Hlavní obsah

Historici získali data o Čechoslovácích internovaných v sovětských lágrech

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Historici získali záznamy o tisících československých občanů, kteří byli internováni v zajateckých lágrech v Sovětském svazu. Ve středu je symbolicky od ředitele Muzea Slovenského národního povstání, které je získalo z Moskvy, převzal ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Zdeněk Hazdra. Je to ojedinělý počin, k němuž Rusko svolilo poprvé.

Foto: Michal Krumphanzl, ČTK

Tisíce záznamů o Češích a Slovácích internovaných v táborech v někdejším Sovětském svazu dostali badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Článek

Záznamy se týkají Čechů a Slováků, kteří prošli systémem Hlavní správy vojenských zajatců a internovaných. Označuje se zkratkou GUPVI a byl zaměřený na vojáky, podobně jako v Česku známější GULAG, který se týkal civilistů.

Záznamy mají podobu naskenovaných kartotéčních lístků a obsahují základní informace o lidech odvlečených do sovětských internačních táborů.

„Mohou tak mít velký význam pro příbuzné a pozůstalé, kteří dosud osudy svých blízkých nemohli dopátrat,” uvedl mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček.

Nové informace o tisících lidí

Ředitel slovenského muzea Stanislav Mičev uvedl, že podle dostupných údajů prošlo v letech 1941-45 zajateckými a internačními tábory 69 977 Čechoslováků, z toho byli dva generálové a 159 důstojníků. Podle dat se jich 4023 domů nevrátilo, neboť zemřeli.

Foto: Michal Krumphanzl, ČTK

Ředitel slovenského Muzea SNP Stanislav Mičev (vpravo) předal řediteli Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeňku Hazdrovi archivní materiál o Češích a Slovácích internovaných v táborech v někdejším Sovětském svazu.

Jak ale dodal Mičev, informace o počtu lidí v těchto zařízeních se liší, což je dáno i tím, že ne vždy byli zajatci řádně evidováni. Díky získaným záznamům by měly být dohledatelné bližší údaje o více než 34 000 lidí.

O předání záznamů jednalo s Ruskem několik let Muzeum slovenského národního povstání spolu s českým ústavem pro studium totalit, se slovenským Ústavem paměti národa, sdružením Krásny Spiš a dalšími institucemi.

Informace byly uložené v Ruském státním vojenském archivu, což je největší úložiště vojensko-historických dokumentů sovětské epochy. Obsahuje dokumentaci Rudé armády či ozbrojených složek tajné policie.

Reklama

Výběr článků

Načítám