Článek
"Asi požádám o nějaké místnosti a zařídím si ložnici a kuchyni...Je to dobrá adresa," řekl listu Kinský, který nyní zaplavil české soudy 157 žalobami na určení majetku, mezi nimi i Paláce Kinských.
Nemovitosti v dnešní hodnotě 40 miliard korun byly jeho rodičům zabaveny na základě Benešových dekretů, protože údajně spolupracovali s nacisty. Polistopadové restituční zákony neumožnily návrat takto zabaveného majetku.
Kinského právník Jaroslav Čapek zatím o úmyslu svého klienta přestěhovat se do paláce na Staroměstském náměstí neví. "Co vím, chtěl původně žít na zámku v Chocni, protože se to zdálo nejschůdnější," řekl. Podle něj už byla sepsána smlouva, ve které se Kinský zavazoval, že v zámku ponechá úřady obce, které v něm sídlily. A to ještě před rozhodnutím soudu o Kinského určovací žalobě. "Mysleli jsme, že žalobu podáváme v podstatě formálně," uvedl právník.
Obec se prý ale podle něj začala bránit a líčení bylo nakonec odročeno, stejně jako další dvě ve stejném týdnu. Českou politickou scénou totiž v té době zahýbal rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, podle něhož Kinský získal 1,5 hektaru pozemků v Újezdě u Chocně.
Vrácený majetek nechce prodat
Někteří politici proto v rozsudku, který Kinskému vrátil část majetku, vidí zpochybnění dekretů. Kinského právník Čapek ale tvrdí, že jeho klient nepodává restituční nárok na ztracený majetek, ale žaloby na určení práv k majetku, o který nikdy nepřišel.
Podle něj totiž drtivou část majetku jeho klient nezdědil po svém otci, ale po pradědovi, který zemřel v roce 1904. V majetkových sporech proto podle Čapka nejde o to, zda Kinského otec s nacisty kolaboroval, či ne. Majetek totiž nevlastnil, pouze spravoval.
Kinský v rozhovoru projevil své překvapení nad rozpory, které jeho nároky vyvolaly. Dodal, že majetek, jenž mu bude vrácen, nechce prodat.
