením za propagaci komunismu.

Semelová: Převrat zahájil nejúspěšnější období země

Poslankyně KSČM Marta Semelová, která nedávno vzbudila ve Sněmovně rozruch svou obhajobou komunismu a pohraničníků, kteří hlídali komunistické Československo, označila při zahájení dnešní pietní akce komunistický převrat 25. února 1948 za významný mezník v historii České republiky, který zahájil sociálně a ekonomicky nejúspěšnější období. Chválou Gottwalda a celé komunistické éry nešetřil ani hlavní řečník, předseda Svazu mladých komunistů Československa Lukáš Kollarčík.

V únoru 1948 po vyprovokované vládní krizi se KSČ pod Gottwaldovým vedením chopila moci ve státě. Zorganizovala řadu podpůrných akcí včetně ozbrojení takzvaných lidových milicí. Pod tímto tlakem prezident Edvard Beneš přistoupil na požadavky KSČ, která sestavila novou vládu a začala upevňovat svou moc.

Semelová rovněž uvedla, že současná komunistická strana "prosazuje sociálně spravedlivou společnost, aby se tu neměla dobře jen hrstka bohatých". Právě to podle ní současné kapitalistické společnosti vadí, proto se chce KSČM zbavit.

Snahy o zrušení KSČM

O zrušení komunistické strany usiluje skupina politiků v čele se senátorem Jaromírem Štětinou. Právníci ministerstva vnitra nyní zkoumají, zda by bylo možné parlamentní KSČM zakázat.

Podle posledního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění by dalo hlas KSČM 13 procent voličů na rozdíl od lednového průzkumu, kdy jí klesly preference na 8,5 procenta. Kdyby se nyní konaly volby, umístila by se za ČSSD, ODS a TOP 09.

Anketa
Myslíte si, že by se KSČM měla zakázat?
Ano
57.7 %
Ne
42.3 %
Celkem hlasovalo 71913 čtenářů.

Únor 1948

Únor 1948 byl v Československu dlouho slaven jako definitivní vítězství pracujícího lidu. Politický převrat, kterým se k moci dostala komunistická strana vedená Klementem Gottwaldem, však ve skutečnosti přivedl Československo do více než čtyřicetiletého područí Sovětského svazu a způsobil nezměrné škody a lidské tragédie. Zlomovým datem se stal 25. únor 1948, kdy prezident Edvard Beneš ustoupil nátlaku Komunistické strany Československa, podepsal demisi nekomunistických ministrů a jmenoval nové ministry navržené komunisty. Předseda vlády Klement Gottwald vzápětí na pražském Staroměstském náměstí oznámil "porážku reakce".

Zdroj: ČTK

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků