Hlavní obsah
Ostravský koncert pro auta. Květen 2020. Foto: Pavel Karban, Právo

Hlavní hygienička Rážová: Z koncertů a divadel nákazy prakticky nemáme

Hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová v rozhovoru pro Právo mluvila i o své vlastní zkušenosti s nákazou koronavirem. Podle jejích vlastních zkušeností to není lehká viróza a příznaky se vracejí. Podle ní bude nutné mít roušky, dokud nebudou léky na covid-19 nebo vakcína.

Ostravský koncert pro auta. Květen 2020. Foto: Pavel Karban, Právo
Hlavní hygienička Rážová: Z koncertů a divadel nákazy prakticky nemáme

Čísla pozitivně testovaných na covid-19 rekordně narůstají a zdá se, že budou stoupat i nadále. Jaký předpokládáte vývoj?

To je otázka na křišťálovou kouli, ale máme nějaké prognózy. Čísla zřejmě půjdou ještě nahoru, ale věřím, že opatření, která jsme zavedli, hlavně roušky všude uvnitř, sníží šíření viru. Je ale potřeba minimálně čtrnáct dní na to, aby se projevil efekt. Další faktor je zodpovědnost nás všech za své chování. „3R – roušky, mytí rukou, rozestupy“ bychom všichni měli dodržovat.

Co až překročíme tři čtyři tisíce pozitivních denně? Budou se opět zpřísňovat opatření v návaznosti na růst, kterému se nevyhneme?

Nemůžeme vyloučit, že opatření zpřísníme. Ale vezměte si, že některá z nich platí už od prvního září, efekt se může projevit už dřív. V největším ohnisku, což je Praha, opatření běží už týden.

Kam ještě se dá jít dál ve zpřísňování?

Jedna z možností je omezit počet osob na hromadných akcích. Jednoduché opatření je stáhnout produkci hudby v restauracích na menší decibely, aby se lidé slyšeli v běžném hovoru a nemuseli na sebe křičet. Lidé tam většinou konzumují, takže nemusí mít roušku. Přitom si ale povídají, a když se musí překřikovat, tak je větší pravděpodobnost, že vyloučí více viru, a rozprskávají ho na větší vzdálenost. V Irsku toto opatření zavedli.

Hlavní hygienička Jarmila Rážová

Foto: Jaroslav Ožana, ČTK

A co například koncerty?

Na koncertech je dnes povinnost roušek všude, hromadné akce jsou omezeny počtem. Nemáme ale v evidovaných případech z kulturních akcí, jako jsou koncerty a divadla, žádná ohniska. Zdroje nákazy z takových akcí prakticky nemáme.

Kde se tedy lidé nejčastěji nakazí a jak to hygienici vědí? Musí nakažení hlásit i to, kde se pohybovali?

Ano, to je předmětem epidemiologického šetření. Epidemiolog dostane potvrzený případ člověka, který má pozitivní test, ptá se ho, kde se pohyboval a snaží se vypátrat nejpravděpodobnější zdroj nákazy. Ptá se, jestli je někdo nemocný v rodině nebo v práci, a zjišťuje další kontakty.

Trasujeme a budeme trasovat. Epidemiologové i nadále budou šetřit významné kontakty.
Hlavní hygienička Jarmila Rážová

První dvě kritéria jsou, zda byl nakažený s někým v kontaktu déle než patnáct minut v blízkosti menší než dva metry. Čím těsnější kontakt, tím se zvyšuje riziko nákazy. Epidemiologicky nejvýznamnější kontakty jsou rodinní příslušníci, pak samozřejmě návštěvy restaurací, to bývá dost často ve smyslu, že tam jde uzavřená skupina osob slavit maturitní večírek. Nebo třeba svatby. Stačí, aby tam byl jeden člověk, co vylučuje virus, a jsou z toho ohniska, která řešíme prakticky po celé republice, jde třeba o skupiny i o padesáti lidech.

Číslo nakažených samozřejmě narůstá, protože skončilo léto, lidé se vrátili z dovolených, rozjely se různé večírky, z jara se přesunuly oslavy maturitních výročí a podobně. Jeden třeba neví, že je nakažený, nebo mu je špatně, a nechce o večírek přijít.

Stíhají hygienici trasovat všechny kontakty, nebo už jsou na maximu svých možností?

Nemůžeme vše posuzovat optikou Prahy. V Praze je situace skutečně nejhorší a pražská krajská hygienická stanice má denně kolem tří stovek případů. Ministerstvo zdravotnictví se teď snaží posílit trasovací kapacitu pražské hygienické stanice, tam jsou zapojeni všichni zaměstnanci. Pomáhají jim kolegové z jiných krajských hygienických stanic, medici, armáda, a nyní se snažíme posílit kapacity zdravotníky, kteří nejsou lékaři, určitý počet studentů, kteří by pomáhali obvolávat kontakty, poskytne i ČVUT. To se týká především Prahy, ta má největší přetlak.

Mluvilo se o tom, že by se trasování zúžilo jen na epidemiologicky významnější kontakty.

Česká pobočka WHO trochu zkreslila to, co bylo řečeno. Trasujeme a budeme trasovat. Epidemiologové i nadále budou šetřit významné kontakty, což jsou nejen lidé, kteří jsou nejbližší těm nakaženým, ale jsou to i ti, u nichž je vysoké riziko, že by mohli být zdrojem nákazy pro citlivé skupiny: například když někdo pracuje ve zdravotnictví, je epidemiologicky významným kontaktem. My ale posilujeme kapacitu na tzv. druhé a třetí hovory, což budou dělat právě studenti a pracovníci nelékařských povolání.

Pomůže vám samotrasování, o kterém mluvil pre­miér Andrej Babiš?

Takzvané mediálně známé samotrasování, které bude spíš a hlavně sebereportování, pomůže určitě. Ono se to už částečně děje. Nakažený už teď dostává prostor, aby si vzpomněl na všechny, se kterými byl v kontaktu, sepsal si je, dodal k nim telefonní čísla a případně mailové adresy a lidé si tyto informace stejně předávají mezi sebou.

Do té doby, než bude vakcína, bude rouška efektivní ochranou, ale musíme se intenzivně věnovat i hygieně rukou, velkou roli hrají i rozestupy. Kombinace těchto tří faktorů je základ.
Hlavní hygienička Jarmila Rážová

Já sama, když jsem se dozvěděla, že jsem pozitivní, jsem hned volala svému muži a svému synovi, aby šli do karantény, a informovala jsem i kolegy z práce, že je možné, že se jim ozve hygienická stanice. Hledáme rychlejší formu sdílení kontaktů, aby se daly přidat do systému Daktela a k hygienikům se dostaly rychleji. Je to určitě dobrá věc.

A co se týče testování na covid-19? Měli by se testovat i lidé, co nemají příznaky?

V zásadě by se měli testovat jen ti, kteří mají příznaky. Ti, kterým je špatně, vědí, že mají zdravotní problém. Pak máme epidemiologické indikace: objeví se ohnisko nákazy, a vyšetření indikují hygienici. Základním indikátorem by měl být praktický lékař.

Zatím je naprostá většina nakažených bez příznaků. Co když ale číslo pacientů s těžkým průběhem začne stoupat? Jsou na to nemocnice připravené?

Probíhá intenzivní denní monitoring kapacity intenzivní péče. Zajišťuje ho celkem čtrnáct lidí, v každém kraji jedna osoba, pod vedením integrovaného řídícího systému. Denně monitorujeme všechna lůžka nejen na jednotkách intenzivní péče a každý den víme, kolik lidí je hospitalizovaných, kolik s těžkým průběhem a kolik vyžaduje vysoce intenzivní péči.

Přestože za posledních čtrnáct dní obecně stoupl počet hospitalizovaných i těch, kteří jsou v těžkém stavu, tak rozhodně nehrozí vyčerpání kapacit. Je to jeden z hlavních ukazatelů, který sledujeme velmi podrobně.

Zrovna nedávno ale médii proběhla zpráva, že některé urgentní příjmy mají problém udat pacienty s covidem do nemocnic.

Stát se to asi může, hodně to záleží na organizaci zdravotní péče. Nicméně pacient s covidem nemusí ležet vždy jen na infekci, může ležet i na jiném odděleni, pokud je zajištěna jeho izolace a nějaký bariérový režim v míře odpovídající infekčnosti choroby. To je běžná praxe u rady jiných infekčních onemocnění. No a pokud již v dané nemocnici není místo, tak se musí hledat v jiné nemocnici – to není nic neobvyklého.

Už dva týdny jsou otevřené školy. Už se ví, jak se na šíření covidu promítl začátek školního roku?

Tyto informace dostáváme vždy jednou týdně, ale obecně můžu říct, že pokud byly školy zavřené, tak především z důvodu nemocí učitelů. Podle posledních zpráv se nákaza vyskytla ve 144 školách. Některé třídy byly uzavřeny i z důvodu onemocnění dětí. ale to se týkalo asi jen patnácti tříd v základních školách v celé republice. Celkem evidujeme asi 15 uzavřených škol kvůli koronaviru, přibližně polovinu z nich uzavřeli ředitelé z důvodu onemocnění pedagogů.

Uzavření škol a znovuzavedení distanční výuky tedy ve hře není?

Zatím to určitě není na stole.

Děti ovšem musí nosit ve školách roušky. Je to relevantní opatření vzhledem k tomu, že se jim nemoc vyhýbá?

Musí je nosit ve společných prostorách. Relevantní opatření to určitě je. Ve společných prostorách se nesetkává jen homogenní kolektiv jedné třídy, je tedy určitě bezpečnější, aby roušky nosily.

Jednorázové roušky přitom něco stojí, a děti by měly správně nosit aspoň dvě denně. Školní docházka je, na rozdíl třeba od návštěvy restaurace nebo jízdy MHD, povinná a dítě tam roušku nosit musí. Neuvažuje stát o poskytnutí roušek do škol zdarma?

Nejsem asi správná osoba, která rozhoduje o distribuci ochranných prostředků. Děti mohou mít i šité roušky a většina rodičů má určitě ještě z jara látkové roušky, které se dají opakovaně použít.

Kolik lidí je nyní v karanténě ve srovnání s uplynulým měsícem, kdy jich bylo kolem 3500?

Tyto údaje nám chodí každé pondělí a minulý týden to bylo okolo šesti tisíc. Zbytek jsou ti, co mají vystavené neschopenky.

Jaké číslo můžeme čekat v říjnu, neovlivní karanténa podzimní volby?

Volby by ovlivnit neměla. V nově přijatém volebním zákoně je povinnost předložit krajským úřadům jmenné seznamy lidí v karanténě, a to den před volbami. Bude možné volit v autě, případně pokud bude nějaké zařízení typu nemocnice uzavřené kvůli karanténě, pak budeme tuto informaci dávat k dispozici volebním komisím a přijdou tam vojáci s urnami.

Není to lehká viróza, která přejde. Vrací se mi stavy teplot, i když teploty nemívám, únava a velké bolesti hlavy. Chodí to ve vlnách. Mám stále rýmu, i když naprosto minimálně, i bolesti svalů.
Hlavní hygienička Jarmila Rážová

Systém nastavený je, ministerstvo vnitra s námi jednalo po celé léto a nyní probíhá školení volebních komisí, jsou zajištěny i ochranné prostředky. Na volby jsme připraveni dobře.

Myslíte, že je správné držet opatření do té doby, než bude funkční vakcína? Ona přece může být až za dlouhou dobu.

V tom je celý problém tohoto nového viru: není na něj specifický lék a specifické očkování, látka se teprve vyvíjí. Vakcína, kterou vyvinulo Rusko, je z jejich pohledu velký úspěch, ale my, jakožto, členové EU nakupujeme očkovací látku se zeměmi EU a myslím, že je to správná cesta.

EU má přísně nastavené podmínky k tomu, co se může pustit na trh s léky, a testování musí proběhnout za přísných bezpečnostních opatření. Ukazuje to případ společnosti Astra-Zeneca. Nepodceňují se projevy něčeho ne úplně standardního a vývoj vakcíny to nezastaví, jen zpomalí. Avizovali, že by očkovací látku mohli mít na trhu na konci roku a když třetí fáze testování proběhne dobře, je šance, že bude k dispozici na jaře roku 2021. Firem, se kterými EU jedná, je více, a je to o politice, od koho očkovací látku koupí.

Jinými slovy byste ruskou vakcínu raději nebrala? Epidemiolog Roman Prymula se nedávno vyjádřil, že nemusí být špatná.

Jako členská země EU jdeme cestou EU. Bezpečnost očkovací látky je mnohem vyšší. Nemám tolik informací, jak přesně probíhalo testování u ruské vakcíny. My jsme jasně deklarovali, že budeme vakcínu nakupovat společně se zeměmi EU.

A do té doby, než bude vakcína, budeme tedy muset nosit roušky?

Do té doby bude rouška efektivní ochranou, ale musíme se intenzivně věnovat i hygieně rukou, velkou roli hrají i rozestupy. Kombinace těchto tří faktorů je základ.

A nebylo by lepší spíše nechat virus prostoupit polovinou populace a vybudovat si na něj imunitu?

Do určité míry se dá říci, že tento proces u nás už probíhá.

Tedy se promořujeme?

Virus se zatím šíří kontrolovaně, a máme tu výhodu, že naprostá většina lidí je z mladších věkových skupin a většina onemocnění probíhá lehce. Sama jsem byla pozitivní, jak ví celá republika, a patřím k těm, kteří jsou doma, do nemocnice jsem nemusela a jsem tomu ráda.

Chci ale svou zkušenost sdílet. Není to lehká viróza, která přejde. Vrací se mi stavy teplot, i když teploty nemívám, únava a velké bolesti hlavy. Chodí to ve vlnách. Dnes (v pátek) mi končí izolace a nejsem ještě úplně bezpříznaková, takže jsem podstoupila další test. Mám stále rýmu, i když naprosto minimálně, i bolesti svalů.

Jak u vás onemocnění probíhalo?

První příznaky se objevily v úterý večer, po tiskové konferenci k chytré karanténě. V noci jsem měla velké svalové bolesti a velké bolesti hlavy. Ráno jsem jela na test, zjistila jsem, že jsem pozitivní, a od té doby jsem doma.

Máte představu, kde a jak jste se mohla nakazit?

Z trasování je možností víc. Nejspíš to bylo v práci při kontaktu s novináři, protože jsem tam jednou byla asi dvacet pět minut, část z nás neměla roušku, ani já, protože jsem si ji zapomněla vzít, když jsem šla na rozhovory. To je asi nejpravděpodobnější možnost. Pozitivní jsou ale i další tři kolegové v našem týmu a stále se hledá společný zdroj. Pracuje na tom pražská hygienická stanice.

Je podle vás správné, že po jednání s vámi nešel do karantény premiér Andrej Babiš?

Je to správné, protože na tom jednání jsme měli roušky a pan premiér respirátor. Seděl ode mě asi čtyři nebo pět metrů daleko na druhé straně stolu a používali jsme mikrofony.

Jinými slovy, kdyby zrovna nešlo o premiéra, tak takovému kontaktu byste preventivní karanténu nedoporučila?

Určitě, kdybych dělala epidemiologické šetření, tak bych člověka, který měl respirátor a seděl v dostatečné vzdálenosti, nehnala ani na testování, ani do karantény.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků