Hlavní obsah

Český odpad stále často končí na skládkách. Evropským dotacím navzdory

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ani miliardové evropské dotace nezměnily v Česku způsob nakládání s komunálními odpady. Nejvyužívanější metodou zůstává dál skládkování, i když je nejméně vhodné. Státu se také nedařilo zvyšovat kapacity pro recyklaci odpadů ani budovat či modernizovat zařízení na energetické využití odpadů. Neklesá ani produkce odpadů, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval využití prostředků státu a Evropské unie v této oblasti mezi lety 2018 a 2020. Kontroloři se zaměřili na dotace z evropského operačního programu Životní prostředí 2014–2020, ze kterého ministerstvo rozdělilo do konce roku 2020 devět miliard korun, a také na 600 milionů korun státních dotací z národního programu Životní prostředí.

Vyjádření ministerstva životního prostředí ČTK zjišťuje. NKÚ uvedl, že při kontrole odhalil zásadní problémy v nakládání s odpady v ČR.

Policie obvinila pět lidí kvůli zakázkám pro správu radioaktivního odpadu

Krimi

„Přestože národní i evropské strategické dokumenty hovoří o tom, že ukládání odpadů na skládky je nejméně vhodný způsob nakládání s komunálními odpady, zůstává v ČR skládkování stále nejvyužívanější metodou. Neklesá ani produkce odpadů, ačkoliv je to společně s předcházením jejich vzniku prioritním cílem národní odpadové politiky. Evropské dotace pak nepomohly ke zvýšení kapacity pro recyklaci ani k modernizaci či vybudování zařízení na energetické využití ostatních odpadů,“ konstatoval NKÚ.

V roce 2020 skončila v Česku na skládkách téměř polovina komunálního odpadu, 39 procent odpadu bylo opětovně použito či recyklováno, jen 13 procent odpadu bylo energeticky využito. Priority má přitom Česko podle kontrolorů nastaveny zcela opačně, než je dosavadní praxe.

Poplatek zůstal stejný

Popsaný stav podpořilo i to, že zákaz skládkování se v ČR posunul z roku 2024 až na rok 2030 a poplatek za skládkování zůstal 12 let beze změny, tedy na 500 korunách za tunu odpadu. Až od roku 2021 se zvýšil na 800 korun.

Sníme s jídlem i jeho obal? Brněnští výzkumníci vyvíjejí jedlé balení na potraviny

Věda a školy

Výjimka v zákoně ale umožňuje obcím ukládat na skládky do roku 2029 podstatnou část jejich odpadů za původní sazbu, což fakticky zvýhodňuje skládkování oproti jiným formám nakládání s odpady, zdůraznili kontroloři. Například energetické využití jedné tuny komunálního odpadu stálo v roce 2021 v průměru 1799 korun.

„S podobnou cenou za skládkování počítá ministerstvo životního prostředí až v roce 2028 – tedy jen dva roky před jeho úplným zákazem. Nutno dodat, že mezi lety 2016 a 2020 se v ČR zvýšila kapacita skládek určených zejména pro komunální odpady o 17 procent,“ uvedl NKÚ.

Kontrola NKÚ také zjistila, že mezi roky 2016 a 2020 se v ČR zvýšila i produkce nebezpečných odpadů, a to o 23 procent. Přitom pouze sedm procent nebezpečných odpadů odvezených na skládky bylo zpoplatněno zvýšeným, rizikovým poplatkem 4500 korun za tunu, čímž stát jen v těchto letech přišel podle kontrolního úřadu minimálně o 2,6 miliardy korun.

Mikroplasty se do moří Arktidy šíří z evropských řek, zjistili vědci

Věda a školy

Reklama

Výběr článků

Načítám