Hlavní obsah

Další zádrhel po referendu ČSSD: kvóty

Právo, Jan Rovenský

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vedení ČSSD minulý týden oznámilo výsledky vnitrostranického referenda, ve kterém členové schválili mj. zavedení povinné 40procentní kvóty pro ženy na kandidátkách. Jenže poté, co opadla v Lidovém domě radost, se ukazuje, že referendum možná zadělalo na víc problémů, než vyřešilo. Politolog Tomáš Lebeda tvrdí, že jakákoli kvóta je problematická.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka si obavy nepřipouští.

Článek

„V případě soc. dem. se tak bude zastoupení žen muset skloubit s demokratickou volbou, tedy primárkami, rovněž schválenými referendem. Jenže technické naplnění kvót může být potíž, což ve výsledku může znehodnotit cíl. Nejlepší je, když se takové věci daří realizovat bez kvót,“ dodal.

To, že kvóty řadě členů soc. dem. nejsou po chuti, ukázal i výsledek referenda, jelikož opatření prošlo jen velmi těsně − pro bylo jen 51,8 procenta ze zúčastněných. A tak není jisté, že sjezd ČSSD na jaře 2015 tyto změny podpoří. Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka si ale obavy nepřipouští.

„Výsledky referenda jsou podle našich stanov závazné, o rozhodnutí orgánu ČSSD nemám žádné obavy,“ řekl v pondělí Právu.

„Mým cílem je maximálně posílit práva řadových členů a mám k tomu nyní velmi silný mandát členské základny. Po komunálních a senátních volbách předložím konkrétní návrhy, které povedou k realizaci výsledku referenda,“ dodal Sobotka bez dalších podrobností.

Problémy se dotýkají i primárek 

Také místopředseda soc. dem. a ministr vnitra Milan Chovanec se nebojí nějakého zvratu. „Povede se ještě určitě diskuse o formě překlopení do stanov na sjezdu, ale na to je ještě dostatek času,“ sdělil včera Právu.

Převálcují velcí malé? Jenže potíže se netýkají jen kvót, ale i primárek, které členové jasně podpořili (pro bylo 88,8 procenta hlasujících). Sobotka bude muset řešit, jak zamezit tomu, aby velké organizace v rámci kraje neválcovaly ty menší. Ve výsledku hrozí, že by se na volitelná místa prosazovali kandidáti z řad těch buněk, které mají nejvíce členů.

„Například ve Středočeském kraji je 12 okresů. Dosud se kandidátky ČSSD sestavovaly tak, aby zastoupení jednotlivých organizací bylo vyvážené. Nyní hrozí, že početnější okresy prosadí více svých kandidátů na úkor ostatních, což může způsobit zlou krev,“ upozornil pro Právo politolog Jan Bureš.

A vyvstává další problém. Bude moci vedení strany zasahovat do kandidátek, anebo budou čistě v režii členských organizací? A pokud do nich špičky ČSSD bude moci zasahovat, nestane se z primárek jen pověstný fíkový list?

Kvóty pro všechny 

Tam cílí kritika poslance soc. dem. a někdejšího rebela Jeronýma Tejce. „Podcenila se příprava. Kdyby se nejdříve ve straně dohodly změny stanov a ty se pak daly schválit členům v referendu, nemuseli bychom být nyní postaveni například před takovou otázku,“ sdělil včera Právu.

ČSSD však ohledně zastoupení žen chce jít ještě dál. Jak již Právo informovalo, ministr vnitra Chovanec poslal do připomínkového řízení návrh změny volebního zákona, jímž chce zavést povinné třetinové kvóty žen na kandidátkách. Žena by musela být zastoupena v každé trojici, a navíc by musela být i na jednom z prvních dvou míst na listině.

Souhlasím s tím, aby podle stanov ČSSD o konečné podobě kandidátní listiny pro volby do zastupitelstev obcí, měst, krajů a Sněmovny rozhodovali v přímém hlasování všichni členové ČSSD příslušného volebního obvodu?
Pro: 88,76 procenta
Proti: 11,24 procenta
Souhlasím s tím, aby podle stanov ČSSD alespoň 40 procent všech kandidátů na kandidátkách do zastupitelstva kraje a Sněmovny tvořily osoby opačného pohlaví?
Pro: 51,79 procenta
Proti: 48,21 procenta

Pokud by na to strany nekývly, čekalo by je snížení každoročního příspěvku na mandát o 30 procent, tedy za poslance by nedostávaly 855 tisíc jako dosud, ale jen 598 500 korun. To ale může ve Sněmovně narazit. Odborník na ústavní právo Jan Wintr je k povinným kvótám skeptický. Podotýká, že si každá strana může stanovit svoje vnitřní pravidla, jako například zavedení kvót.

„To je čistě její věc. Kandidátky pak mohou reflektovat fakt, že má strana program založený na rovnosti pohlaví,“ řekl Právu. Podle něj jde o vhodnější způsob než schválit novelu volebního zákona, která by platila pro všechny partaje. „Přestože by se kvóty patrně daly hájit tím, že jde o pozitivní opatření k vyrovnání rozdílů, raději bych toto omezení práva být volen do zákona nedával,“ dodal.

Reklama

Výběr článků

Načítám