Článek
Se životem jsou celkově spokojeny dvě třetiny (68 procent) populace a od roku 2013 tento pocit roste. Spokojeni jsou zejména lidé z mladší generace a lidé s vyšším vzděláním.
Z průzkumu dále vyplývá, že polovina Čechů hodnotí materiální životní podmínky svých domácností jako dobré, za špatné je pokládá jen 12 procent rodin. „Tři pětiny Čechů se domnívají, že letos se materiální životní podmínky jejich domácností nezmění, pětina očekává zlepšení, 15 procent naopak předpokládá zhoršení,“ tvrdí průzkum.
Celkem 93 procentům Čechů stačí rodinné příjmy na běžný život. Dokážou tak bez problémů pokrýt výdaje na jídlo a oblečení. Tři pětiny si mohou dokonce dovolit kupovat dražší, kvalitnější a zdravější potraviny.
„Na koupi luxusního zboží má dostatek finančních prostředků zhruba každý osmý Čech,“ potvrdil průzkum Poštovní spořitelny.
Chudoba nezmizela
Pro individuální pocity jsou ovšem rozhodující konkrétní podmínky jednotlivých domácností, upozorňují sociologové.
Důchodci sice mohou počítat od ledna s plošným zvýšením svých penzí v průměru o pětistovku, půl miliónu zaměstnanců placených z veřejných rozpočtů plošně vzrostou od listopadu platy.
Nezaměstnanost není strašák, firmy spíše přeplácejí ty, kteří jsou ochotni pracovat. Podle Českého statistického úřadu ekonomika atakuje svým růstem pětiprocentní hranici. Rodí se i více dětí, což je při pohledu na populační křivky v historii republiky od roku 1918 vždy známkou nástupu období stability a důvěry v buducnost.
Na koupi luxusního zboží má dostatek finančních prostředků zhruba každý osmý Čech
Přes růst platů a mezd spadá zhruba 900 tisíc občanů do skupiny ohrožené chudobou. Pro 40 procent domácností by byl problém zaplatit nečekaný výdaj deseti tisíc. „Člověk se oficiálně ocitne v příjmové chudobě, pokud nemá 60 procent mediánu příjmu. Loni pro jednotlivce představovala tato hranice 10 691 korun,“ odhadují statistici.
Česko přesto patří mezi země s nejnižším počtem lidí ohrožených chudobou. Současně je ale podle expertů v zemi hodně lidí, které od oficiální hranice chudoby dělí stokoruny, či dokonce desetikoruny.
Ti naopak trpí tzv. neviditelnou chudobou. Zvládají své životní náklady jen za cenu podrobného plánování výdajů a šetření. Sebemenší výkyv v ceně, skokové zvýšení inflace pro ně znamená následný poměrně složitý ekonomický problém. „To je současný příklad růstu cen másla,“ upozornil finanční poradce František Macháček.
Cena másla, která by přesáhla šedesát korun, rodinu zaměstnance nezruinuje. Pro výdaje seniorů je však drtivá, musí totiž dodržovat přísnou finanční disciplínu a přesouvat ve výdaji nejen stovky, ale i desetikoruny.
Ohrožení důchodci
Až dvanáct procent seniorů, kteří žijí v bytech s tržním nájemným, je ohroženo chudobou. Téměř šedesát procent českých seniorů není schopno zaplatit neočekávaný výdaj, například nutnost koupit si novou lednici či pračku, vyplývá z analýz Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
Okolo půl miliónu domácností starobních důchodů je jednočlenných, sedmdesát procent z nich obývají samotné ženy. Odhadem až deset procent z nich musí silně šetřit na základních věcech, jako je třeba vytápění či jídlo.
Senioři patří mezi tu skupinu obyvatel, která současně masově nežádá sociální dávky a podporu: prostě se za svoji situaci stydí či není zvyklá o něco prosit.
Čára spokojenosti se svou finanční situací je proto v Česku křivolaká, neexistují ucelené skupiny, které by měly stejné problémy, tvrdí sociologové. To platí i o seniorech, kde vedle chudých domácností najdete celé skupiny seniorů, kteří zvládají i za pomoci rodiny či úspor své výdaje bez problémů, jezdí i na dovolené.
