Hlavní obsah

Hamáček: Babišovi věřím, ale má to své hranice

Právo, Karolina Brodníčková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

V jednáních o formulaci případné koaliční smlouvy se ANO a ČSSD výrazně posunulo, řekl v rozhovoru pro Právo předseda soc. dem. Jan Hamáček. Věří, že příští týden by mohlo být jednání o společné vládě dokončeno.

Foto: Milan Malíček, Právo

Předseda ČSSD Jan Hamáček poskytl rozhovor deníku Právo.

Článek

Jak dopadlo čtvrteční jednání s premiérem Andrejem Babišem a předsedou KSČM Vojtěchem Filipem?

My jsme se potkali nejprve s panem premiérem, se kterým jsem diskutoval věci, které byly předjednány na schůzce místopředsedů. Týkají se pojistek v koaliční smlouvě, které požaduje soc. dem. Poté se k nám připojil pan Filip a hovořili jsme o tom, jak by spolupráce mohla fungovat.

K čemu jste došli?

Na schůzce s panem premiérem jsme se zásadně posunuli ve formulaci případné koaliční smlouvy. Shodli jsme se na tom, že jednání budou pokračovat příští týden. Já ale nemohu předjímat jednání ústředního výkonného výboru v sobotu (rozhovor vznikl v pátek, pozn. red.). Stál bych o to, abychom dovedli jednání o vládě do konce s tím, že pokud dojdeme k dohodě a ÚVV odsouhlasí způsob vnitrostranického referenda, tak bychom případnou dohodu předložili naší členské základně.

Pokud bychom do jednání vstupovali s tím, že si nevěříme, tak projekt nemá smysl.

Kývl vám Babiš na podmínku, aby člen vlády, který by byl prvoinstančně odsouzen, musel rezignovat?

Dohodli jsme se, že detaily nebudeme komentovat. Stačí říci, že jsme se zásadně posunuli.

Věříte Babišovi jako partnerovi?

Nelze o něčem jednat, nebo něco budovat bez nějaké bazální důvěry. Pokud bychom do jednání vstupovali s tím, že si nevěříme, tak projekt nemá smysl. Nicméně každá důvěra má své hranice a vždy je dobré mít pojistky. Naše snaha je, aby ten projekt byl postaven na vzájemné důvěře a respektu, nicméně ruku v ruce s tím musí jít závazky a pojistky.

Ustanovení, aby s demisí všech ministrů ČSSD skončila celá vláda, ale není opravdovou pojistkou. To, co by stálo v koaliční smlouvě, si nakonec nijak právně vymoci nemůžete.

Samozřejmě znám dikci Ústavy a vím, co je možné. Nicméně je to o nějaké důvěře a úrovni politické kultury. Jsem přesvědčen, že pokud někdo připojí svůj podpis pod nějaký dokument, tak se cítí být tím dokumentem vázán. Na tom to jednání stavíme.

Vy tedy věříte víc Andreji Babišovi než vlastním kolegům z ČSSD, jako jsou předseda Senátu Milan Štěch nebo poslanec Lubomír Zaorálek, kteří vás před Babišem varují?

Ale tak to přece nestojí. Vedeme jednání s hnutím ANO, k tomu máme mandát od předsednictva a současně vedeme vnitrostranickou diskusi o tom, zda vůbec do projektu jít.

Vidím v tom analogii procesu, který byl v Německu při vyjednávání o koalici CDU/CSU a SPD. Tam také probíhala velmi tvrdá koaliční jednání a velmi tvrdá vnitrostranická diskuse včetně bojových hlasování, zda v jednání pokračovat. Ve finále se němečtí soc. demokraté rozhodli hlasy všech svých členů, že do koalice vstoupí, a pokud se podíváme na preference SPD, tak jim to rozhodně neublížilo.

Byl jsem v pátek na jednání Českomoravské konfederace odborových svazů, kde jsem slyšel vyjádření pro to, aby v České republice vznikla stabilní vláda.

Také jsem slyšel názory, že by soc. dem. měla pokračovat v prosazování programových bodů, kterých ve vyjednávání s ANO dosáhla – tedy proplácení prvních tří dnů nemocenské, navýšení rodičovského příspěvku, zvyšování důchodů, minimální mzdy, otevírá se debata o zkrácení pracovního týdne. Ale abychom to mohli prosadit, tak bychom měli být ve vládě. Z opozice to možné nebude a naše témata uchopí někdo jiný.

Jsme teď ti jediní, kdo může zabránit nástupu vlády pod vlivem SPD.

Ale od některých témat jste ustoupili, např. od sektorové daně i progresivního zdanění.

Daňovou otázku jsme uzavřeli kompromisem. Ale máme dohodu, že pokud by se ukázalo, že z hlediska příjmů státního rozpočtu situace vyžaduje řešení, tak jsme ji připraveni otevřít. Já oslovil KSČM, že některé body – např. i daně – jsou v našich programech identické. Soc. dem. i KSČM mají na to stejný názor a mohli bychom postupovat koordinovaně. Jenže jsem od KSČM nedostal žádnou reakci. Soc. dem. v tom zůstává sama. Ale máme dohodnutá opatření, jak zvýšit příjmovou stránku rozpočtu bez toho, aby se sahalo na daně.

Jak zvýšíte příjem?

Případná nová koalice provede screening odtoků finančních prostředků do zahraničí – to jsou odkloněné zisky, dividendy, to jsou stovky miliard, které republiku opouštějí. Chceme se na to podívat a připravit opatření, jak alespoň část těch peněz udržet v České republice.

Ručíte za celý patnáctičlenný klub ČSSD, že by hlasoval pro vládní návrhy? Je v něm několik odpůrců koalice…

Pokud referendum rozhodne, že do vlády máme jít, tak očekávám, že poslanecký klub to rozhodnutí strany bude respektovat stejně jako koaliční smlouvu.

Ani ÚVV neřeknete, jaké pojistky jste s ANO přesně dohodl?

Já ÚVV budu informovat o tom, že dle mého názoru je možné v jednáních pokračovat, že se neobjevila žádná překážka, která by byla nepřekonatelná. S tím, že bych byl rád, abychom to příští týden uzavřeli.

Proč kolem toho děláte takové tajnosti?

Protože jednání jsou uprostřed a prostě nemůžeme vést jednání v přímém přenosu. Každá strana má nějaké pozice, na kterých stojí, ve výsledku to bude vždy kompromis. Ten ale není dobré řešit přes média. My se dohodli, že se potkáme příští týden, není tam žádný zásadní blok. Nechte nám ještě nějakou dobu, abychom to dotáhli do konce.

Máte jasno, kdo by mohl obsadit ministerské pozice za ČSSD?

Samozřejmě mám okruh případných nominantů, nicméně personální otázky nyní nebudu komentovat. Vždy to bylo tak, pokud ČSSD vstupovala do vlády, že personální otázky byly věcí předsedy nebo nejužšího vedení.

Vy byste si troufl na ministerstvo vnitra?

Celý svůj politický život se věnuji otázkám zahraniční a bezpečnostní politiky, což jsou věci, které jsou provázány.

Vnitro je specifický resort, zahrnuje celou řadu okruhů. Od začátku říkám, že ministerstvo vnitra nechápu jako ministerstvo policie. Má v gesci státní správu, tam je prostor pro obrovskou práci. Z hlediska elektronizace státní správy a přívětivosti státní správy k občanovi to je něco, v čem má Česká republika velký deficit.

Samozřejmě policie, hasičský záchranný sbor, rozvědka jsou v gesci ministerstva vnitra, stejně jako Česká pošta. Je to komplexní resort. Ale záleží také na týmu, který si ten ministr přivede.

Snažil byste se tedy jako ministr vnitra zaručit, že policie pracuje nestranně?

Ale to není role ministra vnitra.

Nevnímám KSČM jako největší riziko pro naši společnost.

Vždyť kvůli tomu jste vnitro chtěli.

My jsme ministerstvo vnitra od začátku nechtěli. Došli jsme k tomu ve chvíli, kdy hnutí ANO odmítlo všechny naše návrhy, jak vyřešit otázku trestně stíhaného premiéra. Já nabízel možnost fungování vlády bez předsedů a řadu dalších věcí.

Důvod, proč jsme se dostali k ministerstvu vnitra, byl, abychom zaručili, že ti policisté, kteří tu věc šetří, budou pracovat v klidu a bez jakéhokoliv pocitu, že je na ně vyvíjen jakýkoliv neformální nátlak. Ale není to o tom, že by ministr vnitra nějak ingeroval do práce policie. Policie má svého policejního prezidenta, bezpečnostní sbory kontroluje inspekce.

Proč jste se rozhodli pro resort zahraničí, a ne obrany, který ANO nabízelo?

Ministerstvo zahraničí má vysokou prestiž, rozhoduje o zahraniční politice České republiky. Jedním z důvodů, proč vyjednáváme o vládě, je, že chceme zachovat směřování ČR, které bylo historicky nastaveno. Jsme prozápadní, odpovědní vůči našim spojencům, proevropští.

Z tohoto hlediska se některým vašim kolegům nelíbí, že by případnou vládu ANO a ČSSD měli podporovat komunisté, kteří jsou otočeni na východ.

To bude muset případná nová vláda řešit, protože neshoda v zahraniční politice je. Nicméně já nevnímám KSČM jako největší riziko pro naši společnost, za daleko větší riziko pokládám situaci, kdy by na vládu ČR měla vliv extrémní strana SPD. Důvod, proč soc. dem. jedná o vládě, je, abychom takové vládě zabránili. Další politické strany, které by mohly jednat, se do jednání nepustily. Ony tak tiše doufají, že to za ně vyřeší soc. dem.

A mají pravdu.

Protože soc. dem. k tomu přistoupila odpovědně. Jsme strana, která má za sebou 140 let historie a cítíme odpovědnost za ČR. Pokud je člověk jediný na světě, kdo něco může udělat, tak to udělat musí. My jsme teď ti jediní, kdo může zabránit nástupu vlády pod vlivem SPD, takže se o to musíme pokusit.

Ale SPD přece odmítají i poslanci ANO. Vždyť si to mohlo hnutí vyřešit samo a třeba i přesvědčit Babiše, ať situaci neblokuje, odejde z vlády, aby s ANO jednaly ostatní strany.

Já jsem nezaznamenal žádný signál hnutí ANO, že by bylo ochotno odstoupit od požadavku, aby Andrej Babiš byl premiérem. To jsme chtěli od začátku. Samozřejmě kdyby Andrej Babiš na to kývl, tak vláda mohla vzniknout rychleji a v jiné konstelaci.

ÚVV nicméně může v sobotu jednání ukončit.

Já bych hlasoval proti, protože i z hlediska pozice ČSSD vůči veřejnosti mi připadá rozumnější jednání dokončit a nechat hlasovat členskou základnu a seznámit veřejnost s tím, co jsme dohodli.

Když jste kandidoval na předsedu, říkal jste, že dokážete ČSSD stmelit. Teď je ale partaj kvůli vládě rozhádaná.

Ne, já jsem říkal, že se pokusím stranu sjednotit, ale tak, že nikdo nebude mít pocit, že je z té diskuse vynecháván. Já jsem vnímal jako hlavní problém soc. dem. v minulosti to, že v ní převládl jeden názorový proud a ten jiný byl tlačen do kouta. Možná to vypadá, že máme v partaji živou vnitrostranickou diskusi, ale nikoho do kouta netlačíme. Respektuji názor pana Štěcha, pana Dienstbiera (proti vládě).

V německé SPD byla ta diskuse podstatně tvrdší. Pokud se podíváme na kampaně, které se vedly v SPD před klíčovým hlasováním, tak tady je to velmi mírná diskuse. Já také nemám patent na rozum, dělám to, o čem si myslím, že je pro ČSSD dobře. Rozumím, že kolegové mají jiný názor, tak tu diskusi veďme, a nakonec rozhodnou členové. To je to nejdemokratičtější, co může být.

Jak tedy bude nakonec vypadat to referendum o vstupu do vlády?

Na ÚVV budeme muset rozhodnout o formě referenda. Komplikuje se nám možnost elektronického referenda. My jsme změnili stanovy tak, abychom zavedli do stanov možnost elektronického hlasování, ale dodnes nebyly tyto stanovy ministerstvem vnitra registrovány. Celá tato možnost tedy padá, protože stanovy nabývají platnosti až při registraci.

Musíme se rozhodovat v rámci současných stanov, a tam jsou tři možnosti: korespondenční hlasování, prezenční hlasování nebo formou rozhodnutí místních organizací.

Takže by lidé zvedali ruce na schůzi místní organizace?

To je referendum, které umožňuje zapojení všech členů strany, ale je to formou schůzí místních organizací, které rozhodnou – tajně nebo hlasováním veřejným – jak se k tomu postaví.

Pokud jako vedení ČSSD doporučíte hlasovat pro vstup do vlády a členové to odmítnou, neotřese to s vaší pozicí?

Otázka je, jestli dojdeme k dohodě, kterou vedení doporučí. Je možné, že jednání dojdou do fáze, odkud už nebude kam pokračovat, bude na stole kompromis a my jej dáme členům posoudit. Je otázka, jestli to vedení doporučí, nebo to bude jen členům předloženo jako věc, která byla vyjednána.

To byste nesdělil jako předseda vlastní názor?

Já se v nějakém momentě vyjádřím, až bude jasné finální znění.

Kdy to bude?

Mám ambici to udělat co nejrychleji. Možná už příští týden to bude jasné.

Rozhovor v plném znění si můžete přečíst v sobotním vydání deníku Právo.

Reklama

Výběr článků

Načítám