Článek
Jde o jedno z prvních cvičení v pobaltských státech, kterými NATO chce ukázat Rusku, že pevně stojí za spojenci na pobřeží Baltského moře. Podle Miroslava Maixnera, velitele české jednotky, která se skládá hlavně z výsadkářů z Bučovic, byl zátěžovou zkouškou začátek cvičení na mořském pobřeží ve výcvikovém prostoru Kairiai.
„Je to u moře, jsou tam horší klimatické podmínky. Hodně mrzlo, vysoká vlhkost vzduchu a hodně foukalo, takže pocitová teplota se tam pohybovala okolo minus patnácti. To byla zvláště pro ty mladší velká zkušenost,“ uvedl Maixner. Během dvou měsíců si vojáci hodně zastříleli. Nelenily ani jejich polní lopatky, protože zatím vykopali 1500 okopů a kolem kilometru spojovacích zákopů. „Odkopali jsme hlínu z plochy odpovídající velikosti jednoho a půl fotbalového hřiště do hloubky jednoho metru,“ uvedl Maixner.
Lidi jim mávají, výtržníci museli rychle domů
Rotmistr Denis Mudřík poznamenal, že jak u moře, tak i ve výcvikovém prostoru Pabrade, kam se na konci února přesunuli, jsou pro zakopávání dobré podmínky, protože je tam písčitá půda. „U nás ve Vyškově nebo na Libavé je to samý šutr. Tam se za půl hodiny zakopeme deset centimetrů, kdežto tady za půl hodiny uděláme okop pro stojícího střelce,“ řekl Mudřík. Mnohem horší bylo, když se museli zakopat ve velkém mrazu. „To nebudu raději komentovat, protože bych musel použít sprostá slova,“ dodal voják.
Čeští vojáci trénují s litevskými kolegy i rychlou pomoc po zranění v boji.
Podle Maixnera bylo zajímavé spolupracovat s vojáky základní služby. Litva totiž před časem kvůli obsazení Krymu a válce na Ukrajině znovu zavedla povinnou vojnu v délce devíti měsíců. „Ti lidé mají úplně jinou motivaci a jinak pracují. Za těch devět měsíců získají zkušenost, která se nezapomíná,“ uvedl Maixner.
Litevští vojáci i místní jsou podle českého velitele velice vstřícní. „Lidé jsou velice rádi, že tu jsme. Mávají nám, když vyjíždíme z kasáren,“ dodal Maixner.
I kdyby to byla strkanice u piva, tak jsme museli dát najevo, že toto netolerujeme. A proto ti lidé už byli rychle staženi
Také podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO), který přijel s náčelníkem generálního štábu Josefem Bečvářem české vojáky do Pabrade navštívit, přítomnost spojenců v Litvě vítají. „Litevci vnímají ruskou hrozbu intenzivně, proto požádali NATO o posílení jednotek na východním křídle. Je to jeden z důvodů, proč tu cvičíme,“ řekl ministr.
Dodal, že do Litvy a zřejmě i do Estonska zamíří příští rok další české jednotky, které by se měly stát součástí čtyř aliančních praporů. Ty mají být rozmístěny do pobaltských států a také do Polska.
Vojáci by se měli z Litvy vrátit na konci března. Pětice Čechů ale musela domů dřív. Když byli totiž na vycházce v přístavním městě Klajpeda, dostali se prý v jednom baru do konfliktu s místní policií. „I kdyby to byla strkanice u piva, tak jsme museli dát najevo, že toto netolerujeme. A proto ti lidé byli rychle staženi,“ řekl Stropnický.