Hlavní obsah
Sametka podzimní Foto: archiv, Právo

I brouček či housenka mohou ohrozit člověka

Zdají se malí, snadno zničitelní a bezbranní. Ale pozor! Snadno mohou člověka ošklivě potrápit a někdy i ohrozit na životě. Řeč je o hmyzu, který můžeme potkat na prázdninových toulkách přírodou.

Sametka podzimní Foto: archiv, Právo
I brouček či housenka mohou ohrozit člověka

S oteplováním se i k nám šíří pavouk zápřednice jedovatá. Svahy Pálavy a okolí či Litoměřicko jsou místem s jeho četným výskytem. Jeden z největších pavouků (až 2,5 cm) disponuje silnými kusadly a jako jeden z mála prokousne lidskou kůži.

Chlupaté a jedovaté

„Zápřednice může být pro určitou skupinu lidí dost nebezpečná. Problémům lze ale snadno předejít,“ říká zoolog Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava v Mikulově na Břeclavsku Pavel Dedek. „Pokud turista uvidí, nejčastěji v porostu třtiny křovištní, květy sehnuté do pavučiny, je velmi pravděpodobné, že se uvnitř skrývá hnízdo tohoto pavouka,“ dodal. Rada zní – nechat hnízdo na pokoji.

„Uvnitř je s velkou pravděpodobností samice s vajíčky a pudy jí velí zaútočit. Následuje jedovaté kousnutí, které nezabije, ale může nadělat potíže,“ míní odborník.

Bourovčík jižní

Foto: archiv, Právo

Kousnutí působí velkou bolest, někdy může být spojené s horečkou, pocity úzkosti a chvilkovým ochrnutím okolo místa pokousání.

Ale i obyčejné housenky mohou nadělat lidem starosti.

Zejména pokud patří mezi alergiky. Třeba bourovci, bourovčíci a bekyně velkohlavá, která ve velkém škodí na listech stromů, patří mezi druhy, jejichž chloupky obsahují thaumetopoein, který vyvolá extrémní alergickou reakci.

Zásada: opatrnost

„V podstatě totéž platí pro všechny „chlupaté“ housenky. Mají to jako ochranu před predátory. Rada zní, nebrat je vůbec do ruky. I člověk, který není alergikem, se vystavuje riziku. Třeba když vezme do ruky housenky a pak si promne oči, je malér na světě,“ varuje Dedek. Na sklonku léta musí lidé v přírodě počítat s výskytem skutečně miniaturní, leč rovněž nepříjemné hrozby, sametky podzimní. „Jedná se o roztoče, který se zavrtává do pokožky. Projevuje se svědivou vyrážkou,“ řekl Dedek. Ochrana proti němu neexistuje. Repelenty a podobné věci jsou vůči roztoči bezmocné.

Zápřednice

Foto: archiv, Právo

Přesto je způsob, jak problému předejít. Nejčastěji se ukrývá na kmenech a vegetaci v místech, kde se pohybuje zvěř, třeba mufloni na Děvíně, a tak platí prozaická rada – nesedat na ně.

Hmyz samozřejmě hrozí i jako přenašeč chorob, včetně těch exotických. Sem patří klíště či komár. Další pak může nadělat problémy jedem. Vosy, včely a sršně zná každý, paradoxně největší z nich, sršeň, není tak agresivní jako vosy. Ani jeho jed není tak silný, ovšem je ho víc, a proto bodnutí i víc bolí.

Jedem jsou vyzbrojeni také někteří mravenci, lesní jej dokáže vystříknout až na dvacet centimetrů. Na pozoru se před nimi musí mít především alergici. Stejně tak před kontaktem s majkou obecnou, drabčíkem břehovým či puchýřníkem lékařským přezdívaným španělská muška, který vylučuje tekutinu „myšího“ zápachu, která způsobuje hnisající puchýře.

Podle zoologa ale ani výskyt jedovatého hmyzu neznamená, že by se lidé měli pobytu v přírodě vyhýbat. „Jenom dbejte na opatrnost a používejte zdravý rozum,“ doporučuje všem.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků