Hlavní obsah

Havlova kancelář skončí, zůstanou nadace a knihovna

Právo, Jan Rovenský

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Zatímco pietní akce za Václava Havla v Česku utichají, začíná docházet na každodenní starosti – například co bude s autorskými právy, co se stane s jeho kanceláří, nadací či s knihovnou.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Svíčky před kanceláří exprezidenta Václava Havla

Článek

Havlova tajemnice Sabina Tančevová včera Právu řekla, že o využití prostor prezidentovy kanceláře zatím není jasno, ale běžný provoz brzy skončí. Podle ní byla tento týden zrušena Havlova ochranka a skončil i řidič.

„Kancelář bude muset ještě měsíc fungovat, aby se vše uzavřelo. Je otázka, jak budou využity prostory a vybavení. Dosud jsme neměli vůbec čas se tím zabývat. Sejdeme se s paní Dagmar Havlovou i se správcem budovy a budeme řešit, co dál,“ uvedla.

Kancelář sídlí v domě patřícím rodině Schwarzenbergů ve Voršilské ulici. V blízkosti je Národní třída s pietním místem s mnoha svíčkami připomínajícím 17. listopad 1989 a nově i Havlův skon.

Muzeum to být nemůže, řekl Schwarzenberg

Havlova kancelář kromě Tančevové zaměstnává ještě další dva lidi. Na svůj chod podle zákona, který se týká zabezpečení exprezidentů, dostávala ze státního rozpočtu 50 tisíc korun měsíčně. Další dvě třetiny nákladů ale doplácel Karel Schwarzenberg. Dalších padesát tisíc pobíral Havel podle zákona jako rentu pro exprezidenty. Měl právo i na ochránce a vůz s řidičem.

Tančevová doplnila, že kancelář může být zachována či může sloužit jako malé muzeum. Takový nápad ale zřejmě neprojde.

„Kancelář tam může zůstat, dokud budou potřebovat, poté tam bude mít kancelář někdo jiný. Ale muzeum by tam být nemohlo, protože by muselo být ze své podstaty veřejně přístupné,“ podotkl ministr zahraničí a bývalý prezidentův kancléř Karel Schwarzenberg.

Na rozdíl od kanceláře však bude pokračovat Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 i Knihovna Václava Havla. „Obě mají své poslání a nezávislé projekty, mají udržovat jeho odkaz a pořádat akce spojené s jeho dílem a osobností,“ dodala Tančevová.

Ředitel Knihovny Václava Havla Martin Palouš uvedl, že v budoucnu bude důležité ošetřit například pojmenovávání dalších knihoven po exprezidentovi, jak to chce udělat knihovna v Děčíně. Podle něj to není příliš šťastný nápad, jelikož to může vyvolávat zmatky.

Foto: David W Cerny, Reuters

Zleva prezident Václav Klaus, vdova po Václavu Havlovi Dagmar a její dcera Nina při smutečním aktu v katedrále svatého Víta

„Je třeba to vyjasnit, aby bylo jasné, že Knihovna Václava Havla je jediná instituce, která má své specifické poslání v duchu amerických prezidentských knihoven,“ řekl Palouš v ČT.

Komu připadnou autorská práva?

Nejen jméno Václava Havla, ale i jeho díla se budou muset řešit při rozdělování autorských práv. Ředitelka společnosti Aura-Pont Petra Marková řekla Právu, že dokud se nevyjasní dědictví po exprezidentovi, nemůže s autorskými právy kdokoli legálně nakládat a jakákoli nová smlouva nepřichází v úvahu.

„Jak to bude vypadat s autorskými právy, není v tuto chvíli jasné, je příliš krátce po smrti pana Havla. Nevíme, zda existuje poslední vůle, v níž by prezident označil budoucího vlastníka práv, nebo zda dojde na notářské jednání, které případně dědice určí,“ uvedla.

Stejně tak budoucí vlastník rozhodne, zda firmy Aura-Pont, která spravovala Havlova dramata, a Delia, která se starala o prezidentovu prózu a politické texty, se budou o práva i nadále starat.

Se změnou názvu AMU by musel souhlasit parlament

Havlův dlouholetý blízký spolupracovník Vladimír Hanzel v rámci debaty o přejmenování pražské Ruzyně na letiště Václava Havla přišel s návrhem, že by bylo vhodnější dát prezidentovo jméno kulturní či vzdělávací instituci. „Dovedu si představit, že např. Divadlo Na zábradlí by se jmenovalo Divadlo Václava Havla nebo třeba AMU by se přejmenovalo na Akademii múzických umění Václava Havla. Nebo jiné divadlo, škola, knihovna, univerzita, koncertní sál,“ napsal. [celá zpráva]

Ředitelka Divadla Na zábradlí Doubravka Svobodová v reakci na Hanzelův dopis uvedla, že jí rozhodně nepřísluší uvažovat o změně názvu. Před svým odchodem v roce 1968 dělal Havel v divadle nejdříve kulisáka, později dramaturga a hrály se v něm jeho hry.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Divadlo Na zábradlí.

„Zatím stále žijí zakladatelé divadla, herci Ivan Vyskočil, Jiří Suchý a Vladimír Vodička, ti by se k tomu měli vyjádřit. Navíc tady jsou všichni z úmrtí pana Havla tumpachoví, takže se o něčem takovém neuvažuje,“ řekla Právu.

Rektor AMU a bývalý Havlův kancléř Ivo Mathé uvedl, že nemá nic proti lidem, kteří podepisují petici za přejmenování letiště, ale že sám „hodně souhlasí“ s Hanzelem.

„Souhlasil bych ještě vehementněji, kdybych nedělal rektora AMU. Ale myslím, že je to lepší nápad než letiště. Na druhou stranu se na tom musí usnést nejen náš akademický senát, ale ze zákona se změnou názvu veřejné vysoké školy musí souhlasit i parlament,“ upozornil.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám