Hlavní obsah

Čemu se divíme

Novinky, Jiří Franěk

Miliarda je číslo s devíti nulami, cena počítače se slušnou programovou výbavičkou bývá vyjádřena číslem se čtyřmi nulami. Sedm a půl miliardy na Internet do škol, byť se za ně kromě počítačů propojených do sítí mělo pořídit například i vyškolení učitelů, bylo zkrátka číslo od počátku podivné. Na druhé straně je pravda, že kdo se divil tehdy, nediví se teď.

Foto: archiv Ski areálu Razula

Ski areál Razula bude letos v zimě dostupný pro návštěvníky ze severu Moravy skibusem.

Článek

Divil jsem se tehdy, dnes si mohu ušetři práci a citovat svůj vlastní sloupek z prvního června 2001: Lze si však snadno představit, že ty peníze, které mají dostat dodavatelské firmy, dostanou do rukou svéprávní ředitelé škol spolu s povinností připojit školu na internet. Kdo dosud nemá ani kloudný počítač, dostane všechno potřebné, kdo iniciativně předběhl dobu, ať si koupí, co škole chybí. Navrch se samozřejmě nabízí i myšlenka věnovat část peněz na odměny kantorům, kteří se o to předbíhání zasloužili.

Pokud dodnes ještě něco k divení zůstává, je to už jen vyšetřování ztráty třídní knihy, totiž hledání neznámého pachatele. Viníkem je přece sama podstata věci, a tím je (opět cituju sám sebe) ministerský centralismus, který - hlava nehlava - stále přiděluje totéž potřebným i nepotřebným, ať to stojí, co to stojí, jako by ti dole byli nesvéprávní.

Necituju však ten starý sloupek proto, abych předváděl svoji předloňskou chytrost. Takto chytrý byl zajisté kdekdo, protože každý sedlák ví, že se o záležitostech Dolních Bukviček nejlépe rozhoduje v Dolních Bukvičkách.

Nyní se tedy bude usilovně zkoumat plnění státní zakázky, dokud se vyšetřování nezamotá do právních kliček ve smlouvách. Jako bychom dávno nevěděli, že státní zakázka sežere vždy nejméně tolik peněz, kolik se na ni vysadí, že se pokaždé zpozdí a že o obsahu a kvalitě dodávky rozhodne jen dodavatel. Avšak bude-li obviňován AutoCont, budiž mu přiznána polehčující okolnost, že podléhal svodům monopolního postavení, které mu zajistila právě státní zakázka.

Na koho se teď nejvíc ukazuje prstem, je bývalý ministr školství Eduard Zeman. Jeho myšlenka masivní pomoci všem školám naráz zavedením internetových učeben však nebyla špatná. Špatná je ta povinná jednotnost, která znehodnotila nejen spoustu peněz, ale také iniciativu lidí "dole" - samotných učitelů, místních radních, odborníků mezi rodiči a dalších schopných lidí, které ministerstvo arogantně přehlédlo. Kdyby do toho také oni směli mluvit, mohla být mnohá místní řešení určitě lepší a levnější. Jisté však je, že by se to špatně vykazovalo.

PRÁVO 20. srpen

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám