Hlavní obsah
JAS-39 Gripen Foto: Novinky

Česko a Slovensko si budou pomáhat při ochraně nebe

Česká republika a Slovensko by měly od léta společně chránit vzdušný prostor. V pondělí se na smlouvě, která s tím počítá, shodla vláda. Na Twitteru o tom informoval ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

JAS-39 Gripen Foto: Novinky
Česko a Slovensko si budou pomáhat při ochraně nebe

„Od léta budeme ,československý' vzdušný prostor chránit společně. Smlouvu dnes schválila vláda,” napsal Stropnický.

Slovenská vláda už s dokumentem vyslovila souhlas. Nyní ho dostanou k posouzení parlamenty a následně prezidenti k ratifikaci. Pokud bude schválen, piloti by mohli zasáhnout i zbraněmi například ve chvíli, kdy by teroristi unesli civilní letadlo a chystali se s ním zaútočit.

Severoatlantická aliance zajišťuje ochranu svého vzdušného prostoru pomocí společného systému protivzdušné obrany (NATINAMDS). České letectvo do něj vyčleňuje dva stíhací letouny Gripen, které jsou poté pod aliančním velením. Systém je ale podle ministerstva obrany určen výhradně k obraně před vojenskými hrozbami, a nezajišťuje tak obranu před civilními letouny zneužitými k teroristickému útoku.

„Smlouva upravuje spolupráci v případech, které nelze řešit v rámci systému protivzdušné obrany NATO. Jde především o situace, kdy by se civilní letoun ocitl v rukou teroristů, nebo vzájemnou výpomoc při výpadku schopností vzdušných sil jednoho státu,” uvedl ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

Výpomoc při problémech

O projektu takzvaného společného nebe jednali členové české a slovenské vlády už na dřívějších společných schůzkách. Podle slovenského ministerstva obrany budou Česko i Slovensko i nadále zajišťovat ochranu svého vzdušného prostoru samostatně. Výpomoc přijde ve chvíli, kdy by třeba podezřelý letoun mířil na území druhého státu nebo kdyby jedna z armád měla potíže kvůli krátkodobému i dlouhodobému výpadku své techniky a personálu.

Česká republika takovou smlouvu s jiným státem nemá. V minulosti podobnou dohodu uzavřela pouze s USA kvůli summitu NATO, který se v Praze konal v listopadu 2002. Umožňovala, aby americké vzdušné síly v případě potřeby zasáhly nad českým územím.

JAS-39 Gripen

Výrobce: Saab/BAE Systems (Švédsko/Velká Británie)

délka: 14,1 m

výška: 4,5 m

rozpětí křídel: 8,4 metru

prázdná hmotnost: 5,7 tun

maximální vzletová hmotnost:14 tun

maximální rychlost: Mach 2 (2400 kilometrů v hodině),

dolet: 3000 kilometrů

objem nádrže: 3000 litrů

přídavná nádrž: 3800 km

letoun vzlétne do výšky 14 km za max. tři minuty

výzbroj: kanon Mauser Bk-27 ráže 27 milimetrů se zásobou 120 nábojů a regulovatelnou kadencí 1100 až 1700 ran za minutu, na pěti závěsnících může nést řízené střely nebo víceúčelovou kontejnerovou zbraň.

Bojový letoun Jas-39 Gripen je jednomotorový jednomístný středoplošník s jedním deltakřídlem a libovolně nastavitelným předním křídlem. Pro letoun je typická záměrná nestabilita, která umožňuje dobrou obratnost a ovladatelnost v různých výškách.

JAS-39 má nainstalován motor RM 12, který je verzí motoru GE F-404-400, který je v amerických stíhačkách F/A-18.

Letadlo může přistát například na dálnici nebo na travnaté ploše. Motor je dvouproudový s třístupňovým nízkotlakým a sedmistupňovým vysokotlakým kompresorem. Výkon řídí počítač, který reaguje na výšku či momentální hmotnost letounu. Součástí je i pomocná energetická jednotka, která při nefunkčním motoru, díky níž může být letoun v provozu ještě deset minut.

Zatímco slovenské stíhací letectvo má ve výzbroji ruské bojové letouny MiG-29, česká armáda používá stíhačky JAS-39 Gripen. Bratislava ovšem vyjednává se Švédskem o možnosti koupě nebo leasingu gripenů.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků