Hlavní obsah
Dominik Duka Foto: Právo

Katolická církev prodělala kalhoty na luxusních hotelích

Katolická církev se před časem vrhla na podnikání a zatím se jí příliš nedaří. Pražské arcibiskupství teď přiznává, že si vylámalo zuby, když se pokusilo prosadit na poli luxusních hotelů.

Dominik Duka Foto: Právo
Katolická církev prodělala kalhoty na luxusních hotelích

Už loni na podzim se ekonomové a vedení diecéze shodli, že hotely dál provozovat nebudou a zbaví se jich. A peníze z finančních náhrad vrhnou na stavbu nájemních bytů.

Ztráty ze svých hotelů diecéze nezveřejnila, ale jsou jistě bolavé a ještě je prohloubí epidemie koronaviru, která hotelnictví drasticky zasáhla. A je otázkou, zda hotely budou během přicházející ekonomické krize prodejné a také za jakou cenu.

„Hotelnictví se ale ukázalo jako velice problematické,“ řekl Právu nový generální vikář pražského arcibiskupství Jan Balík.

Prodej na roky

„Jednak proto, že jsme se velice často snažili hodnotné historické budovy přebudovat na hotely, což je nákladné a drahé. Navíc se ukázalo, že nemáme potřebné know-how, které dnes hoteliérství vyžaduje,“ dodal Balík s tím, že ekonomická rada arcidiecéze rozhodla o prodeji hotelu v Mostově u Chebu. Zámeček v romantickém stylu arcibiskupství před několika lety koupilo a zrekonstruovalo.

„Provoz toho hotelu není úplně snadný, protože Mostov leží u Chebu a není jednoduché zde získávat klientelu. Proto jsme se rozhodli ho prodat,“ vysvětlil Balík.

Podle informací Práva za hotel chtějí několik desítek milionů. Hotel už půl roku prodává realitní firma Chateau, ta informace novinářům neposkytuje. „Zatím stále hledáme kupce, několik zájemců existuje a v současnosti studují objekt,“ řekl Právu mluvčí arcibiskupství Jiří Prinz.

Prodej ale může trvat roky. „Zámky se kupují spíše pro soukromé účely. Hotely na zámcích se těžce prodávaly před koronavirem, o to hůře se budou prodávat nyní,“ řekl Právu makléř specializující se na památky.

Nejistý osud zřejmě má i čtyřhvězdičkový hotel Chateau Clara Futura v Dolních Břežanech u Prahy. Arcibiskupství zde restituovalo zchátralý zámek a do jeho rekonstrukce investovalo 250 milionů korun a hotel pronajalo. Ale nájemci se nedaří do malého města přitáhnout movité klienty.

„Na jaře jsme rozvázali spolupráci s provozovatelem. Přicházejí různé nabídky, teď budeme ale nějakou dobu přemýšlet o tom, jakou cestou se dále vydat,“ dodal Balík.

Arcibiskupství má ještě hotel Panský dům v Rožmitále pod Třemšínem. Ten podle Balíka funguje bez problémů, a proto si jej diecéze ponechá. Ekonomové biskupství teď podle vikáře uvažují, že budou spíše investovat do stavby a pronájmu bytů.

Církve a náboženské společnosti dostávají ročně dvě miliardy korun jako paušální náhradu za nevydaný majetek. Čtyři pětiny z těchto peněz – okolo 1,6 miliardy korun – plynou katolické církvi. Většinu volných financí biskupové investují do finančních fondů a část do nemovitostí.

Podle ekonoma České biskupské konference Karel Matysky je nájemní bydlení sázka na jistotu. „Je to jednodušší a jistější než provozovat hotely, zvláště dnes v této krizi,“ řekl.

Dobré zkušenosti s investicemi do bytů a také do ubytoven má např. plzeňské biskupství. „V plzeňské diecézi začali už za biskupa Radkovského investovat do nájemního bydlení – například i pro studenty – a teď v tom úspěšně pokračují,“ poznamenal Matyska. Dodal, že biskupům radí, aby nesázeli pouze na jednu kartu a peníze investovali do akcií, dluhopisů a nemovitostí.

Do velkého projektu se pustila např. královéhradecká diecéze, ta jako společník investovala do multifunkčního domu za 670 milionů korun v pražském Karlíně. V domě by měly být byty, obchody a kanceláře.

Ztráta za pandemii: 220 milionů

Ne všechny investice biskupů sklízejí potlesk. Např. českobudějovické biskupství se rozhodlo podnikat v bankovnictví a realitách. Investovalo proto před rokem do realitní firmy a také do nákupu podílu v kampeličce Artesa. Hlavně pořízení 9,5 procenta akcií největší české družstevní záložny vyvolalo otazníky.

S Artesou je totiž spojován uprchlý podnikatel František Savov a záložna byla v hledáčku policie. Podle Matysky stále není jasné, jestli jde o rozumnou investici. „Investice do banky je individuální krok biskupa Kročila, který vyvolává mnoho otazníků,“ poznamenal.

To, že se pražskému arcibiskupství ekonomicky příliš nedaří, přiznal před týdnem v dopise kněžím i pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka.

„Nemohu zastírat, že ekonomická situace diecéze není optimální a je třeba reagovat na rychle se měnící okolnosti mající vliv na financování církve, jako je kůrovcová kalamita, pandemie koronaviru a další. Nebudu ani obhajovat některé ne příliš povedené investice několika posledních let, jež nepřinášejí takové výnosy, v jaké jsme doufali a o nichž jsem byl ujišťován,“ uvedl v dopise Duka.

Katolická církev – hlavně pražská, ostravská a olomoucká diecéze – hospodaří na 130 tisících hektarů lesů a 30 tisících hektarů zemědělské půdy. Cena dříví ale kvůli přebytkům těžby způsobeným kůrovcem od roku 2015 klesla o polovinu. Loni ztráty v církevních lesích podle lesníků překročily 1,2 miliardy.

Ztráty za dobu pandemie pak česká katolická církev minulý týden vyčíslila na 220 milionů. Suma zahrnuje výpadek zisku z kostelních sbírek, výpovědi z pronájmu provozoven a bytů, které církev spravuje, ztráty na vstupném do muzeí či z provozování hotelů a restaurací.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků