Článek
V opatrovnických řízeních ovlivňují osudy celých rodin, neboť soudci často spoléhají na názor znalců v otázce, kdo z rozvádějících se rodičů bude vychovávat děti. V posledních měsících Právo zmapovalo několik případů sporů o děti, které vybočovaly z běžné praxe.
Například soudkyně Městského soudu v Brně Lidmila Adlerová rozhodla o odebrání malého chlapce z péče matky, jež se o něj starala od narození, a dala jej do péče otce, s kterým teprve navazoval vztah. Matce současně zakázala styk s jejím dítětem, při předávání otci se přitom chlapec zhroutil a skončil v nemocnici. Vše se odehrálo i na základě posudku soudní znalkyně Marcely Landové. Další znalci přitom takový postup tvrdě kritizovali.
| ČTĚTE TAKÉ: |
|---|
| Soud chce donutit 6leté dítě, aby mělo rádo otce, tak ho odebral matce. Týrání, říká znalec |
Právo se proto rozhodlo zjistit, s jakými znalci vlastně Městský soud spolupracuje a nechává jim zadávat posudky. Podle zákona o svobodném přístupu k informacím se redakce obrátila na soud s tím, aby opatrovnický úsek soudu prozradil seznam „svých“ znalců.
Vedoucí úseku soudkyně Lidmila Adlerová ale tuto žádost zamítla s odůvodněním, že z evidence soudu takovou informaci nemůže vygenerovat a k zodpovězení dotazu by proto musela vytvářet nové informace, na což se zákon nevztahuje.
Vyhýbají se povinnosti?
Právo se přitom s totožným dotazem obrátilo i na Okresní soud Brno-venkov, který sídlí ve stejné budově. Seznam znalců v tomto případě obratem bez jakýchkoli vytáček obdrželo.
O posouzení oprávněnosti žádat informace o znalcích Právo oslovilo i spoluautora zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřicha Kužílka, současného koordinátora projektu Otevrete.cz. „Obecně řečeno je taková žádost o informaci zcela v pořádku a soud je povinen ji poskytnout,“ prohlásil Kužílek.
„V konkrétním případě se pravděpodobně soud snaží vyhnout této povinnosti argumentací, že tyto informace žádným způsobem neeviduje „pohromadě“ a že by tedy musel tyto informace vyhledávat nějakým složitým způsobem. Předem lze však odhadnout, že tato argumentace soudu nebude příliš oprávněná. Podle judikatury k podobným věcem se posuzuje, zda vyhledání informací představuje jednoduché úkony. Není podstatné, když takových úkonů je mnoho. Nejde však o vytváření nové informace,“ dodal Kužílek.
Redakci Práva postup Městského soudu v Brně neuspokojil. O tom, zda soudkyně Adlerová koná správně, bude proto rozhodovat ministerstvo spravedlnosti. S jeho závěry čtenáře samozřejmě seznámíme.