Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Darovala dceři dům, teď ho u soudu vymáhá zpět

Spousta lidí řeší ještě za svého života, jak s jejich majetkem naloží potomci. Mnozí proto zejména byt či chalupu přepíšou na dospělé děti, aby pak předešli složitým pozůstalostním řízením o dědictví. Jenže mnohdy je to danajský dar, zavaří tím sobě i druhým.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Darovala dceři dům, teď ho u soudu vymáhá zpět

Své už o tom ví rodina paní Daniely z Prahy s jejím bývalým manželem. V rámci vypořádání společného jmění se rozhodli darovat rodinný dům dospělé dceři. Než se dohadovat, kdo, koho a jak vyplatí, bude lepší nechat dům dítěti, řekli si. Uvažovali rozumně.

Nehledě na náklady na soudní spor, vztahy v rodině jsou asi nenávratně poškozeny
Pavel Strnad, advokát

Pak ale přišel zvrat. Matka se přestěhovala za novým přítelem, a ten, jak se už někdy stává, s dcerou moc dobře nevycházel. A tak se stalo, že postupně byl rozvrácen i vztah matky s dcerou a zanedlouho byla rozhádaná celá rodina. „Vyvrcholilo to tím, že přítel přesvědčil matku, aby dar své dceři odvolala a žádala o jeho vrácení,“ vylíčil Právu advokát Pavel Strnad z kanceláře Polverini Strnad, jenž jednu ze stran zastupoval.

Dcera podle něho byla přesvědčena, že se chovala vůči matce korektně, rozhodně ne nevděčně. Proto také odmítla dar vrátit. Matka následně podala k soudu žalobu.

„Od té doby spolu komunikují pouze prostřednictvím právníků. Rodiny včetně dětí se vůbec nestýkají. Nehledě na náklady na soudní spor, vztahy v rodině jsou asi nenávratně poškozeny,“ shrnul Strnad, podle něhož soud trvá už několik let.

Závěť či svěřenský fond jako řešení

Darování dětem může podle Strnada představovat dobrý způsob, jak vyřešit některé majetkové otázky, ale jak ukazuje praxe, rizika jsou vysoká a kromě majetku zasahují i do rodinných vztahů.

„Namísto darování, které může být napadeno více žalobami, proto doporučujeme většinou převést část majetku do korporátní struktury, kterým by mohl být i svěřenský fond,“ podotkl Strnad.

Nezřídka se také stane, že byt či dům starší rodiče převedou na syna či dceru s tím, že si v katastru zajistí právo dožití, jenže potomci se zadluží a dům musí být stejně vydražen, třeba jen za třetinovou cenu.

Dalším častým nešvarem jsou po takovém daru půtky mezi sourozenci, kdy si někdo stěžuje, že jeden dostal hodně a druhý nic.

Klid nebývá, ani když člověk nechá věci plynout přirozeně a po smrti nastane dělení podle zákonné posloupnosti v pozůstalostním řízení.

„Nejhorší je, když je více potomků, i z více manželství, a oni dostanou ze všeho část, zlomek, a pak se vedou půtky o to kdo, koho, z čeho vyplatí. Nejlepší je v notářské závěti ještě za života jasně určit, že ten dostane celý byt, ten celou chalupu,“ vysvětlila jedna z pražských notářek.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků