Armáda slaví dvacet let, proměny výzbroje ukazuje na Hradčanech

K vidění jsou ale i ruční zbraně, jako je odstřelovací puška CZ 805 BREN A, nahrazující klasický samopal vzor 58, nebo kulomet FN MINIMI či protiletadlový komplet RBS-70 a nejrůznější tatrovky vedle klasické „vejtřasky“. Vývoj také dokládá srovnání UAZu s Land Roverem či motocykly.

Po zahájení ministr obrany Vlastimil Picek Novinkám řekl: „Za těch dvacet let Armáda České republiky prošla dlouhý kus cesty. Kromě toho, že se změnila výzbroj a zbraňové systémy, se hlavně změnili lidé, změnilo se jejich myšlení. Měli jsme ohromnou armádu, braneckou armádu a teď máme plně profesionální sbor, který je perfektně připraven a perfektně vycvičen. Ukazuje nám to nejen doma, ale i na zahraničních operacích.“

Ministr sám připomněl, jak sám prožil proměnu vybavení: „Já jsem ještě začínal na starší technice, než je tady ten UAZ, já jsem byl ještě vyškolen na GAZu, ale jsem strašně moc rád, že se podařilo obnovit nejen vozidlový park, ale i bojovou techniku, a že máme sofistikované zbraně a nemusíme za nic stydět.”

Současně vyjádřil naději, že příští vláda prodlouží pronájem stíhaček Gripen.

Náčelník generálního štábu Petr Pavel dodal, že výstava byla koncipována tak, aby ukázala proměny: „Volili jsme takovou techniku, která ukazuje největší kontrast v průběhu těch dvaceti let. Od pozemních sil máme dříve hojně používaný UAZ jak v přepravní, tak ve zdravotnické verzi a k nim v kontrastu vozidla Land Rover v bojové verzi Kajman a ve verzi sanitky. Z větších vozidel tu máme obrněné Iveco jako nový moderní prostředek a v kontrastu k němu ruský transportér BRDM a u té největší techniky je to moderní transportér pandur a v kontrastu k němu hojně používané vozidlo OT 64, kde je ten dvougenerační skok nejvíce vidět.“

Zmínil, že plán vystavit MiG-21 vedle gripenu nevyšel, kvůli jeho hmotnosti.

Proměnu dokumentoval i stíhací pilot gripenu Michal Daněk, který létal ještě na MiGu-21, který k oběma strojům uvedl: ”Jsou skoro nesrovnatelné, protože je tam čtyřicetiletý technologický skok. Pochopitelně jedna podobnost tam je, že obě letadla jsou delta křídlo, to je tak asi jediná. Jednadvacítka bylo letadlo klasické koncepce bez jakýchkoli počítačů se starým avionickým systémem a s tím souvisejícím zbraňovým systémem, a gripen je letadlo čtvrté generace, kdy téměř všechny systémy jsou řízené nějakým počítačem, tomu je poplatný i zbraňový systém.“

Přechod na moderní stroje mu ale nečinil potíže: „Paradoxně to bylo velice snadné, protože to letadlo je příjemnější na pilotáž.“

Daněk ale také dokumentoval, jak se armáda zapojila do aliančních akcí, protože se účastnil střežení vzdušného prostoru pobaltských zemí, neboť Estonsko, Litva a Lotyšsko nemají vlastní stíhací letectvo.

Popsal i zásahy při air policingu: „V Pobaltí to bylo převážně proti letounům Ruské federace, protože tam nemáme stejný mandát jako tady, kde jsme používáni i jako pomoc v nouzi, což v Pobaltí neexistuje, takže jsme tam zasahovali jenom proti vojenským letounům Ruské federace.”

K nasazení dodal: „Vzpomínám na ně jako na dva měsíce odloučení od rodiny, to je asi nejsilnější, protože tam provádíme prakticky stejnou činnost jako u nás v republice.“

I když bojová technika vzbuzuje největší zájem, Pavel zmínil, že důležitý je i podíl armády na Integrovaném záchranném systému, i když dodal, že si samozřejmě přeje, aby těchto nasazení bylo co nejméně.