Článek
Podle Dvořákové dostali piloti v rámci cvičení za úkol zasáhnout u nekomunikujícího letadla v nouzi, to představoval menší civilní letoun. Mluvčí poznamenala, že podobná cvičení se konají několikrát ročně na různých českých letištích.
Zásah proti nekomunikujícím letadlům je jedním z úkolů stíhacího letectva. Nepřetržitou ochranu vzdušného prostoru svých evropských členů NATO zajišťuje v rámci aliančního systému NATINADS (NATO Integrated Air Defence System). Každý členský stát je zodpovědný za obranu svého vzdušného prostoru. České letectvo do systému vyčleňuje dva stíhací letouny Gripen, které poté podléhají aliančnímu velení. Další stroj je v záloze. Stíhačky mají podle armády k dispozici odpovídající zbraňové vybavení.
Povel k okamžitému vzletu dostávají ve chvíli, kdy je narušen vzdušný prostor, některý z letounů ve vzduchu neodpovídá letovým dispečerům nebo třeba změní kurz. Do vzduchu se stíhačky musí dostat do 15 minut.
JAS-39 Gripen
Výrobce: Saab/BAE Systems (Švédsko/Velká Británie)
délka: 14,1 m
výška: 4,5 m
rozpětí křídel: 8,4 metru
prázdná hmotnost: 5,7 tun
maximální vzletová hmotnost:14 tun
maximální rychlost: Mach 2 (2400 kilometrů v hodině),
dolet: 3000 kilometrů
objem nádrže: 3000 litrů
přídavná nádrž: 3800 km
letoun vzlétne do výšky 14 km za max. tři minuty
výzbroj: kanon Mauser Bk-27 ráže 27 milimetrů se zásobou 120 nábojů a regulovatelnou kadencí 1100 až 1700 ran za minutu, na pěti závěsnících může nést řízené střely nebo víceúčelovou kontejnerovou zbraň.
Bojový letoun Jas-39 Gripen je jednomotorový jednomístný středoplošník s jedním deltakřídlem a libovolně nastavitelným předním křídlem. Pro letoun je typická záměrná nestabilita, která umožňuje dobrou obratnost a ovladatelnost v různých výškách.
JAS-39 má nainstalován motor RM 12, který je verzí motoru GE F-404-400, který je v amerických stíhačkách F/A-18.
Letadlo může přistát například na dálnici nebo na travnaté ploše. Motor je dvouproudový s třístupňovým nízkotlakým a sedmistupňovým vysokotlakým kompresorem. Výkon řídí počítač, který reaguje na výšku či momentální hmotnost letounu. Součástí je i pomocná energetická jednotka, která při nefunkčním motoru, díky níž může být letoun v provozu ještě deset minut.
Ročně stíhači odstartují k několika "ostrým" letům. Většinou kontrolují právě nekomunikující letadla, která například kvůli závadě nebo chybě pilota ztratí spojení. Piloti stíhaček pak mají za úkol s nimi navázat kontakt, ujistit se, že je vše v pořádku, a případně je doprovodit na letiště.