Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Češi do bundeswehru? Politici jsou proti

Snaha německé armády získat nové rekruty z některých zemí EU včetně Česka se většině oslovených tuzemských politiků nelíbí. Obávají se, že zejména lékaři a odborníci na IT, po kterých se Němci shánějí, by naší armádě chyběli.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Češi do bundeswehru? Politici jsou proti

„Z Německa tato úvaha zaznívá již dlouho, takže nejde o nic nového. Samozřejmě preferuji, aby člověk, který chce sloužit, vstoupil do Armády ČR, k tomu je zavedena řada motivačních prvků, ale pokud někdo bude chtít vstoupit do německé armády, nic moc s tím dělat nemůžeme,“ sdělila Právu šéfka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).

Do armády členského státu NATO může občan ČR vstoupit bez větších obtíží. Bez zvláštního povolení může totiž Čech vstoupit do ozbrojených sil jiného státu, pokud je tento stát členem mezinárodní organizace zajišťující společnou obranu proti napadení, jíž je ČR členem.

Černochová nicméně nepředpokládá, že by návrh Němců vyvolal zájem cizinců vstoupit do jejich armády. „Ať už kvůli jazyku, tak proto, že Němci chtějí především nedostatkové specialisty, ať už lékaře, či odborníky na IT a kybernetiku, a tam soutěží s civilním trhem práce velice těžko všichni,“ dodala.

Věc by nyní měla podle ní řešit vláda. „Každopádně bych uvítala, kdyby ministr zahraničí i obrany vyjádřili svým německým protějškům znepokojení nad tímto přístupem, který se dá označit za snahu vykrádat personál jiných spojeneckých států, a zároveň je důrazně požádali, aby s veřejným náborem cizinců přestali,“ uzavřela.

Každá země má mít svou vlastní armádu, do které vstupují občané dané země
exministryně obrany Karla Šlechtová

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) reagoval pro Právo slovy: „Já se k tomu stavím zdrženlivě, nemám k dispozici detaily a ani informaci, že by se o tom jednalo s německou stranou, byť na pracovní úrovni.“

Stejně jako Černochová se k věci postavila i poslankyně a exministryně obrany za ANO Karla Šlechtová. „Každá země má mít svou vlastní armádu, do které vstupují občané dané země,“ napsala Právu. Rovněž ČR by podle ní měla rekrutovat Čechy: „Ano, s trvalým bydlištěm v ČR. Nutnost pro profesionální vojáky i v záloze.“

Rekruti z ciziny?

Místopředseda branného výboru Sněmovny Alexander Černý (KSČM) se domnívá, že s nedostatkem specialistů se brzy bude potýkat i česká armáda. „Také bude nutně potřebovat vojáky a nebude mít kde je brát. Už slevuje z fyzických požadavků. Pak přijdou na řadu Vietnamci, Ukrajinci. Toto cesta není,“ zmínil pro Právo.

Při profesionalizaci armády by podle Černého nemělo být nutné zvyšovat počty vojáků. „Měli bychom rezignovat na nesmyslné požadavky, do kterých nás tlačí Američané, abychom za ně přebírali odpovědnost za to, co pokazili, jako je Afghánistán, Afrika,“ dodal.

Doufám, že je to jen exces
místopředseda branného výboru Sněmovny Jaroslav Foldyna (ČSSD)

Pokud se Němci budou snažit přetáhnout vojáky z okolních zemí vyššími platy, bude to podle Černého zvyšovat armádní rozpočty ve všech zemích Unie.

Německá cesta hledání rekrutů se nelíbí ani pirátskému poslanci z branného výboru, Janu Lipavskému. „Tuto myšlenku nijak nepodporuji,“ poznamenal.

Místopředseda branného výboru Sněmovny a ČSSD Jaroslav Foldyna označil nápad Němců za návrat do středověku. „Doufám, že je to jen exces. Aby do armády cizích zemí nastupovali občané cizích zemí? Asi je to něco jako sňatky homosexuálů. To je znak vykloubené doby,“ řekl Právu.

Místopředsedu TOP 09 Marka Ženíška informace neznepokojily. „Z dlouhodobého hlediska to může být možná problém, momentálně ale naše armáda o rekruty nemá nouzi. Navíc s podobnou snahou vyzobávání těch nejlepších za lepší podmínky se v minulosti musely vypořádat i jiné oblasti. Zvládly to, zvládne to i Armáda ČR,“ napsal Právu.

Ostře se vyslovil šéf SPD Tomio Okamura. „Je to naprosto šílené. To je přece totální pošlapání národní suverenity, zpochybňování loajality občana ke svému státu a připomíná to budování mezinárodních jednotek Waffen SS, v nichž také bojovali občané různých evropských států a které také bojovaly za sjednocenou ,Novou Evropu‘ a proti ,ruské hrozbě‘,“ napsal Právu. „SPD prosazuje pravý opak, chceme změnu koncepce české armády tak, aby byla prioritou obrana území ČR, a nikoliv mise v zahraničí,“ dodal.

Bartošek: Pro ČR to problém není

Šéf lidoveckých poslanců a člen branného výboru Jan Bartošek naopak míní, že německý návrh nepředstavuje pro Česko problém. „

Lze předpokládat, že dopad na Armádu ČR bude minimální
člen branného výboru Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL)

, kteří už v Německu žijí, pracují a umí dobře německy. Z těchto důvodů lze předpokládat, že dopad na Armádu ČR bude minimální. Přesto je důležité, aby spolu tuto věc české a německé ministerstvo obrany diskutovaly,“ uvedl pro Právo.

Armáda ČR se nechtěla příliš vyjadřovat, nezná totiž podrobnosti nabídky. „Byla zahájena jednání,“ uvedla plukovnice Magda Dvořáková, která má na starosti komunikaci s veřejností. „Zda by to znamenalo odliv rekrutů, je prozatím trošku předjímání skutečnosti,“ dodala.

V roce 2017 se česká armáda nejvíce sháněla po řidičích skupiny C, elektromechanicích, leteckých mechanicích, lékařích a zájemcích o službu u Hradní stráže. Tehdy to Právu sdělila generálka pro nábor rekrutů Lenka Šmerdová.V letošním roce zase byla sháňka po výsadkářích a Hradní stráži.

O snaze německé armády získat nové rekruty ze zemí EU napsala ve čtvrtek agentura DPA s odvoláním na generálního inspektora bundeswehru Eberharda Zorna.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků