Článek
„Ministerstva ani soudy si nevedou komplexní evidenci o počtu a důvodech odebraných dětí v České republice,“ uvedla ve středu.
„Nelze tak jednoznačně určit, kolik dětí bylo z rodiny odebráno důsledkem týrání či ekonomické situace rodiny a zdali se případy opakují,“ podotkla.
Někteří rodiče nabízejí děti sami
Ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje počet dětí ročně odebraných z rodin na dva a půl až tři tisíce. Pouze ve třetině případů jde o nahlášené týrání, zneužívání nebo zanedbávání dítěte, což jsou případy, které se evidují.
Za předloňský rok bylo z těchto nejzávažnějších důvodů odebráno 1015 dětí. „Zbývá dalších 1500 až 2000 případů, kdy opravdu nevíme, jaké jsou tam důvody. V tom jsou skryty i ekonomické důvody, určitě,“ řekla Šimůnková.
Opatrovnické věci jsou podceňovanou agendou na okraji zájmu
Podle prezidentky nadace a senátorky za hnutí ANO Zuzany Baudyšové rodiny často samy žádají o náhradní péči kvůli své ekonomické situaci. „Obdrželi jsme dopisy, kdy ti lidé už mají vypnuté světlo, vypnutou elektřinu, děti chodí pro vodu s konvičkou k sousedům nebo na hřbitov. To je situace, kdy si lze položit otázku, zda na přechodnou dobu děti nesvěřit do náhradní péče a nedat rodičům prostor, aby s tou situací něco dělali,“ uvedla.
Jen chudoba nestačí
Nadace přesto připomíná, že podle judikatury Ústavního soudu nelze děti z rodin odebírat jen z důvodu chudoby.
Garantem respektování práv dětí mají být především opatrovnické soudy, které o jejich umisťování do ústavní či náhradní rodinné péče rozhodují. Těm ale k podrobnému prozkoumání každého případu chybějí mnohdy čas i zkušenosti.
„Opatrovnické věci jsou podceňovanou agendou na okraji zájmu,“ upozornila na stejné tiskové konferenci předsedkyně Sdružení rodinněprávních a opatrovnických soudců Libuše Kantůrková.
„Dělají ji často soudci, kteří v jiných agendách neobstáli,“ podotkla s tím, že opatrovnický soudce musí zvládnout desítky případů měsíčně. Sdružení dlouhodobě upozorňuje na potřebu zavedení specializovaných opatrovnických senátů na všech okresních a krajských soudech.
Také je třeba zlepšit technické vybavení soudních budov, z nichž některé ani nemají například upravenou místnost pro pohovory s dětmi.
„Sama jsem si kancelář musela pro tyto účely upravit. Soudní síň je naprosto nevhodná,“ podotkla Kantůrková.