Hlavní obsah
Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová v Brně na tiskové konferenci před zasedáním Stálé konference předsedů nejvyšších soudů Česka, Chorvatska, Maďarska, Polska, Slovinska a Slovenska. Foto: Václav Šálek, ČTK

Brožová: Vlády chtějí oslabovat soudy a evropské normy oslabují svobodu

Zostra se pustila do kritiky některých politiků předsedkyně Nejvyššího soudu (NS) Iva Brožová. Podle ní mají některé demokraticky zvolené vlády tendence oslabovat soudní moc, přitom ale soudy chtějí využívat jako arbitry ve svých politických sporech. Brožová také varovala před přibývajícím množstvím nejrůznějších předpisů a právních norem na evropské úrovni, které ve své podstatě omezují svobodný prostor.

Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová v Brně na tiskové konferenci před zasedáním Stálé konference předsedů nejvyšších soudů Česka, Chorvatska, Maďarska, Polska, Slovinska a Slovenska. Foto: Václav Šálek, ČTK
Brožová: Vlády chtějí oslabovat soudy a evropské normy oslabují svobodu

Předsedkyně NS to prohlásila v úterý v Brně na konferenci k výročí 20 let od vzniku NS. Na akci se sešli i předsedové soudů z Visegrádské čtyřky, Chorvatska a Slovinska.

„I na národní úrovni je patrné, že demokraticky zvolené vlády mají jasnou tendenci k zeslabování nezávislosti soudní moci. Ale přitom se stále častěji kvůli nedostatku politické vůle ke kompromisu obracejí na soudy, aby vyřešily politické spory. A hned na to ti samí lidé varují před soudcokracií,“ prohlásila Brožová. Podle ní jsou v každé zemi přítomné totalitní prvky, ovšem země bývalého východního bloku jsou schopny je více rozpoznávat díky své historické zkušenosti.

Takové množství pravidel nutně vytěsňuje prostor pro svobodu.
předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová

Brožová si vzala na mušku i zákonodárství Evropské unie, když kritizovala stále rostoucí lavinu norem. „Je přitom jasné, že takové množství pravidel nutně vytěsňuje prostor pro svobodu,“ varovala předsedkyně NS a dodala, že i v národním měřítku vznikají vágní pojmy, které jsou snadno zneužitelné, jako je třeba pojem „veřejný zájem“.

Evropské právo zmínil i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, když připomenul, že různé země EU nahlížejí na komunitární právo jinak. Například Česko nebo Německo zatím neakceptovaly princip, že evropské právo má za všech okolností přednosti před národním právem. „Náš Ústavní soud se například postavil proti verdiktu Soudního dvora EU v otázce slovenských důchodů s tím, že evropští soudci postupovali za hranicí svých pravomocí,“ konstatoval Rychetský.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků