Článek
Těžko si totiž představit, že lékař či zdravotnický personál se bude s pacientem přetahovat o koruny, které mají být jejich příjmem, nebo ho násilím zadržovat v ordinaci do chvíle, než zaplatí. Právě tyto obavy vyjádřily při přípravě a projednávání nového reformního zákona o veřejném zdravotním pojištění některé instituce.
Podle informací Práva např. ministerstva financí nebo vnitra na šéfovi resortu Tomáši Julínkovi (ODS) žádala, aby zákon obsahoval sankce za nezaplacení poplatku, neboť ve vládou projednaném znění tato zmínka chybí.
Podle Kalouskova resortu financí to "navozuje dojem, že regulační poplatky jsou vlastně dobrovolné". Julínek však argumentuje tím, že sankční ustanovení není potřeba, neboť v těchto případech lze postupovat podle obecné právní úpravy. O jakou úpravu jde, již ale ministr neříká. A právníci, které Právo oslovilo, byli v této věci bezradní.
Peníze až po vyšetření
Na dotazy, zda bude pacient platit před vyšetřením nebo až po něm, pak Julínek připomíná, že zákon hovoří jasně - bude to až po vyšetření. Jenže právě tady může nastat velký problém. Pacient se může nechat ošetřit a pak v klidu opustit ordinaci.
Podle názoru právníků i lékařů oslovených Právem si těžko představit, že by lékař či zdravotnické zařízení podávalo na neplatiče třiceti nebo devadesáti korun správní žaloby. Samotné řízení by to stálo mnohem víc, přičemž soudy se obvykle tak nízkým částkami nezabývají.
Stejně tak považují odborníci za absurdní, že by si lékaři či nemocnice najímali na pacienty vymahače dluhů. Právníci navíc upozorňují, že nejde o správní, nýbrž regulační poplatky.
Někteří kromě toho poukazují na možný rozpor s ústavou, jejímž ustanovením o bezplatnosti lékařské péče by se mohli případně občané před soudem hájit.
Soudy mají soudit, a ne vymáhat koruny
Podle prezidenta Soudcovské unie Jaromíra Jirsy by zákon měl obsahovat ustanovení, kdo bude řešit případné spory o nezaplacení. "Pokud by to mělo zůstat na soudech, pak by to byl průšvih. Soudy mají soudit a ne vymáhat třicetikorunové regulační poplatky," uvedl pro Právo Jirsa.
Odbornou i politickou polévku si přihřál šéf sněmovního zdravotního výboru David Rath (ČSSD), podle kterého tento problém jen dokládá absurditu nového systému. "Přece se doktor s pacientem, který řekne nemám, nebo nedám, nebude prát," řekl Právu Rath, který na částečný úvazek provozuje lékařskou praxi. Podle něho je nesmysl, aby poplatky vymáhali lékaři soudně či nějakou exekucí. Spíš to může dopadnout tak, že lékaři budou do karet pacientů dělat jen záznamy: "Nezaplatil", a tím to pro ně skončí. "Jen tím navýší sumu nedobytných pohledávek," varuje Rath.
Mnozí lékaři připomínají, že k podobné situaci třeba dochází při ošetření cizinců, kteří často také nezaplatí a peníze zůstávají prakticky nedobytné. Upozorňují přitom na fakt, že nejde jen o tzv. gastarbeitery, ale často i o mohovité cizince.
"Lékaři to mohou dokonce využít jako konkurenční výhodu, neboť si dovedu představit, že někteří z nich v ordinaci vyvěsí ceduli, že u nich se poplatek neplatí," dodal Rath s poukazem na lékárny. Některé již dnes inzerují, že za každý přijatý recept zaplatí zákazníkovi pětikorunu, neboť za lék inkasují mnohem více peněz.
Vyhne se kase
Také ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jan Bříza se obává, že neplacení regulačních poplatků může zvýšit nedobytné pohledávky. Bříza sice poplatky vítá jako formu regulace a předpokládá, že většina lidí tak malé částky zaplatí, nicméně připouští, že s neplatiči si zařízení těžko něco počnou.
"Zákon měl obsahovat nástroj, jakým způsobem poplatek na pacientech vymoci," uvedl ředitel nemocnice. Současně přiznává, že poplatky zvýší administrativu.
Jeho slova o tom, že zřejmě ve velkých nemocnicích vzniknou pokladny, kam budou lidé muset chodit platit, jen dokládá snadnost nezaplacení. Pacient v těchto případech nebude muset lékaři ani říci své ne. Postačí pokladnu obejít obloukem.