Hlavní obsah
Mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček Foto: Petr Hloušek, Právo

Hrad ukazuje na Peroutku článkem, který proti němu použilo gestapo

Článek s názvem Dynamický život, který v roce 1939 napsal Ferdinand Peroutka, poslal tohoto novináře do koncentračního tábora. Tvrdil to po válce sám novinář. Gestapo mu prý při výslechu citovalo úryvky z tohoto textu. Mluvčí Miloše Zemana Jiří Ovčáček nyní tímto článkem dokumentuje Peroutkovo morální selhání v době okupace Československa. Článek vyšel v Přítomnosti 26. dubna 1939.

Mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček Foto: Petr Hloušek, Právo
Hrad ukazuje na Peroutku článkem, který proti němu použilo gestapo

„Německý cenzor zřejmě pochopil to, co pan Ovčáček pochopit nechce,“ upozornil Martin Groman ze Sdružení Ferdinanda Peroutky.

„V první polovině článku Peroutka konstatuje fakta, neříká, co si myslí. Ve druhé polovině se musí číst mezi řádky. Nemohl natvrdo napsat, aby lidé četli Masaryka a Havlíčka. Neprošlo by to ani cenzurou,“ řekl Groman.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

V článku Dynamický život Peroutka doslova podotýká: „Mein Kampf zůstane biblí německého národa, kdežto biblí českého národa jsou spisy jiné.”

Server Abc History upozornil na článek Ferdinanda Peroutky, který 9. března 1947 uveřejnil v listu Svobodné noviny. Napsal v něm, že článek Dynamický život mu přečetl komisař gestapa jako hlavní důkaz, proč musí zůstat doživotně v koncentračním táboře.

„Při výsleších gestapem mu bylo sděleno, že toto psaní ho dostalo do vězení,“ podotkl Groman. To zdůraznil i Zdeněk Bauer z Abc History.

Článek Dynamický život předhazovali Peroutkovi po válce i komunističtí novináři, tentokrát jako důkaz toho, že se chtěl zalichotit Němcům.

Nemůže býti postaven do Slavína

Ovčáček v pondělí zveřejnil text Dynamický život a úryvky z něj, aby dokázal Peroutkovo morální selhání. Jde už o druhý podobný článek, na který prý narazil při hledání textu Hitler je gentleman, o jehož existenci je přesvědčen prezident Miloš Zeman a historici ji popírají.

Prezidentův mluvčí vybral například tuto citaci. „Jsa velkou postavou německých národních dějin, nemůže býti ovšem zařazen do národních dějin národů jiných; maje již své první místo ve Valhalle, nemůže býti postaven do Slavína; kdyby se někdo o to nějak pokoušel, hrozná neupřímnost tohoto pokusu by se naprosto zajisté zprotivila Čechům i Němcům.”

Ferdinand Peroutka

Foto: ČTK

Podle historika a spisovatele Pavla Kosatíka dělá Peroutka ve zmíněném článku z Němců hlupáky. „Jsou však lidé, kteří to nechápou,” řekl Novinkám.

V Dynamickém životě Peroutka dále píše: „Pozdrav Heil Hitler jest německý pozdrav, na který mají právo jen příslušníci německého národa. Který Čech nebo Slovák by jím tak zdravil, tlačí se někam, kam nepatří a odkud bude vyexpedován.”

Krátce po vyhlášení protektorátu tedy vysvětluje, že německý pozdrav není český. „To byla tehdy jedna z nejodvážnějších věcí,” komentoval Kosatík.

Napsat text k Hitlerovým narozeninám musely tehdy všechny noviny, autorské verze byly redakčně upravovány, aby prošly kontrolou.

Ovčáček historiky zpochybnil

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček informaci, že text byl za okupace použit právě proti Peroutkovi, zpochybnil. „Po zkušenostech s vyjádřeními historiků mám pochybnosti o tom, co vlastně chtěli říci.“

„Ty články jsou zveřejněny bez jakéhokoli komentáře, čili každý si může udělat obrázek o tom, co ten článek obsahuje. Myslím si, že ta věc je zcela jasná a plně odpovídá oficiální protektorátní ideologii. Ta zněla býti dobrým Čechem a věrným příslušníkem říše. To je zjednodušená teze protektorátní oficiální ideologie po 15. březnu 1939, kterou Ferdinand Peroutka artikuloval a na tom nic nemění žádné vyjádření historiků,” doplnil mluvčí.

Prezidentův mluvčí později své vyjádření ještě doplnil: ”Ferdinand Peroutka nejprve artikuloval druhorepublikovou politiku vlády Rudolfa Berana (viz Češi, Němci a židé), aby plynule navázal v protektorátě jasnou podporou politiky Háchova okruhu (viz Dynamický život nebo Povinnost je jasná). Tato pobřeznová iluze, kterou skvěle vystihuje heslo Býti dobrým Čechcem a spolehlivým příslušníkem Říše, se definitivně zhroutila nejpozději v listopadu 1939. F. Peroutka stejně jako další protektorátní oficiality, se po březnu 1939 domníval, že se dá sedět s ďáblem v jedné místnosti. Krutý omyl,” uvedl mluvčí.

Podle Ovčáčka „na těchto faktech účelové výroky pana Gromana ze Sdružení F. Peroutky nic nezmění”.

Peroutka byl poprvé zatčen 18. března 1939 spolu s dalšími osobnostmi již krátce po okupaci v rámci tzv. Gitteraktion, po několika dnech byl propuštěn a k dalšímu zatčení došlo v září 1939 v souvislosti s vypuknutím války. Tu prožil v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. Rok byl rovněž vězněn na pražské Pankráci.

V roce 1942 bylo Peroutkovi nabídnuto, aby vedl obnovenou Přítomnost v duchu nacistické ideologie, což odmítl a byl poslán zpět do koncentračního tábora. Právě při tomto výslechu mu gestapo řeklo, že jedním z důvodů věznění je text Dynamický život, uvedl Groman.

Spor o existenci a autorství článku
Prezident Miloš Zeman v lednu na pražském fóru věnovaném holokaustu zmínil, že v době nástupu nacismu selhali intelektuálové. Jmenovitě zmínil i Peroutku, který podle něj zveřejnil v Přítomnosti text „Hitler je gentleman”. I přes odmítavá stanoviska historiků a odborníků prezident na existenci článku trvá s tím, že jej četl.
Anketa
Dělá Hrad správnou věc, když se snaží dokázat selhání českého novináře Ferdinanda Peroutky?
Ano
42.2 %
Ne
57.8 %
Celkem hlasovalo 17885 čtenářů.

Ferdinand Peroutka

6. února 1895 Praha – 20. dubna 1978 New York

Novinář a spisovatel vedl ve 20. letech minulého století časopis Tribuna, následně do roku 1939 coby šéfredaktor revue Přítomnost.

Od roku 1939 do roku 1945 byl vězněn v nacistických koncentračních táborech Dachau a Buchenwald.

Po válce vedl Svobodné noviny, které nahradily předválečné Lidové noviny.

Po převratu v únoru 1948 odešel do exilu a mimo jiné vedl české oddělení rádia Svobodná Evropa.

V roce 1991 mu prezident Václav Havel udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. stupně, in memoriam.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků