Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Ludmila Žlábková, Právo

Česko zpřísní zkoušku z češtiny pro cizince

Po šesti letech diskusí se ministerstvo školství odhodlalo zpřísnit cizincům, kteří chtějí v Česku trvale žít, nároky na znalost češtiny. Ministr Robert Plaga (za ANO) předloží vládě návrh nařízení, kterým zkoušku o jeden stupeň přitvrdí z A1 na A2.

Ilustrační foto Foto: Ludmila Žlábková, Právo
Česko zpřísní zkoušku z češtiny pro cizince

„Kdyby to bylo rychle, tak se bude říkat, že to ministr školství rozhodl od stolu, a když je to probráno se všemi i po odborné rovině, tak se říká, že je to dlouho. Já jsem rád, že se nám to podařilo dopracovat, a doufám, že to projde,“ řekl Právu ministr Plaga.

O tom, že pro povolení k trvalému pobytu, které dá cizinci kromě volebního práva stejná práva jako českým občanům, bude nutné prokázat, že se domluví česky, se rozhodlo již před dvanácti lety. Nešlo o síto, které by „probralo“ žadatele, ale o pomoc, aby se jim usnadnila integrace, aby uměli komunikovat, orientovat se v právech i povinnostech bez tlumočníka.

Podmínkou zpřísnění zkoušek bylo zajištění dostupných jazykových kurzů. Ty pořádají integrační centra, která jsou v každém kraji, a od loňského roku jsou financována státem. Podle Plagy bude velmi záležet právě na jejich kvalitě.

„V současné době má v ČR registrován pobyt zhruba 600 000 cizinců a odhaduje se dalších 200 000 neregistrovaných občanů EU,“ uvádí ministr v dokumentu pro vládu, podle kterého tak „poroste počet lidí, kterých se povinnost skládat zkoušku z češtiny bude týkat“.

Podvody? Řešit, až nastanou

Do ČR především před třemi lety přišel vysoký počet cizinců, především z Ukrajiny, a proto se v příštím roce očekává „několikanásobně vyšší počet žadatelů o trvalý pobyt“, píše MŠMT ve zdůvodnění svého návrhu.

Dosud stačilo při zkoušce skládat jednoduché věty či napsat krátké sdělení, což byl při zkouškách často inzerát o hledání práce. Nově budou muset žadatelé prokázat, že rozumí hlavní myšlence jednoduchých textů v písemné i ústní podobě. Absolvují rozhovor „o známých skutečnostech“ a budou muset ukázat, že dokážou krátký text i napsat.

Zkoušet bude asi 200 proškolených zkušených pedagogů. V prvních letech se rozmohl nešvar, že cizinci mezi sebou sdíleli informace o tom, kde, kdo a jak zkouší, a tak byli někteří examinátoři na roztrhání, zatímco k těm přísnějším se žadatelé nehrnuli. Kšeftovalo se se zkušebními testy a „zprostředkovatelé“ nabízeli dubléry, kteří složí zkoušku za žádajícího.

I když se teď celý systém automatizuje a anonymizuje, aby se předešlo korupčnímu chování, Plaga zůstává nohama na zemi. „Člověk by si přál, aby svět byl ideální. Pokud takové pokusy budou, budeme je řešit. Budeme reagovat až na to, co nastane,“ podotkl.

Jako u maturity

U zkoušky to bude jako u maturit – žádný mobil ani slovník, žádné opisování či diskuse, otázky se budou losovat. Kdo uspěje, dostane osvědčení. Kdo ne, musí opakovat ústní i písemnou část. Opakovat bude možné jen třikrát do roka. Zdarma je pouze první pokus.

Nové zkoušení přijde stát zhruba na 4,5 milionu korun. MŠMT požádalo o tři miliony na testy, přípravné texty i na platy dvou zaměstnanců.

„Není to finančně nákladná záležitost, pokud jsou tam vícenáklady, bylo by dobré, kdyby je resort dostal. Ale nebudu řešit 3,5 milionu korun, když se nám daří navyšovat prostředky do školství v řádu desítek miliard,“ reagoval Plaga.

Podmínkou zpřísnění zkoušek byly dostupné jazykové kurzy. Ty pořádají integrační centra, která jsou v každém kraji.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků