Kajínek je volný

Po svém propuštění poděkoval zřejmě nejznámější český vězeň svým příznivcům za podporu a prezidentu Zemanovi za udělení milosti. [celá zpráva]

Před předáním milosti měl být Kajínek podle mluvčí rýnovické věznice Moniky Králové s jejími podmínkami.

Kromě napětí už před rýnovickou věznicí extrémně narostl počet diváků. V předchozích pěti dnech tu byli pokaždé v převaze novináři, pak tam však bylo i několik desítek zvědavců a na příjezdové cestě k věznici se každou chvíli objevovali další lidé. Museli pěšky, auta už tam policisté nepouštěli.

„Nechala jsem doma vaření na plotně a přišla jsem se podívat. Je to velká událost, chtěla jsem to vidět,“ řekla Právu Jana Hromádková z Jablonce, která přišla mezi prvními a na Jiřího Kajínka čekala jen pár metrů před branou, ze které by měl vyjít.

„Myslím si, že už si Kajínek odseděl dost, přeji mu to. A prezident Zeman ho měl pustit hned. To protahování je nedůstojné k vám novinářům i ke Kajínkovi,“ dodala.

Žádost o odpuštění zbytku trestu Jiřímu Kajínkovi, který si odpykával doživotí za dvojnásobnou vraždu, podepsal prezident Miloš Zeman. Kajínek se však následujících sedm let nesmí dopustit žádného trestného činu, jinak se do vězení vrátí. Zeman milost nijak nezdůvodnil.

Prezident oznámil, že udělí milost odsouzenému vrahu Kajínkovi, již 11. května. K udělení aktu milosrdenství pak mělo dojít ve druhé polovině května.

„Právě teď, právě v tento okamžik je z Pražského hradu odeslána na ministerstvo spravedlnosti k dalšímu vyřízení milost pro Jiřího Kajínka, kterou udělil prezident republiky,” uvedl před polednem Ovčáček.

„Prezident prominul nevykonaný zbytek trestu odnětí svobody. Stanovil podmínku v délce sedm let, během které se omilostněný nemůže dopustit žádného trestného činu. Jde o maximální délku podmínky, jakou právní řád umožňuje,” dodal.

Ovčáček milost zdůvodnil tím, že prezident se o případ dlouhodobě zajímá a zaznamenal pochybnosti z řad odborné veřejnosti například od předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského. Dodal, že před udělením milosti prezident absolvoval řadu schůzek s odborníky i z řad policie a celou záležitost vyhodnocoval.

Ministerstvo spravedlnosti již na Twitteru upozornilo, že žádost obdrželo.

Kajínka poslaly plzeňský krajský a následně pražský vrchní soud na doživotí za mříže v roce 1998. Podle jejich verdiktů v květnu 1993 zastřelil v plzeňských borských serpentýnách podnikatele Štefana Jandu, jeho bodyguarda Juliána Pokoše a těžce zranil bratra druhého jmenovaného Vojtěcha Pokoše.

Právě ten následně označil za vraha Kajínka, za čímž si stojí i po 24 letech od činu dodnes. Naposledy letos v dubnu Právu řekl, že střílel Kajínek. Těmito slovy reagoval na výrok prezidenta Zemana, který před měsícem uvedl, že vážně uvažuje o Kajínkově milosti, protože není přesvědčen o jeho vině. Sám odsouzený se k činu nikdy nepřiznal a opakovaně v různých žádostech o obnovu řízení neúspěšně poukazoval na řadu nesrovnalostí či dokonce údajných nezákonností při vyšetřování případu.

Ostatně v Kajínkův prospěch už v minulosti hned tři různí ministři spravedlnosti včetně nynějšího předsedy Ústavního soudu Rychetského podávali stížnosti pro porušení zákona. Nejvyšší soud je ale vždy smetl ze stolu.