Hlavní obsah
Foto: Novinky/Právo

Brněnský soud tají, jakým znalcům zadává práci. Ovlivňují přitom osudy dětí

Právo se obrátilo na brněnský Městský soud, aby zjistilo, které znalce jeho opatrovničtí soudci využívají. Soud ale takovou informaci odmítl poskytnout.

Foto: Novinky/Právo
Brněnský soud tají, jakým znalcům zadává práci. Ovlivňují přitom osudy dětí

V opatrovnických řízeních ovlivňují osudy celých rodin, neboť soudci často spoléhají na názor znalců v otázce, kdo z rozvádějících se rodičů bude vychovávat děti. V posledních měsících Právo zmapovalo několik případů sporů o děti, které vybočovaly z běžné praxe.

Například soudkyně Městského soudu v Brně Lidmila Adlerová rozhodla o odebrání malého chlapce z péče matky, jež se o něj starala od narození, a dala jej do péče otce, s kterým teprve navazoval vztah. Matce současně zakázala styk s jejím dítětem, při předávání otci se přitom chlapec zhroutil a skončil v nemocnici. Vše se odehrálo i na základě posudku soudní znalkyně Marcely Landové. Další znalci přitom takový postup tvrdě kritizovali.

Právo se proto rozhodlo zjistit, s jakými znalci vlastně Městský soud spolupracuje a nechává jim zadávat posudky. Podle zákona o svobodném přístupu k informacím se redakce obrátila na soud s tím, aby opatrovnický úsek soudu prozradil seznam „svých“ znalců.

Vedoucí úseku soudkyně Lidmila Adlerová ale tuto žádost zamítla s odůvodněním, že z evidence soudu takovou informaci nemůže vygenerovat a k zodpovězení dotazu by proto musela vytvářet nové informace, na což se zákon nevztahuje.

Vyhýbají se povinnosti?

Právo se přitom s totožným dotazem obrátilo i na Okresní soud Brno-venkov, který sídlí ve stejné budově. Seznam znalců v tomto případě obratem bez jakýchkoli vytáček obdrželo.

O posouzení oprávněnosti žádat informace o znalcích Právo oslovilo i spoluautora zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřicha Kužílka, současného koordinátora projektu Otevrete.cz. „Obecně řečeno je taková žádost o informaci zcela v pořádku a soud je povinen ji poskytnout,“ prohlásil Kužílek.

„V konkrétním případě se pravděpodobně soud snaží vyhnout této povinnosti argumentací, že tyto informace žádným způsobem neeviduje „pohromadě“ a že by tedy musel tyto informace vyhledávat nějakým složitým způsobem. Předem lze však odhadnout, že tato argumentace soudu nebude příliš oprávněná. Podle judikatury k podobným věcem se posuzuje, zda vyhledání informací představuje jednoduché úkony. Není podstatné, když takových úkonů je mnoho. Nejde však o vytváření nové informace,“ dodal Kužílek.

Redakci Práva postup Městského soudu v Brně neuspokojil. O tom, zda soudkyně Adlerová koná správně, bude proto rozhodovat ministerstvo spravedlnosti. S jeho závěry čtenáře samozřejmě seznámíme.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků