Hlavní obsah
Náčelník Generálního štábu Aleš Opata Foto: Petr Horník, Právo

Generálové si chtějí nakupovat sami

Českou armádu a hlavně její velení čekají letos velké změny. Generální štáb chce rozšířit počet velitelství, nabrat desítky nových pracovníků a znovu vytvořit akviziční pracoviště. Ministerstvo obrany s tím souhlasí.

Náčelník Generálního štábu Aleš Opata Foto: Petr Horník, Právo
Generálové si chtějí nakupovat sami

Vojáci už totiž nechtějí spoléhat na vyzbrojovací sekci na ministerstvu obrany, která je zahlcená prací na velkých vyzbrojovacích projektech za desítky miliard korun a nemá dost lidí, a chtějí běžné nákupy dělat svépomocí.

Armáda tak bude moci nakupovat např. počítače, kancelářský a zdravotnický materiál, ale i munici nebo náhradní díly pro svou techniku. A to bývají zakázky za stamiliony korun.

„Akviziční pracoviště bude řešit zakázky Armády ČR v oblasti zajištění nákupu provozního materiálu, komunikačních a informačních systémů a logistických a zdravotnických služeb. Generální štáb tak reaguje na narůstající počet zakázek,“ řekla Právu mluvčí generálního štábu Magda Dvořáková.

„Měli by mít strop“

Podle mluvčího obrany Jana Pejška armáda vybuduje akviziční pracoviště hlavně proto, že ministerstvu obrany stoupá rozpočet a přímo úměrně i počet zakázek. Rozpočet obrany by měl podle vládního slibu růst skokově. V roce 2017 obrana hospodařila s 49 miliardami, vloni s 59 miliardami a letos dostanou vojáci 65,6 miliardy korun. V roce 2021 by to již mělo být 85,3 miliardy.

„Strategické vyzbrojovací projekty ale nadále budou záležitostí ministerstva,“ řekl Právu Pejšek. Příští rok by obrana chtěla vysoutěžit zakázky v řádu desítek miliard. Jenom pořízení nových bojových vozidel pěchoty BVP přijde na 53 miliard. Navíc ministerstvo už několik let před sebou tlačí nákupy radarů MADR, vrtulníků či obrněnců Titus.

Obrněný transportér Titus

Foto: Martin Žemlička, Novinky

Předseda podvýboru pro akvizice Jan Řehounek (ANO) s vytvořením nového akvizičního oddělení nemá problém, ale upozorňuje, že by ministerstvo mělo dát generálnímu štábu jasné mantinely.

„Mělo by se to zastropovat penězi nebo tím, že bude takto armáda řešit jen krátkodobá plnění. Na druhou stranu ve vyzbrojovací sekci je dlouhodobě podstav a má hodně rozjetých velkých zakázek, a proto by měl generální štáb mít možnost sám nakupovat,“ řekl Právu Řehounek.

Zpět do regionů

Generální štáb příští rok chystá nově zbudovat Ředitelství kybernetických operací, které by mělo sídlit v Brně. Dalším velkým krokem by měl být návrat k třístupňovému velení.

Dnes se velení armády dělí na strategický stupeň, což je generální štáb v pražských Dejvicích, a na taktický stupeň, což je velení brigád a pluků. Znova by měl vzniknout operační stupeň, mezičlánek řídící celé armádní složky – tedy pozemní síly, letectvo a logistika.

Armáda hledá místa, kam by nová velení z Dejvic přesunula. Podle informací Práva se uvažuje o Staré Boleslavi, Táboru a Praze v Ruzyni, kde má armáda volné budovy.

Ilustrační foto

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Není přitom tak dávno, co ministerstvo obrany s odkazem na doporučení NATO zredukovalo velení armády na dva stupně, stejně jako zakázalo vojákům nakupovat, protože budovalo centrální úřad pro vyzbrojování.

Před pěti lety proto zrušilo velitelství společných sil v Olomouci a velitelství podpory ve Staré Boleslavi.

Podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty se ale ukázalo, že dvoustupňový model není funkční.

„Nemůže to být tak, že začne krize a my začneme řešit, jak systém velení a řízení bude fungovat,“ řekl Opata nedávno na Žofínském fóru.

Podle něj v minulosti sloučením strategického a operačního stupně došlo k tomu, že ti, kteří by se měli věnovat rozvoji a přemýšlet v horizontu 15 až 20 let, musí řešit, zda mají vojáci boty či zda jim jezdí auta.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků