Článek
Podíl pracujících seniorů na celkové zaměstnanosti se za tu dobu zvýšil z 5,3 na 8,8 procenta, a u lidí starších 65 let je nárůst ještě prudší – ze 75 600 na 148 300.
Podíl této věkové skupiny na počtu pracujících se tak téměř zdvojnásobil z 1,5 na 2,8 procenta. Vyplývá to z nové analýzy Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Důvody pro to, aby senioři zůstávali i nadále pracovně aktivní, mohou být různé. Jedním z těch, kteří si svou profesi udržují, je i tatínek pětatřicetileté Marie z Prahy.
Domácí práce jako klíč k vitálnímu stáří
„Celý život pracoval jako brašnář a sedlář, nějaký čas dokonce i ve filmových ateliérech. Po odchodu do penze si pak otevřel malou dílnu, aby se nějak zabavil. A v neposlední řadě se mu hodí i peníze, které si tím vydělá,“ řekla Marie.
Více částečných úvazků v práci
A jaké důvody pro nárůst pracujících seniorů uvádějí statistici? Jednak je to skutečnost, že populace postupně stárne a přibývá starších lidí. Pak je to postupné zvyšování věku pro odchod do starobního důchodu.
Ten je sice zastropován na 65 let, ale až do dosažení této hranice se postupně u každého ročníku zvyšuje. Například muži narození v roce 1955 odcházeli v 63 letech a čtyřech měsících, ti narození o rok později pak v 63 letech a šesti měsících.
„Dlouhodobý růst počtu pracujících seniorů je provázen i výraznými změnami v ekonomické a vzdělanostní struktuře těchto osob,“ konstatoval ČSÚ. Jinými slovy mezi seniory přibývá těch, kdo mají vyšší vzdělání a déle vzhledem k povaze svého zaměstnání pracují.
V 97 letech poprvé na přehlídkovém mole. Recept na vitalitu je prý pohyb a práce
Podle Jana Lormana, zakladatele organizace Život 90, jež je zaměřena na práci s lidmi v seniorském věku, je ale důvodů více. „Například firmy jsou v současnosti ochotnější než dříve nabízet jim částečné pracovní úvazky,“ řekl.
Mnoho starobních seniorů si kvůli životní úrovni také potřebuje přivydělat. „A mění se postupně i mentalita, lidé chtějí být déle aktivnější a ve společnosti,“ dodal.
To potvrzuje i další zjištění statistiků. Zatímco v roce 2014 v Česku pravidelně sportoval každý desátý senior, v roce 2019 to byl již každý osmý.
Dopady samoty
Zajímavé je porovnání „zapálených sportovců“ mezi seniory s celkovou populací. „Více než čtyři hodiny týdně sportuje každý čtvrtý aktivně sportující senior ve věku 65 až 74 let. Mezi všemi aktivně sportujícími osobami nad 15 let se přitom sportu věnuje více než čtyři hodiny týdně pouze každý pátý,“ podotkl Milan Dedera z ČSÚ.
Samozřejmě i seniory trápí komplikace spojené s jejich věkem. Například vážné omezení v obvyklých činnostech typu péče o domácnost kvůli nemoci nebo zdravotním problémům pociťovalo 17 procent z nich. Dalších 44 procent se cítilo rovněž omezeno, ale ne vážně.
Virtuální realita pomáhá vypořádat se s bolestí a úzkostmi
Vliv pak na ně loni a předloni měla pandemie, jež zvýšila úmrtnost. „Nejenže se jejich zdraví zhoršilo, ale docházelo i k úmrtím seniorů, protože se ocitli v izolaci. Nemusel jim tak zdraví poškodit covid, ale i to, že neměli s kým by mohli sdílet svůj život,“ popsal Lorman.
Ne vždy přitom mohla napomoci komunikace přes internet či telefon. „Zaznamenali jsme případy, kdy senior v izolaci přestal věřit, že ten, s kým tímto způsobem hovoří, je skutečně dotyčná osoba,“ dodal.