Hlavní obsah

Experti: Civilní A330 armádě? Nesmysl

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Kvůli srpnové překotné evakuaci z Afghánistánu začalo ministerstvo obrany z popudu tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) hledat větší letoun, který by vláda mohla posílat do záchranných akcí. Armáda provedla bleskový průzkum trhu, a jak nedávno informovalo Právo, nejlépe jí vyšel civilní airbus A330, do kterého se vejde 300 pasažérů. Nový stojí okolo pěti miliard korun, olétaný vyjde na jednu až dvě miliardy.

Foto: koláž Novinky.cz s Wikipedia

Vlevo nahoře armádní Airbus A400, vpravo nahoře americký letoun C-130 Hercules, vlevo dole japonské letadlo Kawasaki C2, vpravo dole brazilský stroj KC-390.

Článek

Podle Právem oslovených expertů na vojenské letectví je ale takový výběr jen ztěžka obhajitelný. Armáda by podle nich potřebovala spíš vojenský letoun, pro který najde mnohem větší využití. „Při skladbě našeho dopravního letectva mohl nákup A330 navrhnout jen ignorant a naši vojáci ignoranti nejsou,“ podivuje se bezpečnostní analytik a letecký odborník Milan Mikulecký. Podle něj je dopravní letoun typu A330 vhodný pro přepravu osob, ale armáda potřebuje stroj, který přepraví také vojenskou techniku a rozměrný náklad, letoun pro seskoky výsadkářů nebo tankování jiných letadel za letu.

„Letoun typu A330 je nesmysl, je to civilní letadlo pro aerolinie. Jeho trup je vysoko nad zemí. Pro nakládání a vykládání je potřeba externí zařízení. Techniku a auta samozřejmě nepřepraví,“ podotkl Mikulecký.

Foto: Alex Švamberk, Novinky

Airbus A319 české armády.

Problém je podle něj v tom, že civilní letouny jsou dolnoplošníky a mají motory nízko nad zemí, což např. usnadňuje servis. „Vojenská transportní letadla jsou v naprosté většině hornoplošníky. To, že mají motory výš, je sice náročnější při údržbě, ale je u nich mnohem menší riziko, že nasají nečistoty. To oceníte třeba při startech a přistáních na neupravených plochách,“ řekl Mikulecký.

Podle leteckého odborníka Tomáše Souška by vojáci měli pro A330 málo využití. Jeden letoun má navíc tu nevýhodu, že během pravidelných oprav a odstávek by za něj neměli náhradu. „Takový stroj je využitelný jen při evakuacích, ale takových situací je minimum,“ řekl Soušek. Podle něj by se armádnímu letectvu spíš hodila dvě tři letadla, jako je americký C-130 Hercules nebo brazilský stroj KC-390.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Letoun CASA české armády.

„To je povedené letadlo. Částečně se vyrábí v Aeru Vodochody. Z něj mohou skákat výsadkáři, mohou v něm přepravit víc lidí na větší vzdálenost a šlo by využít i pro evakuaci. Ale jednoúčelové civilní letadlo, které vyžaduje zázemí, je pro nás zbytečný luxus,“ poznamenal Soušek. KC-390 od brazilské firmy Embraer vyjde na zhruba 2 mld. Kč.

Podle Souška si letouny A330 může Česko půjčit v rámci mezinárodního programu MMF, v němž může česká armáda čerpat více než sto letových hodin ročně a za který obrana dosud zaplatila přes 600 milionů Kč.

Česko pošle Izraeli na zálohách za rakety víc, než se čekalo. Máme na to, tvrdí obrana

Domácí

Podle Mikuleckého jsou vyjma strojů ze zemí, jako je Čína nebo Rusko, na trhu jen tři letouny, které by pro českou armádu přicházely v úvahu: Airbus 400, Embraer KC-390 a Kawasaki C2. Za nejlepší řešení považuje japonský stroj C2, protože má z aktuálně dostupných letounů na trhu největší dolet, nosnost i cestovní rychlost při ceně okolo tří miliard korun.

Foto: archiv, Právo

Challenger CL-601. Ilustrační foto.

Pořizovat americký hercules, který patří mezi nejrozšířenější vojenské stroje, není podle Mikuleckého rozumné, protože jde o taktický transportní letoun. V této kategorii česká armáda již provozuje šest menších letounů Casa C-295. „Poláci mají flotilu herculesů a v minulosti s nimi zkoušeli zásobovat svoje vojáky v Afghánistánu, ale nechali toho, protože let trval příliš dlouho a s ohledem na nutné množství paliva letoun uvezl malý náklad,“ poznamenal.

Ani armádní airbus A400 není podle Mikuleckého povedený projekt hlavně proto, že jde o drahé letadlo a má extrémně nákladný servis a provoz. Cena jednoho čtyřmotorového turbovrtulového stroje dosahuje čtyř miliard korun.

Podle Mikuleckého je škoda, že obrana odmítla před sedmi lety nabídku od brazilského výrobce KC-390, který se chtěl prosadit na mezinárodních trzích a Česku jako prvnímu kupujícímu mimo domovskou Brazílii nabízel ke dvěma transportním letounům i dva byznys jety.

Nové BVP nebudou. Z největšího nákupu v historii české armády sešlo

Domácí

„Byl jsem tehdy na jednání s tehdejším ministrem obrany Stropnickým se zástupci brazilského Embraeru na leteckém veletrhu v anglickém Farnborough a tehdy tam padla nabídka, že když koupíme dvě KC-390, tak získáme jako bonus dva byznys jety. Bohužel, přestože toto řešení mělo podporu ministra obrany i velitele vzdušných sil, generální štáb se tehdy postavil proti,“ řekl Mikulecký, který v té době pracoval na ministerstvu obrany.

Stroj KC-390 kromě brazilského letectva nakoupilo Portugalsko a nově i Maďarsko.

Challenger do muzea?

Obranu nedostatek letadel začíná pálit. Nutně by potřebovala pro dopravu ústavních činitelů malé proudové letadlo. Loni se pokusila marně jedno olétané koupit, protože malý byznys jet Challenger 601 z roku 1992 letos definitivně dolétal. Nyní se čeká na to, jestli se resortu podaří ho prodat nebo ho daruje do sbírek Vojenského historického ústavu. „Zatím stojí na letišti ve Kbelích a o jeho osudu bude rozhodnuto v nejbližší době,“ řekl mluvčí obrany Jan Pejšek.

Nášlapná mina po Metnarovi. Černochovou potrápí obří zakázka na BVP

Domácí

V současnosti tvoří vládní letku jen dva Airbusy A-319 z roku 2007 (do kterých se vejde maximálně 124 pasažérů a mají dolet 7000 km). Vojáci používají ještě šest vrtulových transportních letounů Casa-295M a šest vrtulových L-410. Česká armáda je také v aliančním programu ­SALIS, díky němuž si může pronajímat obří ruské letouny An-124 Ruslan. Naposledy je využila loni pro přepravu obřího nákladu roušek z Číny.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám