Hlavní obsah

Komentátor dobytí Měsíce: Dodnes mě mrazí

Před 50 lety přistáli lidé na Měsíci. A i když byl svět bipolárně rozdělen a Československo bylo na druhé straně železné opony, přenášel výstup americké posádky Apolla 11 také československý rozhlas. Mezi komentátory byl i expert Stanislav Kužel.

Komentátor dobytí Měsíce: Dodnes mě mrazí

„V operativním studiu ve druhém patře Československého rozhlasu nás sedělo hodně. Každý chtěl být při tom a každý chtěl něco říci. Měli jsme na pultíku s mikrofony malou přenosnou černobílou televizi a na ní jsme sledovali přenos přistání a po několika hodinách i výstup Armstronga a Aldrina,“ vzpomíná Kužel.

O aktuální zprávy nouze nebyla. „Měli jsme k dispozici agentury, které přinášely podrobnosti. Třeba rozhovory, které vedli astronauti na Měsíci s řídicím střediskem v Houstonu, okamžitě vydával Reuters a já jsem tehdy běhal k dálnopisu, trhal zprávy od agentury, nosil je do studia a občas jsem něco řekl,“ řekl komentátor.

„Když na to vzpomínám, tak ještě dnes mě mrazí v zádech. Bylo to něco, co se dnes dá jen těžko popsat. Atmosféra 60. let a očekávání kosmických letů byly nádherné. Kosmonautika bylo něco, co lidi inspirovalo a táhlo. Pracoval jsem jako elév v tehdejší zahraniční rubrice a kosmonautika mě zajímala natolik, že jsem se do toho hrnul,“ dodává Kužel.

Let Apolla 11 představoval mezník. „Bylo to takové krásné očekávání toho, jestli se to povede,“ pokračuje ve vzpomínání Kužel.

Stanislav Kužel

Foto: ČTK

„Když si promítnete záběry z té doby, tak na nich vidíte napětí ve středisku, vidíte ten jásot, že se to povedlo. Tehdy jásalo přes půl miliardy lidí, kteří měli možnost to sledovat na televizních obrazovkách. Z dnešního hlediska půl miliardy tolik není, ale tenkrát žily na Zemi asi tři miliardy lidí,“ sdělil.

Fandili i Sověti

Radovali se i sovětští kosmonauti, byť SSSR přenos z přistání Američanů na Měsíci nevysílal. „Sovětský svaz podobně jako Čína tyto přenosy nepřebíral, byly to jediné dvě země na světě, které se tvářily, že se nic moc neděje, ale sovětští kosmonauti měli zvláštní přenos,“ připomněl Kužel.

Kosmonaut Leonov Kuželovi později řekl: „My jsme těm klukům drželi palce, protože jsme věděli, co to všechno obnáší, a byli jsme i za sebe hrozně rádi, že se jim přistání povedlo.“

Když pak byl program Apollo předčasně ukončen, aniž by měl nástupce, byl Kužel zklamaný. „Tenkrát se počítalo s tím, že Apollo bude jen začátkem lidské expanze do vesmíru. Přistání na Měsíci se svým způsobem vnímalo jako Gagarinův start, jako něco, co otvíralo novou etapu. Když program skončil letem Apolla 17, kde byl mimo jiné Eugene Cernan, Čechoameričan, který tam vzal československou vlajku, tak to pro nás bylo velké zklamání,“ pokračoval.

Astronaut Buzz Aldrin měří sluneční vítr u lunárního modulu Apolla 11.

Foto: Neil Armstrong, ČTK/AP

„Američané měli podobně jako Sověti připravené plány na vybudování lunární základny, plánovaly se pobyty po devadesáti dnech. To vše šlo z finančních i politických důvodů stranou. Když byli Američani první na Měsíci a Sovětům to natřeli, už chyběla politická motivace,“ řekl.

Kužel je přesvědčen, že kdyby se pokračovalo podle původních plánů, byli bychom dnes v dobývání vesmíru dále. „Kdyby se splnily teze, které byly na přelomu 60. a 70. let, tak jsme nejen na Marsu, ale i na dalších planetách nebo měsících.“

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků