Hlavní obsah

Europoslanci ODS kvůli Lisabonu neodsoudili ruský postup v Gruzii

Europoslanci za ODS nepodpořili ve středu rezoluci Evropského parlamentu (EP), ve kterém vyzývá Rusko, aby neprodleně naplnilo dohodu o příměří s Tbilisi z poloviny srpna a stáhlo své jednotky z Gruzie. Podle předsedy europoslanců ODS Jana Zahradila EP rezolucí tlačí na co nejrychlejší ratifikaci Lisabonské smlouvy.

Europoslanci ODS kvůli Lisabonu neodsoudili ruský postup v Gruzii

"Europoslanecký klub ODS nesouhlasí se zneužíváním rusko-gruzínské krize jako politického argumentu k urychlené ratifikaci Lisabonské smlouvy. Proto klub nepodpořil dnešní usnesení EP k situaci v Gruzii," uvedl ve středu Zahradil.

Podle něj se EU na posledním summitu byla schopna dohodnout na jednotném stanovisku i za stávajícího smluvního rámce. "To je jasný důkaz, že akceschopnost EU nezávisí na existenci Lisabonské smlouvy," dodal.

Evropský parlament vyzval Rusko, aby okamžitě stáhlo své jednotky z Gruzie. V usnesení europoslanci také odsoudili násilnosti, které se během rusko-gruzínského konfliktu odehrály. Usnesení tak podobně jako v pondělí mimořádný summit "sedmadvacítky" do značné míry odsoudilo ruský postup při řešení krize v Gruzii.

Europoslanci v dokumentu také vyzývají členské státy či NATO, aby prozkoumaly všechny způsoby, které by mohly ruskou vládu přesvědčit o tom, aby se chovala podle mezinárodního práva.

Gruzie a Kosovo

V debatě, která hlasování parlamentu o usnesení předcházela, zaznívala řada kritických poznámek směrem k oběma stranám konfliktu i výzvy k tomu, že by reakce unie měla být o poznání razantnější.

"Mrzí mě, že EU navzdory tlakům ze strany Ruska nenašla dost odvahy k razantnější reakci na ruskou agresi v Gruzii," řekl český europoslanec Jan Březina (KDU-ČSL). Uměl by si prý představit například uvalení ekonomických sankcí na Rusko či pozastavení členství Ruska v některých mezinárodních organizacích do doby, než stáhne své jednotky z Gruzie.

Někteří také připomněli invazi vojsk někdejších komunistických zemí v čele se Sovětským svazem do Československa v roce 1968. Německý zelený europoslanec českého původu Milan Horáček řekl, že když Moskva hovoří o dočasné přítomnosti jejích sil v Gruzii, připomíná mu to rok 1968 v Československu, kde nakonec jednotky zůstaly více než dvě desítky let.

Jiní europoslanci rovněž krizi dávali do souvislostí s vyhlášením nezávislosti někdejší srbské provincie Kosovo. Jedním z nich byl český komunistický zástupce Daniel Strož. "Ti, kteří si tehdy zahrávali s ohněm, se nemohou nyní divit, že si v jiné části zeměkoule popálili prsty, zejména pokud se jejich partnerem stala taková problematická osoba, jako je (gruzínský) prezident Michail Saakašvili," řekl.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků