Hlavní obsah
Doc. Zdeněk Kabelka (vpravo) hovoří při tiskové konferenci k 20. výročí kochleárních implantací v ČR. Foto: Miroslav Šára, Novinky

Kochleární implantáty už dvacet let vrací sluch dětským pacientům v ČR

Programu kochleárních implantací v České republice je letos dvacet let. Právě tak dlouho mají dětští pacienti s vrozenou či získanou ztrátou sluchu šanci na návrat do světa zvuků. Výročí připomněla středeční oslava jubilea pořádaná Centrem kochleárních implantací v Národním domě v Praze.

Doc. Zdeněk Kabelka (vpravo) hovoří při tiskové konferenci k 20. výročí kochleárních implantací v ČR. Foto: Miroslav Šára, Novinky
Kochleární implantáty už dvacet let vrací sluch dětským pacientům v ČR

„K dnešnímu dni byl kochleární implantát v České republice voperován 520 dětem,” řekl Novinkám.cz doc. MUDr. Zdeněk Kabelka, Ph.D., přednosta Kliniky ušní, nosní a krční 2. LF UK a FN v Praze-Motole. „Zatím poslední pacient dostal implantát jako dárek ke svým prvním narozeninám. V pátek půjde z nemocnice domů,” dodal Kabelka.

Kochleární implantát - vnitří a vnější část.

Foto: Miroslav Šára, Novinky

Kochleární implantát nahrazuje funkci poškozených vláskových buněk tak, že informaci o zvuku zakódovanou do elektrických signálů předává přímo sluchovému nervu pomocí miniaturních elektrod zavedených do hlemýždě vnitřního ucha. Program uvedených implantací v Česku začal v roce 1993 v motolské nemocnici - stalo se tak rok po provedení implantace prvnímu českému dítěti v Hannoveru prof. Ernestem Lenhardtem.

V České republice se každoročně narodí zhruba 100 tisíc dětí, z nichž přibližně jedno procento neslyší, nebo bude sluch ztrácet v prvních letech života.

„Od počátku byla snaha operovat děti s vrozenou vadou co nejdříve,” uvedl Kabelka. Výsledkem je mj. celoplošný screening u novorozenců. „Optimální je, když jsou děti, jež se narodily s tímto postižením, operovány ve věku 1 až 3 roky,” zdůraznil přednosta kliniky.

Kochleární implantát na nákresu.

Foto: Miroslav Šára, Novinky

Jelikož ke ztrátě sluchu může dojít z různých podnětů (např. po prodělané meningitidě), s výbornými výsledky se lékaři setkávají i u operovaných pacientů vyššího věku, včetně dospělých. Nejen včasnost zásahu, ale i další předpoklady spolurozhodují o úspěšnosti zákroku. „Nejde jen o zavedení implantátu, pacient se slyšet musí doslova naučit,” podotkl Kabelka.

Při středeční oslavě v Praze se kromě odborníků a specialistů představilo i několik uživatelů kochleárních implantátů. „V podstatě se cítím jako normálně slyšící člověk,” řekla Novinkám Denisa Müllerová, vysokoškolská studentka. Nejenže se s okolím dorozumívá naprosto standardně (nezasvěcený by nepoznal, že dívka komunikuje díky „náhradnímu” sluchu), ale k jejím zálibám mj. patří i poslech hudby. „Třeba Aerosmith,” uvedla oblíbenou kapelu. O svých zkušenostech promluvil i další vysokoškolák, Filip Šára - běžně užívá mobilní telefon či sleduje anglicky mluvené filmy v původním znění bez českých titulků.

Čip nejnovějšího procesoru.

Foto: Miroslav Šára, Novinky

Podobných úspěšných návratů, kdy se děti učí cizím jazykům, hrají na hudební nástroje, užívají telefon, jsou zcela samostatné apod., neustále přibývá. „Podstatné je,” upozornil Zdeněk Kabelka, „že máme možnost užívat nejnovější, nejmodernější typy techniky, které dětem usnadňují život.”

Současná technika už kupříkladu umí vyhodnotit typ prostředí (resp. ruchů a zvuků) a podle toho zvolit optimální program. Nicméně i nadále platí, že každý uživatel se musí naučit implantát užívat - že se musí znovu naučit slyšet.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků